Oběd

377 10 2
                                    

Nebyl to John ale někdo úplně jiný..
Rychle jsem vylezla ven a zavřela dveře.
,,Co tu chceš?!!" prskla jsem na něj.
,,Rozmyslel jsem si to. Nechci aby jsi s ním cokoli měla a by jsi jakkoliv patřila do naší rodiny .."
,,Co se to tu děje?! Co tu sakra děláš?!!"
No super. Dva bratři u mě doma.. co víc si přát?
,, Drž se od ní dál nebo .."
,,Nebo co? Chceš mi vyhrožovat?!"
,, Ne. Však tobě se to všechno jednou vrátí.." s těmito slovy odešel.

,, Jsi v pořádku??" začal se mě vyptávat John.
,,Jo jsem v pohodě. Ještě že jsi přišel tak brzo. " oddechla jsem si.
,,Spěchal jsem za tebou. " usmál se na mě a já zase na něj.
,,Tak pojď dovnitř. Ukážu ti můj pokoj a dáš si tam věci ano?"
,,Dobře."
Vešli jsme do domu a zamířili hned do mého pokoje.

,,Tyjo

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Tyjo. Máš to tady moc pěkný."
,,Díky. Ale chci si to tu přemalovat."
,,Ne! Vždyť je to krásný takhle!"
,,Hele? Je to můj pokoj nebo tvůj?" zazubila jsem se na něj.
,,Teď už náš.." propletl si se mnou ruce a začal mě líbat.
,,Oběd!!" zavolala mamka.
,,Tak pojď." pobídla jsem ho.
,,Fajn." nadechl se a vykročil.

,,Dobrý den Paní Bailey. "

Na pokraji rozkošeKde žijí příběhy. Začni objevovat