Tutoring by love

33) - One and only

Harry

Seděl jsem v křesle a s širokým úsměvem se rozhlížel na všechny strany. Pozoroval jsem reakce všech, kteří si rozbalili dárek a s radostným úsměvem poděkovali.

Julie seděla na opěradle křesla a stejně jako já pozorovala okolí.

,,Díky Jul,“ usmál se Christian a s novou hrou v ruce poděkoval Julie, která přikývla.

,,Fajn teď já,“ vyhrkla Chloe. Zpod stromku vzala velkou krabici, ovázanou růžovou mašlí a menší krabičku a rozešla se směrem k nám.

Podala mi menší krabičku a já se zvědavým pohledem pozoroval, jak strká krabici vyděšené Julie do rukou.

Rozbalil jsem svojí krabičku a pohled mi padl na voňavku Lacoste, kterou jsem měl rád a Chloe si nejspíš všimla, že mi dochází.

,,Díky Chloe,“ usmál jsem se a krabičku položil na hromádku dárků, kterou jsem měl vedle sebe. Pak jsem se otočil k Julie, která stále křečovitě svírala krabici a s červenými tvářemi se dívala do země.

,,Ty to neotevřeš?“ zamumlal jsem k ní.

,,Ne, j-já...vím co tam je, takže...“ Proč byla nervózní.

,,Ale já to chci vidět,“ zasmál se její otec a její matka si poposedla.

,,Nechceš, věř mi,“ zavrtěla hlavou a položila krabici vedle sebe.

To, co jsme nikdo nečekal, byla Christianova reakce. Nenápadně se postavil a šel směrem ke kuchyni, ale když procházel kolem nás, ukradl Juliin dárek a utekl s ním do kuchyně.

,,Christiane!“ vykřikla Julie a s ještě červenějšími tvářemi zavrtěla hlavou.

,,Ty krávo!“ ozval se výkřik z kuchyně a následně se sem doploužil, s vyděšeným výrazem na tváři.

,,Co tam je?“ vyjekla Juliina máma s nic netušícím úsměvem.

Pohled mi padl na moji sestru, která se snažila zadržovat smích, ale moc jí to nešlo, takže vypadala, jako ryba na suchu.

Christian strnule vrátil krabici Julie, která si ji stejně strnule převzala a schovala za sebe.

,,Myslím, že to vážně nechcete vědět,“ řekl Christian a posadil se na své místo.

,,Okey, tak jo. Teď já,“ prolomil jsem ticho a vstal.

Nejdříve jsem dal dárek sestře. Byly to boty, které mě opravdu hodně stály a po kterých tu dobu, co byla u nás, vzdychala a strašně toužila. Nadšeně mi skočila kolem krku.

Další dárek jsem dal Christianovi. Byl to kryt na telefon, které, jak jsem se od Julie dozvěděl, s radostí sbíral a měl jich opravdu hodně. Snažil se skrývat své nadšení, i když mu to moc nešlo.

Následoval dárek pro pana a paní Simonsovi. Byla to starobylá váza, z nějaké čínské dynastie. Poděkovali a Sophie mě obdařila vřelým úsměvem.

Dárek pro mamku jsem měl v obálce. Byla to letenka na Hawaii. Potřebovala odpočinek, jak od nás, tak od všedních starostí, kterými se zabývala. Byla vyčerpaná a bylo to na ní vidět.

Nejdřív na mě vyjela, jestli jsem normální, že je to drahé, ale pak se mi v slzách omluvila za své chování a pevně mě objala. Byla to vskutku dojemná situace.

Jako poslední, ale nejlepší dárek byl pro Julie. Zpod stromku jsem vytáhl další obálku a malou krabičku.

,,Jestli je to Hawaii, nikam nejede,“ zašeptala, když jsem před ní klečel. Zasmál jsem se a zavrtěl hlavou.

