Na pokraji rozkoše

Zpět v realitě

V minulém díle ...

No .. jsem jeho přítelkyně, nebo ne? Miluju ho, a teď ještě víc a ani nevím proč.

,, Ano. Jsem jeho přítelkyně."  

______________________________________

,, Dobře. "

,, A proč měl Pan Cross autonehodu? Co se stalo? " zeptala jsem se.

,, Pan Cross vyjel ze silnice a vrazil do stromu. Naštěstí, ale ve chvíli, kdy už byla jeho rychlost zpomalena tím, jak vyjel ze silnice a sundal nohy z plynu. Ale našly se u něho stoly po alkoholu. "

,, Díky bohu, že mu nic není. " vydechla jsem. Vždyť se mohl zabít!

,, Mohu ho vidět? "

,, Slečno, váš stav není zcela v pořádku na to, aby jste mohla jít po svých. "

,, Ale můžeme vám půjčit invalidní vozík. " řekl druhý doktor.

,, To by bylo skvělé. "

,, Dobrá. Tak chvíli počkejte. Řekneme sestře, ať vám ho přiveze. "

,, Děkuji vám. "

Všichni se na mě mile usmáli a odešli.

Za chvíli přišla sestra a pomohla mi na 'kriplkáru' (invalidní vozík). Poprosila jsem ji, jestli by mě zavezla na pokoj kde leží Jay. Samozřejmě, že jsem zapomněla doktorů zeptat, kde Jay leží.
Naštěstí to sestra věděla.

,, Můžu se vás na něco zeptat? "
,, Jistě. " odpověděla jsem jí.
,, Jay je .. váš přítel? "
,, Ano. Vy .. se s ním znáte? "
,, Emm .. jo, znám. Dřív jsme spolu něco měli. "

No to mě poser ! Takže .. ona s ním spala. Vsadím se, že spolu nechodili. Jen spolu prostě šukali. Paráda !
Právě jsem se probrala a hned taková 'super' zpráva.

,, A vy jste spolu nechodili .. tedy .. nechci vás nějak urazit, ale myslím si to. "
,, Přesně tak. Nehodili jsme spolu. "
,, Myslela jsem si to. A můžu se teď zeptat na něco já vás? "
,, Jo. Můžete. "
,, Proč to skončilo? Jako .. to, že jste spolu přestali spát. "

,, Našel si přítelkyni. To byla ta před vámi. Prý nějaká Ami. Já vás nechci nařknout .. ale Jay nikdy s žádnou nevydrží dlouho. "

,, Já jsem Ami. A to všechno vím. Vyrůstala jsem v jeho blízkosti. Známe se hromadu let. "

Zastavila se semnou a přišla předemně.

,, Vy jste Ami??" vykulila na mě svoje oči.
,, Ano. Jsem. "

,, No tak to mě poser .. "

,, Můžeme si tykat ? Nebude vám to vadit ? " zeptala jsem se jí.

,, Jasně. Nevadí. Jsem Nicol. " mile se na mě usmála.

,, Ami. " podala jsem jí ruku a potřásla jsem si s ní. "

,, Víš Ami ... Jay ... Jsi jediná, se kterou Jay vydržel tak dlouho. Asi tě musí vážně milovat. Budu ti držet palce, aby jsi si ho udržela co nejdýl. " mile se na mě usmívala. Ale ne falešně, upřímně.

,, Děkuju. Budu se snažit. "

,, Tak jsme tady. "

Nicol mě zavezla dovnitř za Jayem, který seděl na posteli, otočený k oknu. Takže ani neví, že jsem v pokoji.
Když Nicol odešla, přemýšlela jsem, co mu řeknu.

,, Proč jsi to udělal? " řekla jsem a on trochu poskočil. Lekl se mě.

,, Ami .. " vydechl.
,, Jsem..Strašně rád, že tě vidím. "
,, Odpověz. " trvala jsem si na svém.

Jen sklopil hlavu dolů.

,, Dozvěděl jsem se, že tě odvezla sanitka. Že jsi zkolabovala.
Ale taky to, že jsi přestala dýchat. Myslel jsem si, že jsi mrtvá. Vlastně až do teď ..  Začal jsem si to vyčítat, uvědomil jsem si, že jsem na tebe neměl bejt hnusnej, že bez tebe nemůžu být. Chtěl jsem být s tebou a proto jsem se chtěl zabít .. jenže .. něco mi pak řeklo, ať to nedělám. Díval jsem se do očí smrti a viděl tebe. A .. je to úplná blbost nebo co já vim, ale ty jsi mi řekla: ,,Nedělej to Jayi. Jsem tu s tebou. " a podívala jsi se na mě těma svýma očima. Úplně jsem zkoprněl a pustil jak volant, tak pedály. Náraz nebyl, ale velký, oproti tomu, jak jsem ještě jel před 2 minutami. "

Seděla jsem nehybně na 'kriplkáře', a snad jsem i přestala dýchat.

On se chtěl kvůli mě zabít? Já .. nejsem schopná vydat jakoukoliv hlásku.

Mé slzy pomalu stékají po mé tváři. Nesnažím se je zastavit. Jay ke mě rychle přiběhne, chytne mi hlavu do jeho rukou a palci mi začne stírat slzy.

,, Ami .. to jsem nechtěl. Nebreč prosím. Miluju tě. " řekl a políbil mě na rty.

,, Můžeš .. můžeš zavolat prosím sestru? " řekla jsem mezi vzlyky.

Jay se odtáhl a podíval se na mě smutným pohledem.

Potom šel k posteli a zmáčkl tlačítko, které přivolá sestru.

Nicol přišla ihned.

,, Můžeš mě prosím odvézt na pokoj? " Jay se na mě zvláštně podíval.

Nicol se podívala na Jaye, pak na mě.

,, Jo, jasně. " řekla a pomalu mě odvážela od Jaye.

Nevim proč jsem chtěla, aby mě odvezla. Asi jsem chtěla klid. Vše si promyslet.

Když jsem dorazila na pokoj, Nicol mi pomohla zpět do postele.

,, Jsi v pohodě Ami? " zeptala se mě opatrně.

,, Jo. " zavzlykala jsem. ,, Nic mi není. "

,, Když myslíš .. ale kdyby jsi něco potřebovala ... Zazvoň. "

,, Díky. " řekla jsem, otočila se na bok k oknu a vzlykala.

Nicol po chvíli odešla a já unavená brečením jsem usnula.