Tutoring by love

31) - Forever & Always

Harry

 

,,Mami!“ zakřičel jsem do domu, když jsem společně se sněhovými vločkami vtrhnul do předsíně.
,,Tady Harry!“ ozvalo se z obýváku. Zul jsem si boty, kabát pověsil na věšák a z vlasů si vytřásl sníh. Vešel jsem do vyhřátého obýváku a usmál se při pohledu na mámu, schoulenou v klubíčku na gauči a s ovladačem v ruce znuděně koukala na televizi.
,,Ahoj zlato,“ usmála se, když mě uviděla. ,,Děje se něco?“ Její úsměv vystřídalo zamračení, když spatřila můj nemizící úsměv.
,,Ale nic,“ zavrtěl jsem hlavou. ,,Jenom, nebude ti vadit, že Julie a její rodina s náma budou zítra na Vánoce, že ne?“ řekl jsem jen tak mimochodem a posadil se vedle ní.
Její kulatý obličejík se rozjasnil a v očích se radostně zablýsklo.
,,No to je skvělé broučku!“ vyjekla, uvěznila můj obličej mezi jejími dlaněmi a líbla mě na čelo.
,,No, čekal jsem cokoliv, ale tohle rozhodně předčilo moje očekávání,“ zamručel jsem a protočil oči nad její radostí.
,,Vždyť víš, že nerada slavím Vánoce jenom takhle ve třech. Ani nemáme nikoho, koho bychom jeli navštívit,“ šeptla a upravila mi vlasy. ,,A udělej už něco s těma kudrlinama! Lezou ti všude,“ dodala a začala mi je uhlazovat.
,,Mami,“ zaúpěl jsem a začal se vzpouzet. Když jsem se vymanil z jejího sevření a dostal se na bezpečnou vzdálenost od jejích všetečných rukou, uvědomil jsem si, co řekla.
,,A máme tátu. Jenom ty za ním nechceš jezdit,“ objasnil jsem a pokrčil rameny.
,,Harry,“ povzdechla. ,,Tohle pochopíš až budeš starší.“
,,Jaký až budu starší? Za necelé dva měsíce mi bude devatenáct a...“
,,Harry, ano, bude ti devatenáct, ale zatím jsi si nenašel nikoho, komu by jsi bezmezně věřil a kdo by tě zlomil.“
Sklopil jsem hlavu. Měla pravdu a já neměl žádné právo nutit jí do něčeho, co nechtěla.
,,Když jsem se dozvěděla, že mě...že nás táta podvádí, jediné, na co jsem v tu chvíli myslela, bylo dostat vás daleko od toho všeho. Nechtěla jsem, abyste se stali součástí hádání, kterému bychom se nevyhnuli. Proto jsem vás vzala a odjela. A víš co na tom bylo nejhorší, Harry?“ zeptala se a zvedla pohled od svých rukou, které měla spojené v klíně.
,,Nevím,“ špitl jsem, když na mě pořád upírala pohled.
,,Že se o vás nepral. Nechal nás odjet. Pouze posílal peníze, volal na vaše narozeniny, ale nijak víc se nestaral. Místo toho zůstal s tou blonďatou, kozatou děvkou a ještě k tomu jí udělal dítě,“ zavrčela a já nad jejím výběrem slov šokovaně pootevřel ústa.
Pravda, můj otec byl hajzl. Ale zazobaný hajzl a když znamenalo za týdenní návštěvu v pěti hvězdičkovém hotelu v New Yorku dostat téměř deset tisíc k Vánocům a narozeninám, no..ten, kdo by to nebral by byl vážně blbej.
,,No, mami. Já...je pozdě a..“

