50-díl

1.5K 99 17
                                    

„Promiň omlouvám se." Fňukla jsem a namačkala se ještě víc na zeď.Zamířil rychlým krokem ke mě.

„Jungkookie musíme vyřešit ty dokumenty."Uslyšela jsem hlas Namjoona.A děkovala bohu že se tu ukázal pravě teď.Nespokojeně zavrčel a propálil pohledem Namjoona.

„Zachvíly přijdu."Zavrčel.Namjoon ho jenom propálil pohledem podíval se na mě a zůstal když jsem mu dala pohledem na jevo aby neodcházel.

„Nech jí,a pojď dole čekají kluci."Zamračil se Namjoon.

„Stebou jsem ještě neskončil,radim to buď teď sticha."Pohrozil mi prstem a propálil mě pohledem.Otočil se nazpátek a znovu zavřel dveře.Oddechla jsem si.Budu muset přestat stím provokováním jinak vážně nedopadnu dobře.Sedla jsem si na postel a zhluboka dýchala.Ještě před chvíly jsem měla vážně poděláno.Rozhlížela jsem se okolo a hledala nějaký východ.Okna byly bohužel na klíč.

Asi hodinu jsem jenom takhle seděla na té posteli.No po půl hodince mi sklesla nálada o stošest když se objevil v pokoji.

„Co chceš ?."Zavrčela jsem.

„Semnou takhle nemluv ! naposledy tě varuji !."Zařval a mířil si to ke mě.

„Pusť mě ,budu jsi stebou mluvit jak chci."Zařvala jsem ale na to hned ucítila ostrou bolest na pravým líčku.Chytla jsem se za něho a propálila ho pohledem.

„Varoval jsem tě."Zavrčel a pohrozil m prstem.

„Nebudeš mi říkat to co mam a to co nemam."Zavrčela jsem.

„Oh,řekni ještě něco no jen do toho."Strašidelně se usmál.

„Sklapni !."Zavrčela jsem a ucítila další ostrou bolest na líčku.

„Ty nejsi normální !."Vykřikla jsem a utřela si jednu neposlušnou slzu.

„Nejsem normální ! naučím tě jak máš semnou mluvit."Propálil mě pohledem.

„Schni v pekle."Zavrčela jsem znovu.Propálil mě pohledem usmál se a znovu mě uhodil.Myslela jsem že mi pusa odpadne.Strašně to bolelo.

„Neumlčíš mě tím že mě budeš fackovat."Propálila jsem ho pohledem.

„Uvidime."Usmál se a pohladil mi moje pravý líčko.

„Nesahej na mě !."Zařvala jsem a ruku mu odhodila.

„Ty jsi prostě nedáš říct co ?."Zařval zvedl mě z postele a já ucítila následně znovu ostrou bolest na tváři na to hned další a další.Nechal toho neudržela jsem se a spadla na zem.Sáhla jsem si na ret s kterého mi tekla krev.

„Řekni ještě něco notak." Zasmál se a sklonil se ke mě.Jako na povel se mi spustily slzy a já znovu plakala a plakala.

„Nebudeš si semnou zahrávat !."Zavrčel a chytl mi bradu.

„Za každý neslušný slovo ke mě dostaneš trest."Propálil mě pohledem.Byla jsem sticha nahnal mi strach nechtěla jsem ho ještě víc vynervovat.

„Pochopila jsi ?."Nadzvedl obočí.

„Vidíš že umíš být chytrá když chceš."Zavrčel.

„Co jsi myslíš ? že jsem na tebe nevystřelila ještě neznamená že tě budu poslouchat nebo že tě miluju."Zavrčel jsem.

Zpozorovala jsem jeho překvapený výraz.No po chvilce se ten výraz ztratil a vyměnil ho zlostný výraz.Zčernaly mu oči a ve tváři doslova hořel vzteky.

D.A.N.G.E.R.O.U.S. | j.jkKde žijí příběhy. Začni objevovat