Dárky pro Julie mi opravdu zabraly nejvíce času. Trvalo téměř den než jsem ho vymyslel, ale pak to šlo ráz na ráz. A teď jsem tu před ní klečel a v ruce svíral krabičku a obálku.

,,Julie, já...“

,,Snad si jí nechceš vzít,“ ozval se posměšně Christianův hlas.

Zamračil jsem se a těžce ovládl touhu zvednout prostředníček. Místo toho jsem se na něj otočil a sladce odpověděl.

,,Jednou určitě,“ zamrkal jsem a otočil se zpátky k Julie.

,,Julie, já se nebudu tajit tím, jak moc tě miluju. Někdo by si mohl říct ‘Proč jí to říká. Nejsou spolu ani týden.‘ Jo, má pravdu, nejsme spolu ani týden, ale ty dny, co jsem s tebou byly ty nejlepší dny v mém životě. Od doby, co jsme tě uviděl na tom záchodě, pak se začali navzájem doučovat, obrátila jsi mi život vzhůru nohama a teď jsi to jediné, na co dokážu myslet. Doufám, že to bude ještě dlouho, protože tě nechci nikdy ztratit.“

Po celou dobu, co jsem mluvil, jsem jí upřeně hleděl do očí a snažil se vyčíst jakoukoliv reakci nebo to, na co myslí. Při zmínce našeho nepříliš hezkého setkání na záchodech se zasmála. A když jsem domluvil, v očích se jí leskly slzy.

,,A proto se tě ptám, Julie Anne Simonsová, staneš se oficiálně mojí přítelkyní? Mojí One and Only?“ zeptal jsem se a otevřel krabičku.

V jejích slzách se odrážel lesk předmětu v krabičce. Byl to prstýnek. Uprostřed byl velký kamínek, pravý diamant, a po stranách byly stejné. Neříkám, že byl levný. Opravdu nebyl, ale díky mé finanční situaci, kterou zajišťoval můj otec, mi to nevadilo. A její výraz za to stál.

Všechny slzy, které se jí při mých slovech nahromadily, a které se snažila mrkáním zahnat, teď přetekly, a v obrovských kapkách stékaly po jejích tvářích. Šokovaně a nevěřícně sledovala prstýnek a nebyla schopná jediného slova.

,,Harry,“ vydechla, po chvíli ticha, kdy nikdo ani nedýchal a pozoroval naší situaci.

,,To je...nádhera,“ špitla a vrhla se mi kolem krku. Tiše se smála a stála plakala.

,,Tak co? Jaká je odpověď?“ řekl jsem, když se odtáhla.

,,Ano,“ řekla a znovu mě objala. Pak si nechala navléct prstýnek a šťastně mě políbila.

,,Julie, a to se tě zeptal jestli budeš jeho holka. Co budeš dělat, až tě fakt požádá o ruku,“ uchechtla se Chloe. Zamračil jsem se na ní.

,,A tohle je jenom taková drobnost,“ řekl jsem a podal jí obálku.

,,Vážně se bojím co to je,“ zamumlala Julie a podezřívavě si prohlížela obálku.

,,Neboj se,“ zasmál jsem se a pobídl jí k otevření.

Pomalu a ostražitě jí otevřela a pak z ní vytáhla tenký, úzký papírek.

Když si přečetla to, co na něm bylo napsáno, vykulila oči a opět se zatvářila šokovaně.

,,Harry! Drobnost?!“ vyjekla. Pokrčil jsem rameny. ,,Tohle rozhodně není drobnost!“

,,Ale je,“ zamručel jsem.

,,Harry, já...nevím. Je to narychlo a...“

,,Co to je?“ přerušila jí její matka.

Otočila papírek směrem k ní.

Washington – New York

Let 2247

Odlet 2.1., Přílet 9.1.

na straně je ten prstýnek :DD je krásnej..já vím :33 :D taky bych chtěla...takže..nějaké názory do komentářů?? a nechci spoilerovat, ale brzo se stane něco, co vás šokuje :DDDD (okej..to asi ne no :DD)

LOVE YOU!!!