Femme Fatale (Harry Styles, AU)

Chapter 12

                    

Světlo nad vchodovými dveřmi zhasne. Pouliční lampa slabě zabliká. Stačí mi však ten nízký podíl světelného spektra, abych rozeznala obličej - respektive obličeje, protože jsou tu dvě. Štíhlá ruka mě zaraženě pouští. První obličej patří dívce s porcelánovou pletí. Její zářivě modré oči jsou hluboko posazené do očních důlku olemované dlouhými řasy. Červeně namalované rty vypadají v porovnání s její pokožkou vyzývavě. Ruku strčí okamžitě do kapsy své krémové bundy. Kapuci, která má na svém lemu kožíšek, má přehozenou přes hlavu. Blonďaté vlasy má schované pod vrstvou látky, avšak pár neposlušných pramenů jí lemují obličej. Druhá tvář je snědá. Dívka má čokoládové velké oči. Víčka má namalované všemi odstíny hnědé s tlustou černou kočičí linkou vedoucí skoro až ke konečné špičce obočí. Na černých vlasech s nebesky modrými konci má posazenou bílou pletenou čepicí s bambulí. Ruce má taktéž schované v útrobách své bílé bundy. Obě se na mě překvapeně dívají. Zorničky rozšířené, plná ústa mírně pootevřená. Skrz tu malou škvírku vidím jejich sněhově bílé zuby. 

„To nemůže být pravda," promluví po trapném tichu Celine. Její medový hlas rozřízne napětí rychleji než nůž, který projíždí máslem. „Řekni, že to není pravda."

„Nemůžu tomu uvěřit," přidá se okamžitě Kylie. „Nakřičela jsem na tvého bratra, jestli je normální, že si z nás dělá takovou srandu. A on měl pravdu. Sakra, ten chlap měl pravdu!"

Tohle není dobré. Tohle vůbec není dobré. Kylie a Celine se to měly dozvědět v brzké době, ale jinak. Nechtěla jsem, aby mě přišly navštívit a natvrdo viděly, jak doopravdy Bronx vypadá. Stejně jako já tady nikdy nebyly. Kousnu se do rtu, protože je tohle velmi nepříjemná situace pro obě strany. Navíc, kdyby se vrátili bratři Stylesové, ptali by se, proč na našem chudém parkovišti stojí černý lesklý nový Range Rover. Samozřejmě, že si Kylie musela za svého rozbitého miláčka najít náhradu. 

Takže bratr mě prozradil. Zabiju ho. 

„Louiso, můžeš nám vysvětlit, co má tohle proboha znamenat?" zvýší následně po mně hlas moje černovlasá nejlepší kamarádka. „Zbláznila ses?? Tohle není místo pro tebe! Nemůžeš žít v Bronxu a myslet si, že se ti nic nestane! Ještě sama! Je to nezodpovědné a neuvěřitelně nebezpečné!"

„Co sis myslela?" dodá hned Celine. „Myslela jsi vůbec?" 

Znervózním. Dívám se na nich stylem, jestli to vážně chtějí řešit tady na ulici. Ani jen nechci pomyslet na to, že by sem někdo přišel a viděl tu Kylie a Celine, oblečené ve statisících dolarech. Ne, to rozhodně nemůžu dopustit. Vsadím se, že pokud by to o mně zjistil Harry, mile rád by si na mě smlsl. V podstatě jim tady všem lžu. Jak můžu něco vyčítat Christianovi? Jak mu můžu vyčítat, že mi lže, když já dělám to samé. A nedělám to jen jemu. Já lžu úplně všem. Lhala jsem dokonce i Celine s Kylie. Jsem ještě horší než je Harry. Neměla bych se takto chovat. Až teď si to všechno pořádně uvědomuju.

„Tady to neřešme. Všechno vám povím, ale pojďme dovnitř," povím a zamračím se na ně. Můj bratr dostane takový křik, který ještě nezažil. Já jsem jim to chtěla říct sama. Nechtěla jsem, aby se to dozvěděly od někoho jiného. Ani si nechci představit, jak musely vyvádět.

„No.. to máš co vysvětlovat," řekne naštvaně Kylie. Celine si jen překříží ruce na prsou a nadzvedne obočí, čímž mi vlastně naznačí, že souhlasí s Kylie. Povzdychnu si a otevřu vchod. Pustím je dovnitř jako první a až potom vejdu já. Doufám, že se Harry s Chrisem a Tiannou nevrátí dříve než Kylie se Celine odejdou, jinak si nechci představit, co by to bylo.