42-díl

1.4K 113 7
                                    


Vrátila jsem se zpátky domů a tam mě překvapily moje rodiče s komisařem.

„Dobrý den."Usmál se mile.

„Dobrý den."Řekla jsem nejistě a mamce s očima naznačila co se tady děje,ale tam mě ignorovala.

„Potřebujete něco ?."Nadzvedla jsem obočí.

„Jsem komisař,vyšetřuji váš únos."Řekl a já vykulila oči.Automaticky jsem se podívala na mámu ale ta mě pohledem pořád ignorovala.

„Jáký únos ?."Zamračila jsem se.

„Vím o tom,mám na starost vás vyslyšet."Kývl sebevědomě hlavou.

„Nepotřebuji žádného komisaře."Zavrčela jsem a zamračila se.

„Tady nejde o mě jde tady slečno o únos."Prohlídl si mě.

„Kdo vám to nahlásil ?."Otázala jsem se.

„Udělala jsem to já."Promluvila mamka a já si jí prohlídla.

„Proč ?."Stáhla jsem obočí.

„Tiffany vím že jde o toho kluka s psychoterapie,neunesl tě prvně."Zamračila se.

„To není pravda."Zalhala jsem ani vlastně nevím proč mu prostě neřeknu pravdu.

„Prosím spolupracujte." Usmál se komisař.Protočila jsem očima a sedla si.

„Rád bych se vás na něco zeptal."Usmál se.Kývla jsem na souhlas.

„Utekla jste mu ?."Nadzvedl obočí a sledoval nějaké papíry.Nevěděla jsem co říct nervozně jsem se kousla do rtu.

„Neutekla,neměla jsem důvod proč bych utíkala."Zalhala jsem.

„Prosím spolupracujte mám hlášení o tom že vás nějaký jistý chlapec který utekl s psychiatrie unesl."Zamračil se.

„Máte špatný hlášení,nic takového se nestalo."Zalhala jsem.

„Vyhrožoval se vám ?."Nadzvedl obočí.

„Nikdo semi nikdy nevyhrožoval."Řekla jsem.

„Slečno.."Odmlčel se.

„Allisonová."Dodala jsem za něho a usmála se propálil mě pohledem a pak svůj zrak zabodl do papíru.

„Takže tvrdíte že vás pustil ?."Nadzvedl obočí.Přestávalo mě to bavit.

„Utekla jsem sama od sebe."Zamračila jsem se.

„Sním ?."Otázal se.

„Nevím o kom mluvíte."Zalhala jsem.

Chtěl něco dalšího namítnout ale já ho přeskočila.

„Teď mě prosím omluvte,mám práci."Usmála jsem se stoupla si a šla do pokoje.Třískla jsem dveřmama pěkně mě to naštvalo a ještě víc mě naštvalo to že jsem lhala.Proč ho vlastně kryjí.

„Kurva."Zaklela jsem a hodila o zem polštářek který byl na posteli.

„Já tě tak strašně nenávidím Jungkooku."Křičela jsem do polštáře.

„Co to plácám." Zašeptala jsem a povzdechla jsi.

„Je odporný."Zamračila jsem se a sledovala se z postele do zrcadla.

„Blbost je hezký."Nafoukla jsem tváře a pláclá sebou do postele.Mám to odjedu do Ameriky za tetou takhle mi dají všechny klid.Pomyslela jsem si a zvedla se z postele.Otevřela jsem balkón a chvíly koukala z balkónu ven.

„Co mám dělat ?."Zamumlala jsem a povzdechla si.

*********

Zastavil jsem se uprostřed cesty a přemyslel si věci které mi řekl Jimin.Má pravdu ve všem.Nedokážu se ovládat a neudržím se od ní.Nejlepší by bylo kdybych zapoměl na to kde je a dělal že to nevím.No bohužel to nedokážu.

„Seru na to."Zaklel jsem a znovu se rozjel k jejímu domu.Zaparkoval jsem za domem.Vystoupil jsem z auta a pomalu se vydal k jejímu domu.Zastavil jsem se ale když jsem uviděl komisaře zalezl jsem za dům a byl potichu.Snad by to neudělala.....nebo že by jo.Zaslechl jsem jenom její jmeno nic víc.Oddechl jsem si když konečně odjel.Pak jsem nad sebou něco zaslechl.Nadzvedl jsem hlavu a vykulil oči.Stál jsem pod jejím balkónem.Otevřel jsem pusu do „o" když jsem zpozoroval její tvář a vlasy.Měla sklopenou hlavu vlasy jí tak spadly do tváře.

Nemohl jsem uvěřit svojím očím.Vážně tam stála moje Tiffany ta Tiffany se kterou jsem strávil dva měsíce v kuse no v tuhle chvíly mi to nepřipadalo takhle připadalo mi to jako kdyby tam stála cizí holka.Proč si změnila barvu vlasu? Tak strašně semi líbila v její přirozené barvě.Takhle vypadá jinak dělá ji to starší a není tolik roztomilá.Chci zpátky tu starou Tiffany.Prohlížel jsem si jí ze zdola.Co mám teď sakra dělat ? Jen tak se držím abych jí nepřelezl do okna a neodvedl si jí zpátky.Mám tak strašnou chuť jí políbit na ty její růžovoučké slaďounké rtíky.

Napadla mě ta nejhloupější věc.Vytáhl jsem telefon a vytočil její nové číslo které my zjistil Chanyeol vážně ho obdivuji.Sledoval jsem jí ze zdola podívala se spadky do pokoje a pak se otočila a šla dovnitř.

„Prosím ?."Uslyšel jsem její hlas.Byl jsem ticho jenom ticho.

„Haló ?"Promluvila znovu.Nabral jsem hrubý hlas aby mě nepoznala a řekl.

„Pojď dolů."

„Kdo je to ?"Otázala se a já byl rád že mě nepoznala.Po chvilce tipla hovor.Mobil jsem si založil do kalhot.Nahnul jsem se ke dveřím a uviděl jí stala tam.

„Halo je tady někdo ?"Zamračila se a já se musel usmát.Šla mojím směrem využil jsem toho chytl jí ze zadu za loket a přitáhl si jí k sobě.

„Jsem tvůj stín kamkoliv půjdeš ty půjdu i já."zašeptal jsem jí do ouška.

Hello 😂Přinaším kratší díl 👊Omlouvám se za chyby doufám že se bude líbit ❤💖

D.A.N.G.E.R.O.U.S. | j.jkKde žijí příběhy. Začni objevovat