Tutoring by love

17) - Modrý šátek

Pomalu jsem vešel do pokoje. Do bílého, sterilního a odpudivého pokoje. A na posteli, napojená na hadičky, ležela Jul. Blonďaté vlasy měla rozprostřené po bílém polštáři, ruce sepnuté a položené na břichu.
,,Oh, Julie. Tak strašně jsme se o tebe báli,“ vydechla Sophie a přiběhla k posteli, načež jí chytila za ruku a políbila jí na čelo. ,,Co jsi to udělala?“
,,Omlouvám se mami,“ šeptla Jul se slabým úsměvem.
,,Už to nikdy nedělej,“ napomenul jí její otec.
,,Hlavně že jsi v pořádku,“ přidal se její bratr.
Já zůstával rozpačitě stát mezi dveřmi a sledoval jejich rodinné přivítání.
,,Mami, mohli...mohli byste nás nechat chvíli o samotě?“ zašeptala Julie po několika minutách a její pohled směřoval ke mě.
,,A to jako proč? Už tak jí dost ublížil,“ namítl Christian.
,,Chrisi, prosím,“ vzdychla unaveně.
Ačkoliv nerad, pokoj musel v doprovodů rodičů opustit.
Opatrně jsem přešel k posteli a usadil se na nepohodlné židli, která stála vedle.
,,Děkuju,“ řekla jenom.
,,Za co?“ zamračil jsem se.
,,Našel jsi mě. Bez tebe bych ležela v márnici, a ne tady.“
,,Jestli to měl být vtip, byl hodně slabý.“
,,Myslím to vážně,“ zavrtěla hlavou.
,,Udělal bych to znovu. Zachránil bych tě milionkrát, jenom abys tu semnou zůstala,“ šeptl jsem.
Chvíli bylo ticho, ve kterém bylo slyšet pouze pípání přístroje, na který byla připojená.
,,Jul, udělala jsi to schválně?“ zeptal jsem se na otázku, která mi vrtala hlavou od doby, co jí naložili do sanitky.
Místo odpovědi odvrátila pohled.
,,Tak udělala?“ zopakoval jsem.
,,Ano.“
,,Proč? Vždyť, máš všechno co jsem kdy chtěl. Milující rodinu, přátele...“

,,Přátele?! Harry, všechny přátele, co jsem měla, jsem od sebe odehnala,“ řekla a po bělostné tváři se jí skutálela jedna slza.
,,Liam byl kretén. To nebyl tvůj přítel,“ namítl jsem a zamračil se.
,,Nemyslela jsem jeho.“
,,A koho teda?“
,,Jdi pryč,“ řekla místo odpovědi na mou otázku.
,,Cože?“
,,Jdi prosím pryč,“ zopakovala a pohled stočila k oknu.
Přikývl jsem a pomalu se zvedl.
,,Jsi moje nejlepší kamarádka,“ řekl jsem ještě a zavřel za sebou dveře.

Dorazil jsem domů v pět hodin ráno a k mému překvapení se v obývacím pokoji stále svítilo.
,,Harry, panebože. Jsi v pořádku?!“ vyběhla na mě hned máma a sevřela mě v náručí. ,,V televizi byla ta dívka, která tě doučuje. A ty jsi jí zachránil,“ říkala a hladila mě po vlasech. ,,Jsem na tebe strašně moc pyšná. A jsem ráda, že se ti nic nestal-. Počkat, co se ti stalo s nosem?“ zeptala se, odtáhla se a prohlédla si můj nos.
,,Ale, jenom menší výměna názorů s jejím bratrem,“ vysvětlil jsem.
,,Aha. Ale i tak. Jsem na tebe strašně moc pyšná,“ zopakovala a znovu mě objala.
,,Mami, jsem unavený. Jdu si lehnout,“ řekl jsem a jemně se vymanil z jejího sevření.
,,Dobře, a nemusíš dneska do školy,“ řekla s úsměvem a pohladila mě po tváři.
,,S tím jsem počítal,“ zasmál jsem se.
,,Dobrou Harry.“
,,Dobrou,“ rozloučil jsem se a když jsem byl v bezpečí svého pokoje, vyčerpaně jsem se svalil do měkkých polštářů a nechal svým slzám volný průchod.

