Tutoring by love

40) - Hotel Hilton

,,Julie, miláčku. Probuď se,“ říkal někdo, zatímco to doprovázel hlazením po mých vlasech. ,,Notak lásko. Šup.“ Když mi ten dotyčný začal posévat odhalený krk drobnými polibky, oči jsem konečně otevřela. ,,Tak takhle na tebe musím,“ zasmál se Harry a další polibek vtiskl na mé rty. Usmála jsem se a prsty mu zamotala do vlasů.
,,Takhle na mě musíš,“ přikývla jsem a otočila se k okénku. Venku stále panovala tma a vzhledem k tomu, že je půl druhé ráno, není venku nic vidět. Pouze osvětlené ulice a silnice New Yorku.
,,Připoutejte se, prosím,“ zašveholila letuška, která k nám přišla a na Harryho hodila zářivý úsměv. Ten jí ho nesměle opětoval a stiskl mojí ruku. Její úsměv ochabl a šla dál probouzet.
,,Nána,“ zavrčela jsem a přitulila se k Harrymu.
,,Žárlíš?“ zasmál se.
,,Ne. Měla bych?“
,,No, vzhledem k tomu, že je to celkem kost a já tak nějak...“
,,Fajn, žárlím! Mlč už,“ zasmála jsem se a šťouchla ho do břicha.
Když rozhlas nad námi ohlásil, že do deseti minut přistaneme, zapla jsem si pás a znovu se natiskla na Harryho, přičemž jsem drtila jeho ruku.
,,Au!“ sykl a lehce se usmál.
,,Promiň,“ vydechla jsem a hlasitě polkla.
,,Bude to v pohodě, zlato. Slibuju. Klid.“ Usmál se a pohladil mě po tváři. Přikývla jsem a opřela se hlouběji do sedadla.
A opravdu. Letadlo přistálo bez jediné komplikace a jelikož jsme byli v předních řadách, mohli jsme okamžitě ven.
Když jsem stála na pevné zemi, teprve jsem si oddychla.
,,Nesnáším létání,“ zavrčela jsem a nechala se smějícím se Harrym dovést do letištní haly, kde jsme čekali na kufry.
,,Kde je vůbec Christian a Chloe?“ zamračila jsem se. Pokrčil rameny.
,,Netuším, ale vím, že za náma jednou byli. Nebo spíš procházeli kolem nás, když si šli spolu užít na záchody,“ odfrkl si a z pojízdného pásu sundal můj kytičkovaný kufr.
,,To jako vážně?“ zasmála jsem se. Přikývl a odchytil si i svůj černý kufr.
Vzal oba dva kufry a zamířil z letištní haly pryč.
,,Budeme na ně čekat?“ zeptala jsem se, když Harry stále odhodlaně procházel halou pryč.
,,Budeme muset. Má pro nás přijet jenom jedna limuzína.“

