Na pokraji rozkoše

Společné bydlení

Ráno jsem se probudila díky budíku. Vstala jsem a šla si udělat snídani. Dnes jsem měla zrovna chuť na ovesnou kaši.

Potom jsem si šla vyčistit zuby a upravit se.
Zvolila jsem jednoduchý make-up.

A dnes jsem se oblékla takto:

Tak. Teď jsem připravená jet do školy.
Šla jsem na tramvaj, která mě doveze k vlakovému nádraží. Tam jsem si koupila lístek do Holešovic, nasedla a jela.
Cestou jsem poslouchala písničky a taky se učila.
Cesta uběhla poměrně rychle.
Když jsem byla v Holešovicích, jela jsem autobusem k intru. Dala jsem si tam věci, vzala si kabelku, a vyrazila do školy.
Po 5 min. chůze jsem spatřila někoho, koho bych tu ani ve snu nečekala. Byl to Jay. Ještě si mě nevšiml takže jsem se schovala do nejbližšího obchodu. Sakra co tu dělá! 
V obchodě jsem se rozhlížela, aby si mysleli, že si chci něco koupit, a ne, že se před někým schovávám.
Po chvíli jsem to ale vzdala a vyšla z obchodu ven. Jay tam furt stál, ale tentokrát si mě už všiml. Šel ke mně a mě se začal zkracovat dech. Najednou mi bylo v těch šatech strašné horko. 
,,Ahoj Ami." usmál se na mě. 
,,Čau Jayi. Co tu děláš?"
,,Nebudeš tomu věřit, ale stýskalo se mi." řekl mi a přitáhl si mě k sobě blíž.
,,Nech mě být Jayi."
,,Slyšel jsem, že už víš jak to je doopravdy. Bratříček se ti pochlubil. Řekl mi to."
,,Jo. No a co?"
,,No a ty jistě Johna miluješ a nechceš aby se mu něco stalo, že?" usmál se na mě škodolibě.
,,Jo. Ale proč mi to říkáš?"
,,To jen proto, aby jsi se rozhodla správně." podal mi jeho mobil, na kterém byla fotka Johna. Spícího Johna u něho v pokoji. Ale nebyl tam sám. Byl tak u něho muž a v ruce měl nůž.
,,Hele dám ti na vybranou. Mám tady v Holešovicích byt. Buď budeš bydlet u mě a budeš dělat to co řeknu. Nebo ... Už Johna uvidíš maximálně na fotce."
V té chvíli se mi zastavilo srdce. On mi vyhrožuje Johnovou smrtí! Smrtí svého bratra!! Bože... pro Johna udělám vše.
,,Beru. Budu u tebe bydlet." řekla jsem stěží. 
,,Super. Tak si sedni do auta a pojedeme ti pro věci na intr. Odvezeme je ke mě domů. V kolik ti začíná škola?"
,,Počkej. Podívám se na mobil." 
Najela jsem na Bakaláře a podívala se od kdy mám školu dnes. Každý den to mění.
Super. Dnešek nám odpadá. Tak to jsem to vyhrála.
,,Dnes .. dnes mi škola odpadá." řekla jsem.
,,Tak to je skvělé! Tak pojď. Jedeme ti pro věci a pak hned ke mě. Uvidíš. Bude se ti u mě líbit, a nejen ten byt. " mrkl na mě a chytl mě za stehno.