Ráno mě probudil něčí chichot. Pomalu jsem se zavrtěl a jelikož mě něco šimralo na nose, připlácl jsem si tam ruku..což byla chyba.
Když jsem na nose ucítil něco lepkavého a studeného, prudce jsem otevřel oči a spatřil sestřin vysmátý obličej.

,,Dobrý ráno!“ řekla mezi smíchem.
,,Co to kurva..“ začal jsem a setřel si z obličeje bílou hmotu. Můj pohled padl na tubu, kterou držela Chloe v ruce.
,,Šlehačka?! Děláš si prdel!“ vyjekl jsem a vystřelil z postele. Doběhl jsem do koupelny a snažil se vymýt si šlehačku z obličeje a...proboha.
,,Mám to ve vlasech!!“ zavřískl jsem. ,,Zabiju tě!“ vykřikl jsem a vběhl zpátky do pokoje, kde se stále tlemila Chloe, ale tentokrát přede mnou couvala.
,,Zabiju tě, Chloe!“
,,Ale notak. Vždyť to byla jenom sranda,“ začala a já se zákeřně usmál, když se v jejích očích mihl strach z mé zbraně. Lak na vlasy.
,,Tohle je taky jenom sranda,“ pokrčil jsem rameny a udělal jeden krok k ní.
Už jsem před sebe natáhl ruku s tubou laku, když před sebe zvedla modrou látku. V tu chvíli jsem zamrzl v pohybu.
,,Kde jsi to vzala?“ zavrčel jsem.
,,Našla.“
,,Dej to sem,“ vyhrkl jsem, odhodil tubu a vyrazil rychlým krokem k ní.
,,Co to je?“ začala se zajímat a uhnula rukou.
,,Nestarej se a dej mi to!“
,,Hmm, holčičí vůně. Nějaká blondýna, protože tenhle odstín modré se k brunetkám a černovláskám nehodí. Holka, která moc nejde s módou, protože tohle je už tak čtyři roky starý,“ začala se svou analýzou. Teď jsem proklínal tu módní školu, kterou Chloe navštěvovala.
,,Tak vybal to. Máš holku?“ ušklíbla se a dala mi šátek. Vytrhl jsem jí ho z ruky a pevně sevřel.
Byl to šátek, který si tu Julie jednou zapomněla. Od té doby s ním spím a nasávám její vůni. Uznávám, je to úchylný, ale co jinýho mám dělat?
,,Je to jenom šátek,“ pokrčil jsem rameny.
,,Něčí nebo tvůj?“ uchechtla se. Sklopil jsem hlavu. ,,Panebože, Harry. Ty jsi gay?!“ vyjekla.
,,Seš kráva,“ zamručel jsem a odpovědí se mi dostal jenom její smích. ,,Samozřejmě, že je něčí.“
,,A čí? Je tý blondýny se kterou chodíš?“ zeptala se a sedla si na kraj postele.
,,Myslíš Jasmin? Ne, není její. Sama jsi říkala, že je to někoho, kdo nesleduje módu. Ona jí sleduje až moc.“
,,Tak čí? Dělej. Neřeknu to mámě,“ řekla a naznačila zamykání svojí pusy.
,,Ne,“ zavrtěl jsem hlavou.
,,Je to ta druhá blond -. Ty jseš úchylnej na blondýny?“ ušklíbla jsem. Pozvedl jsem obočí.
,,Ty seš úchylná,“ zavrčel jsem.
,,Ne, tak povídej. Počkat! Já vím, čí to je! Je to tý blondýny, kterou jsi včera “zachránil“.“
A sakra. Uhnul jsem pohledem.
,,Tak? Mám pravdu, že jo! No jasně, že mám. Tak...teď si sedni a pověz mi o ní,“ vyzvala mě a poklepala na místo vedle sebe.
A tak jsem si sedl a všechno jí řekl.

vážně moc chci poděkovat všem, kteří tuhle povídku čtou..celkem se uchytila a u každého dílu si čtu vaše pěkné komentáře, které mě vážně těší...takže děkuju :33 jenom chci oznámit, že mám předepsané díly až do 30 a nejsem ani v polovině :DD doufám, že to tak dlouho vydržíte ;))

LOVE YOU!!! 

P.S.: Sexy Chloe na straně  ------------------------------->