MarweX & Ája

Marku?

Pohled Áji
Pomalu, ale jistě se blížím k targetu a stále doufám, že to ztihne. Odevzdávám svůj kufr a vcházím do letadla. „Ájo, hej Ájo počkej na mě."ozvalo se ze zadu a já viděla Marka, jak mává pásem nad hlavou. „Marku?... Marku!"zařvala jsem a rozběhla se mu přímo do obětí a dala mu pusu. „Ty jsi to ztihl." řekla jsem a podívala se mu do očí. "Jo, ztihl." řekl a vzal mě za ruku. Pomalu jsme šli do letadla.

Flashback
24.12.-Jsou vánoce. Je 12 hodin a já teprve vztávám. Vzbudil mě přicházející hovor na telefonu. Byl to Marek. Asi předpokládá, že jsem vzhůru. Zvednu mu to.
M-Marek J-Já
A-Ahoj
M-No ahoj.
A-potřebuješ něco?
M-Jen jestli se můžu stavit.
A-Jo. Co je tak důležité?
M-Prostě ti něco musím říct. Můžu se stavit ve 2?
A-JoJo příď zatím čau
M-Díky zatím čau.
A-Čau.
Položila jsem to a švihla sebou zpátky. Jsem furt rozezpalá. Protáhla jsem se a šla se nasnídat. "Brý ráno" pozdavila jsem rodinu. "No dobrý. Vyspala jsi se?"zeptala se mě mamka." Jo." řekla jsem a odešla za sestrou. „Na vem to" řekla mi, když sundávala ozdoby na stromeček z vysoké skříně. „Chytám" řekla jsem a vzala první várku ozdob. Taťka nachystal stromek a my ho nazdobili.
O 2 hodiny později
Vše hotovo a už zvoní zvonek."Čau pojď dál." řekla jsem Markovi a on vešel dovnitř. Podíval se do mých očí a přiměl mě podívat se nahoru. PROČ JSEM TAM TO JMELÍ VĚŠELA? Problesklo mi hlavou. Z přemýšlení mě dostaly Markovy rty přitisknuté na mých. Spolupracovala jsem, ale po chvíli jsme se odtrhli. „Veselé Vánoce Ájo" řekl mi, když mě ještě držel kolem pasu. „I tobě. Budem dělat že se nic nestalo?" zeptala jsem se, ale on mi místo odpovědi dal ruku před obličej. „Ne, protože tě pořád miluju." řekl mi a já ho s úsměvem za ruku odtáhla do obýváku. Poté, co spatřil hromadu cukroví, se mu rozzářily oči. Já zkřížila ruce na prsou a řekla :„Dobrou chuť" on se usmál a za pas mě zvedl do výšky. „A ty víš, že tě pořád miluju?" zeptala jsem se. „Tušil jsem to." řekl a ještě jednou mě zatočil. Pak jsme si sedli, nadlábli jsme se cukroví, podívali se na pohádku a šli na procházku do parku. Vrátili jsme se až večer. Po večeři jsme si rozbalili dárky a po rozloučení odešel domů.
End of Flashback

Dorazili jsme do letadla a sedli si na místa vedle sebe. Usla jsem Markovi na ramenu a byla jsem ráda, že to ztihl.

Pohled Marka
Usnula mi na ramenu, takže zase žádný záběry z letadla,ale nevadí mi to. Jsem rád že jsem to ztihl a jsem vedle ní. Byla to jedna z věcí, které jsem si přál. Tak mě napadá, že si ji můžu vyfotit, aby měla zase hezký narozeniny na Facebooku. Jo, odplata. Vyprankovala mě, natočila to (když jsem spal u ní doma na pohovce, tak mi posvítila do očí a Šplíchla na mě dámskou voňavkou. Tímhle mě vyprovokovala a já za ní běžel, ať to vypne a smaže. Místo toho mi v kuchyni hodila šlehačku do obličeje), sehnala nějaký fotky, kde působím jako exzot a dala mi to k narozeninám na fb a do teď se mi všichni smějí. Při nejhorším se budou smát nám oboum. (Blik. Blik-Ha Ha 😂🙈)
O nějakou dobu později
Už nějakou dobu jen sedím a dívám se z okna. „Je ti něco?" řekla, když sebou cukla. „Ne, nic mi není, a vůbec, proč se ptáš? Co by mi mělo být?" řekl jsem a podíval se na ni. „Nic, jen že jsem si všimla, jak se tupě díváš z okna." řekla a pustila mě. Já jsem si vytáhl svůj iPhone 7 a začal natáčet pohled z letadla. „Proč to nenatočíš na foťák?" zeptala se mě. „Pročpak myslíš?" odpověděl jsem a zvedl jedno obočí. „Aha ty nemáš foťák u sebe." řekla mi výsměšně. „No alespoň jednou jsi něco pochopila." řekl jsem trochu s nadsázkou. „Hahaha. Ten se ti poved." řekla a dělala "uraženou". „Ále...nedělej." řekl jsem a trochu ji pošťouchl. Ona se na mě podívala a zahleděla se do mých očí. Já se na ni usmál a začal se topit v jejích zelenomudrých očích. „Dámy a pánové vítejte na Hawai. Po přistání prosíme, aby jste opouštěli letadlo v klidu a spořádaně. Přejeme vám pěkný den." ozvala se letuška a všichni si začali zabírat věci. Po přistání jsme vystoupili a vydali se na hotel.

Čau. Už jsem tu zas. Co si myslíte že bude dál? Pište do komentářů. - Ája 😝