,,Jo, jdi si lehnout zlatíčko. Je pozdě a zítra je náročný den,“ šeptla a snažila si nenápadně utřít si slzy, které se jí pomalu kutálely po tvářích. Znovu uvěznila moje tváře mezi svými dlaněmi a políbila mě na čelo.
Pohladil jsem jí po ruce a vstal.
,,Jo a Harry?“ ozvala se ještě. Otočil jsem se na ní a setkal se s jejím vážným pohledem.
,,Ano?“
,,Udrž si tu dívku co nejdýl. Zdá se být milá, slušná a tyhle se už málokdy vidí.“

Julie

 

Ráno jsem se probudila až na divoké klepání na dveře.
,,Julie Anne Simonsová! Koukej vylézt z tý postele! Už je půl desátý,“ ozval se hlas za dveřmi. Díky bohu, že jsem si je včera zamykala, protože teď bych nejspíš čelila bratrovu ‘vlídnému‘ pohledu, který vždy po ránu měl.
,,Jo!“ zavolala jsem zpátky a přetáhla si přikrývku přes hlavu.
Dneska je 24.12. Štědrý den.
Při pomyšlení na společný večer rodiny Simonsových a Stylesových se mi sevřel žaludek.
A sevřel se ještě víc, když jsem si vzpomněla na to, co hodlám dneska s Harrym dělat.
,,Tak Julie!“ zakřičel Christian znovu a kopl do dveří.
Naštvaně jsem strhla přikrývku z hlavy a hodila po dveřích polštář, který se bez zvuku odrazil a s žuchnutím dopadl na zem.
Nakonec jsem s povzdechnutím vstala z postele a přešla k oknu. Zamračila jsem se, když jsem uviděla novou a tlustou vrstvu sněhu, která pokrývala každičký kousek země, auta a všechno ostatní. Už pouze při tom pohledu mi naskočila husí kůže.
,,Typické počasí pro Vánoce,“ zamumlala jsem pro sebe.
Vánoce.
Několika rychlými kroky jsem přešla k šatní skříni a vytáhla tašku z TopShopu, ve které bylo sako z toho obchodu, několik Calvin Klein boxerek, které mi poradila Chloe. Na úplném dně ležela černá, sametová krabička. Podobná té, ve které mi dal Harry ten řetízek. Při pomyšlení na ten řetízek jsem si na něj bezmyšlenkovitě sáhla a konečky prstů přejela po kamíncích, které v něm byly.
Nakonec jsem krabičku ze dna tašky vytáhla. Přejížděla jsem po jejím povrchu a pohladila stuhu, kterou byla krabička ovázaná.
Pak jsem stuhu rozvázala a krabičku pomalu otevřela. Už při včerejším nákupu jsem věděla, že tohle by mohl být ten pravý dárek pro Harryho. Význam těch ptáčků, které měl vytetované mě o tom přesvědčil.
,,Ty ptáčky jsem si nechal udělat asi dva roky zpátky. Bylo to v době, kdy jsem se smířil s tím, že budu tátu vídat jenom na Vánoce. Sice jsem si zvykl, ale chybí mi. Jeden ptáček jsem já a druhý táta. Opustil naší rodinu.“
Byl to řetízek. Obyčejný, stříbrný řetízek, na kterém se na konci houpal přívěšek.
Přívěšek ve tvaru papírové vlaštovky.
Byl to obyčejný přívěšek, pro nezasvěceného člověka by to mohla být blbost. Ale pro mě to znamenalo něco, co jsem nemohla pořádně vysvětlit.
Tímhle jsem mu dávala najevo svou důvěru a věrnost. To, že jsem tu pro něj mohla být v každé situaci. Že se na mě mohl spolehnout a že za ním v té situaci s jeho otcem stojím.
A na každé straně bylo vyryté jedno jednoduché slovo.
Forever & Always. 

LOL :DD taky bych chtěla takový vztah :DD kdo taky ne co? S Harrym :DD 
okey...pod External Link je odkaz na jednu autorku povídek..poprosila mě, jestli bych vás na ně neodkázala..tak se na to prosím koukněte :)))

VOTE and COMMENTS!!! <3