Julie
,,Je to takový blbec. Nesnáším ho. Nesnáším svého bratra. Je to ten největší vůl pod sluncem.
Harry – včera se choval divně. Když se dozvěděl o tom, že chodím s Liamem, vypadal naštvaně a odešel. Pak se znovu objevil u našeho domu a ještě navíc namol. Co to říkal? Že jsem krásná? Odkdy? To Harry mi vždycky říkal, že pro šeredy jako já tu není místo. Že bych vůbec neměla vycházet z baráku. On mi v průběhu čtyř let srazil sebevědomí na bod mrazu. A pak si říká tohle? Stejně neříká pravdu. Zahrává si se mnou. Jenom mě využívá, abych do doučila tu matiku a pak mě zase odkopne a bude mě urážet a.....“
Ozvalo se zaklepání. S trhnutím jsem zvedla hlavu od deníčku v zelených deskách a založila si rozepsanou stránku růžovou tužkou. To vše jsem položila na stůl a s povzdechnutím se vydala ke dveřím, abych je odemkla.
,,Jul –“ začal, ale jakmile mi pohled padl na jeho omluvný obličej, dveře jsem zase zabouchla.
,,Julie, prosím. Otevři,“ ozval se znovu a nepřestával klepat.
,,Ne,“ zakřičela jsem odmítavě.
,,Tati!“ zakřičel Christian. Nevěřícně jsem otevřela pusu. Zbabělec.
,,Julie! Otevři bratrovi ty dveře,“ zavolal zpátky.
,,Ne!“ zopakovala jsem.
,,No tak, ségra. Promluvíme si,“ zaprosil.
,,Nemám s tebou o čem mluvit.“
,,Přestaň trucovat,“ řekl a zalomcoval klikou.
,,Julie, otevři mu ty dveře. Nechci vás poslouchat a dávaj fotbal!“ ozval se táta.
Zaúpěla jsem a s trhnutím otevřela dveře.
,,Tak co chceš?“ zavrčela jsem a nechala ho projít do pokoje. Usadil se na posteli a vyčkával, jestli si k němu sednu. Ale já se vzdorovitě posadila na židli u stolu.
,,Chci se ti omluvit.“
,,Oh, vážně? A za co prosímtě?“ vydechla jsem a položila si ruku na hruď.
,,Přestaň. Myslím to vážně,“ řekl a zamračil se.
,,Já to taky myslela vážně, když jsem ti říkala, že jsem se Stylesem nespala. A poslouchals mě? Ne, takže nevidím důvod proč bych tě měla poslouchat,“ vychrlila jsem a odvrátila pohled. Slyšela jsem jak si bezradně povzdechl.
,,Jul, já ...“
,,Vážně jsi si myslel, že bych toho byla schopná? Vím, co je zač. Odkopne holku hned jak je po všem.“ Upírala jsem na něj pohled. Byla jsem opravdu naštvaná. On se jenom provinile díval do země. ,,Copak mě neznáš? Já nejsem taková,“ řekla jsem a zvedla se. ,,Tvojí omluvu přijímám. Ale teď jsi pryč. Prosím,“ dodala jsem a ukázala na dveře. Prosebně se na mě díval.
,,Julie, vážně mě to mrzí. Nechtěl jsem tě naštvat, ale když jsem tam viděl Stylese, jenom v ručníku, všechno se ve mě sevřelo. Styles je hajzl. Nezahazuj se s ním. Prosím,“ řekl a odešel. Zabouchla jsem za ním dveře a sedla si zpátky na sedačku u okna.
Dívala jsem se z okna a sledovala, jak pomalu přichází zima. Holé větve stromů se otřásaly pod náporem studeného větru a lidi chodili po ulicích zahalení do dlouhých kabátů, s rukami vraženými v kapsách.
Z pozorování vnějšího světa mě vytrhlo pípání mého telefonu, oznamující příchozí zprávu. Tak nějak jsem doufala, že bude třeba...od Harryho, což bylo naprosto nemožné, už jenom z důvodu, že nemá moje číslo. Nakonec byla od Liama a já se nemohla ubránit vlně zklamání, která mnou projela po přečtení jeho jména.
