Femme Fatale (Harry Styles, AU)

Chapter 30

Prudce vydechnu, jakmile ucítím to neskutečné horko. Lomcuje celým mým tělem, no nejšílenější je to v mém podbřišku. Uvědomuju si, že ležím na velmi měkké posteli. Cítím, že jsem zakrytá saténově lehkou přikrývkou. Mám ji celou omotanou okolo těla, protože z jedné strany ji cítím i pod sebou. Obě ruce mám zdvižené nad hlavou, uložené na saténovém polštáři. Cítím se spokojeně, až příliš dobře. Ten pocit se zdvojnásobí, avšak i tak moje tělo strne, když ucítím, jak se na mě položí něčí rozpálené tělo. Nestihnu ani nijak zareagovat, když ucítím jeho rty na svém krku. Jen otevřu oči a překvapeně civím do stropu, zatímco mi sametové rty přecházejí po citlivé pokožce na krku.

Chci něco říct, chci se zeptat, co to má znamenat, no jediné, co udělám, je, že okolo mužského těla obmotám ruce. Uslyším jeho přerývaný dech ve chvíli, kdy mi krk začne mlaskavě líbat. Hlas se mi zarazí v krku a zůstávám jako zmražená. Oči se mi od vzrušení přetočí – kvůli tomu, jak mi kůži saje, a následně je zavřu. Vzrušeně vydechnu a nehty mu zaryju do kůže na rozpálených zádech. Polibky mi přejde po jedné klíční kosti. Zastaví se až v jamce mezi nimi, na kterou mi uštědří ještě tvrdší polibek. Zakloním hlavu a znovu vzrušeně vydechnu. Oči mám stále zavřené, no ucítím na sobě jeho pohled. Už mě nelíbá. Necítím na sobě už ani jeho tělo. Hlavu narovnám a otevřu pomalu oči. Ve chvíli, kdy se střetnu pohledem se zelenýma očima, mě obleje ledová sprcha. Na svém těle rázem ucítím chlad stejný, jaký vidím i v jeho pohledu.

Harry.

Chci jeho jméno vyslovit, ale nejde to. Nedokážu mluvit. Dokážu měnit pouze svojí mimiku a chválábohu se dokážu hýbat. V tom momentě mu přirazím dlaně o jeho hrudník. Jeho plné růžové rty se roztáhnou do drzého úsměvu, přičemž takto odhalí svůj bílý chrup. Vlasy má trochu rozcuchané, no jsou nějaké tmavší než obyčejně. Zakroutím hlavou a opět mu zatlačím do hrudi. Prudce vydechuju, protože se ho snažím odtlačit. On mi však ruce chytí a dá mi je nad hlavu. Zvážní a zamračí se.

„Věděl jsem, že přesně takhle skončíš," zašeptá, zatímco se ke mně přibližuje. Jeho oči mi sklouznou na rty a ty své pootevře.

„Při mně..." pošeptá a své oči pomalu zavře. Zrychleně začnu dýchat a sleduju jeho přiblížující se rty.

„Louiso!"

Okamžitě vybočím hlavou, když se ozve další hlas v místnosti. I Harry odvrátí pohled a oběma nám padne zrak na Christiana, který stojí ve dveřích. Ani nevím, co je toto za místnost. Není to však ani moje ložnice v Bronxu, a ani můj pokoj v domě rodičů.

„Christiane..." vydechnu jeho jméno. Pohled se mi zamlží kvůli slzám, když vidím ten jeho vyčítavý a lítostivý výraz. Začnu rychle kroutit hlavou a chci mluvit a bránit se, no nedokážu to.

Nic nedokážu.

***

Prudce vyletím do sedu s doširoka otevřenými ústy a očima. Lapám po dechu a jedna ruka mi vyletí ke krku. Mám pocit, jako bych měla nemožný průchod vzduchu do plic. Tělo mám jako v jednom ohni a druhou rukou se musím pořádně zapřít do postele, protože se mi zatmí před očima. Musím se okamžitě uklidnit. Srdce mi naráží do hrudi jako divé. Zakroutím hlavou a podívám se vedle sebe. Překvapeně vyvalím oči, když uvidím vedle sebe Harryho. Spí. Hlavu má otočenou ke mně a jednu ruku má uloženou nad hlavou, zatímco druhá leží podél jeho těla. To snad ne. Já jsem tu musela usnout. Odvrátím od něho zrak a nahnu se po flašce vody, kterou mám vždy při posteli. Jakmile mi voda zaplaví hrdlo, uvědomím si, jaké jsem ho měla suché. Poté, co dopiju, opět padnu na postel a chytím se za čelo. Obrátím hlavu znovu k Harrymu. Je to ďábel v lidském těle. Ten sen byl tak živý, až mě to vyděsilo. Nechápu, co tam dělal Harry, ale ten Christian... zřejmě za to můžou moje výčitky svědomí, přestože si myslím, že jsem udělala správnou věc.