,,Li – co?!“ vyjekla jsem.
,,Limuzína. Táta jí pro nás nechává poslat každý rok,“ pokrčil rameny.
,,Očividně se má hodně dobře,“ zamumlala jsem.
,,Cože?“
,,Nic.“
Došli jsme na parkoviště, osvětlené pouze světlem z lamp. A tam opravdu stála podlouhlá, černá limuzína, o kterou se opíral vysoký muž. Nebo spíš kluk. Mohlo mu být nanejvýš dvacet pět.
,,Chade,“ zasmál se Harry a přátelsky se s ním objal.
,,Harry. Rád tě zase vidím,“ oplatil mu úsměv Chad. Když jsem došla na místo, kde stál a které nejvíce osvětlovala lampa, mohla jsem konečně rozeznat jeho rysy. Měl ostře řezané rysy, výrazné lícní kosti a tmavé oči mu lemovaly husté řasy. Na tváři měl několikadenní strniště. A jeho vlasy špinavě blond barvy povlávaly ve větru.
Když si mě všiml, upřel na mě svoje oči a přejel mě pohledem. Trošku jsem ucouvla.
,,Kámo, tvoje ségra se celkem dost změnila,“ zasmál se a nespouštěl ze mě oči.
,,To není moje sestra, idiote.“ Taky se zasmál a omotal mi kolem pasu ruku. Hned jsem se cítila bezpečněji. ,,Chade, tohle je Julie, moje přítelkyně. Jul, Chad. Pracuje pro otce.“ Kýval mezi námi rukou a Chad ji ke mě okamžitě vystřelil.
,,Rád tě poznávám.“ Přijala jsem ji a váhavě se usmála.
,,Moje ségra nebude moc šťastná, že máš holku. Těšila se na tebe.“ Harry nervózně polkl a stiskl mi ruku. Zamračila jsem se. Jak se na něj těšila?! Chad se na mě pobaveně podíval.
,,Tak kde je teda tvoje sestra?“ zeptal se a obrátil svojí pozornost zpátky k Harrymu, který si ho přeměřoval pohledem.
,,Ještě někde tam. Zdržela se s jejím bratrem.“
,,Chodí s ním?“ Pozvedl obočí a kmital pohledem mezi mnou a Harrym.
Přikývla jsem a přešlápla z nohy na nohu.
,,Omlouváme se!“ ozvalo se za námi. Otočila jsem se a uviděla Chloe, která běžela a Christiana, který za sebou táhl kufry. Chloe se okamžitě vrhla do náruče Chadovi.
Trochu vystrašeně jsem se podívala na Christiana a to, jak bude reagovat. Ale pouze se zamračil a když uviděl, jak na něj koukám, usmál se.
,,Fajn, tak pojedeme?“ přerušil jejich objetí Harry.
Chad přikývl a spolu s Harrym naložil naše zavazadla do obrovského kufru. Chloe s Christianem se nahrnuli dovnitř, zatímco já jsem stále nervózně postávala před autem a čekala na Harryho.
,,Na co čekáš? Sedej,“ usmál se Harry a pokynul do auta. Posadila jsem se a okamžitě spatřila rozlehlý prostor auta. Byla tu televize, mini bar, dokonce i malé, zabudované akvárko, ve kterém plavaly dvě rybky.
Když nastoupil i Harry a omotal svojí ruku kolem mých ramen, Chad nastartoval a vyjel z parkoviště.
,,Co se děje? Jsi nějaká zamlklá.“ Harry na mě upřel pohled a pak mě políbil do vlasů.
,,Nejsem,“ namítla jsem a usmála se.
,,Dobře. Jak myslíš.“
,,Kde budeme bydlet?“ zeptala jsem se po několika tichých minutách jízdy.
,,V hotelu Hilton. Táta ho od něj odkoupil, tudíž nemusíme nic platit a taky proto je tak zazobanej.“ Odfrkl si a zavrtěl hlavou.
Vykulila jsem oči. Hotel Hilton? To jako vážně? Nikdy by mě nenapadlo, že se tam dostanu. Jak je známo, hotel Hilton není zrovna dvakrát levný.
Když jsme dojeli, ozářilo mě světlo, které hotel vydával. Jelikož byly pořád povánoční svátky, hotel byl vyzdoben světélky. Hodně světélky. Světélka byla na nápisu Hilton, po dveřích a všude možně.
,,Páni,“ zamručel Chris, když vystoupil.
,,Jo. Tohle je pro tátu typické,“ odfrkla si Chloe. Bylo vidět, že jak Harry, tak Chloe mají svého tátu v oblibě.
Chad nám s pomocí vrátného donesl kufr do haly hotelu. Za recepcí stála vysoká černovláska a drobný kluk.
,,Harry!“ vypískla černovláska, oběhla pult a skočila Harrymu do náruče. Nahýbala se k Harryho rtům, nad čímž jsem prudce vyvalila oči, ale naštěstí se Harry otočil a její rty přistály na jeho tváři.
,,Chyběl jsi mi!“ vyjekla znovu a ignorovala Harryho vzpouzení se.
,,Hayley. Dlouho jsme se neviděli,“ řekl odtažitě a konečně se mu podařilo vymanit se z její náručí.
,,Hayley, tohle je moje přítelkyně, Julie,“ řekl, znovu kolem mě omotal ruku a usmál se.
Mohla jsem vidět, jak se její kočičí oči zelené barvy zúžily a zase rozšířily.
,,Přítelkyně? Harry, nevěřím tomu!“ vykřikla nakonec a s širokým, i když falešným úsměvem mě objala. Vyvalila jsem oči a váhavě její stisk opětovala.
,,Tak se nám Hazzoušek konečně usadil. Nevěřila jsem, že se toho dne dožiju,“ zasmála se.
,,Jo, usadil,“ přikývl a hrdě se usmál.
,,Chloe, ty jsi se úplně změnila.....“
Její neustálé žvatlání jsem vypnula a zaměřila se na Harryho, který nervózně kmital k té dívce a zpátky ke mě.
,,Nechceš mi něco říct?“ zašeptala jsem.
,,Ehm..ne. Pojď, jdeme si pro klíčky od pokoje. Jsem unavený,“ řekl rychle a táhl mě k recepci.

bitch please...40 KAPITOLA!!! :DD ale můžu vám říct, že už to je tak v půlce :DD LOL
okey...doufám, že se vám to líbilo..kdyžtak zanechejte VOTE nebo COMMENT :))) 
tenhle díl věnuju mojí Zdeničce (Terezce) - spolužačce mojí milovaný, která to taky čte a jenom pro tvoje dobro doufám, že to nikde nebudeš vyprávět :DDD 

LOVE YOU!!! <3