,,Dobré ráno, zlatíčko. Máš dneska volno?“ Povzdechla jsem si. Neměla jsem náladu.
,,Promiň, není mi dobře.“ Odeslala jsem zprávu a telefon si vypla. Chodím s ním necelé dva týdny a už mu lžu. Nebyla jsem si jistá, jestli mu lžu proto, abych se mu vyhnula, nebo abych ho vyhnula mému odtažitému chování.
Ale jednou věcí jsem si byla naprosto jistá.
Chování Harryho Stylese mě mátlo.
Harry
Poděkoval jsem paní Simonsové a vystoupil z auta. U dveří jsem se ještě ohlédl a zamával jí. Líbil jsem se jí. Na každou ženu, každého věku působí moje osobní kouzlo a ani Sophie Simonsová nebyla výjimkou. Ale teď jenom, jestli jsem se jí líbil jako přitažlivý spolužák její dcery, nebo jako adept pro její dceru. To druhé bych bral radši.
Bouchl jsem dveřmi a okamžitě se přihnala pohroma v podobě mají matky. Měla na sobě tenké kalhoty, tílko a vlál za ní šedivý svetřík.
,,Abys nezmrzla,“ uchechtl jsem se.
,,Harolde Edwarde Stylesi, kde jsi proboha celou noc byl?“ vykřikla, jakmile se ke mě dostala.
,,Klid mami, jsem v pořádku,“ uklidňoval jsem jí a zouval si boty.
,,Klid mami?! Děláš si srandu? Volám ti celou noc, volala jsem tvým kamarádům až mi ten hodný chlapec...Louis se myslím jmenuje, řekl, že by jsi měl být u holky, kterou neznám. Nemám číslo na ní, na její matku, nemám ponětí kdo to je. Tak mi laskavě neříkej, ať jsem v klidu, protože já nejsem. Měla jsem o tebe strach, celou noc jsem nespala,“ křičela a divoce rozhazovala rukami. Protočil jsem oči a s povzdechem kolem ní omotal ruce.
,,Omlouvám se mami,“ zašeptal jsem a přejížděl jí dlaněmi po zádech.
,,Dobře Harry, ale už mi to prosím nikdy nedělej,“ vydechla a omotala mi ruce kolem pasu.
Chvíli jsme stáli uprostřed předsíně a objímali se. Nepamatuju si, kdy naposled jsme měli takovouhle tichou chvilku.
,,Jdu do pokoje,“ řekl jsem a pustil jí z objetí. Ještě jsem jí pohladil po paži.
,,Harry, ty máš další tetování?“ vyjekla a přitáhla si mě k sobě za ruku. Odhrnula mi rukáv a lehce mi přejela po drobounkém J vyrytém do mé kůže už na věky.
,,Co to znamená tentokrát?“ zeptala se, když skončila s prohlížením.
,,To je tajné,“ mrkl jsem a tím si vysloužil její smích. Měl jsem to štěstí, že moje máma byla v pohodě. Teda, co se tetování týče. Například Zaynova máma nechtěla o tetování nebo piercingu ani slyšet. A tak to kompenzoval cigaretami, které kouřil v jednom kuse.
,,Dobře,“ řekla mezi smíchem. ,,Tak jdi už,“ popostrčila mě ke schodům.
,,Tak jo.“
,,Jo a Harry,“ zastavila mě uprostřed schodů. Otočil jsem se na ní.
,,Ano?“
,,Přijede tvoje sestra. V pondělí,“ řekla a mě se zastavilo srdce.
,,Chloe přijede?“
další díl po odmlce, kdy jsem byla na lyžáku :DD chci vám poděkovat za votes u předchozího dílu a 600+ přečtení :33 LOVE YOU!!!
VOTE and COMMENTS!!
ČTEŠ
Tutoring by love
FanfictieŠprtka, trapka, ta bez přátel...Takhle označují Julii Simonsovou - čtvrťačku na Washingtonově střední. Drobná blonďatá dívka, která nikdy nevynikala, zato u učitelů byla oblíbená pro svou chytrost. Borec, hvězda, ten oblíbený...Takhle označují Harr...