MarweX & Ája

Androidačka😶

Když jsem dokončil konverzaci s Casperem a rozhodl se, že si zavoláme odtah a ubr, tak jsem šel vytáhnout všechny z auta. Naštěstí jsme neměli žádný tašky, takže to bylo o to jednodušší. Po pár minutách už přijel odtah a mě bylo do breku. A komu by nebylo, když vidíš svého miláčka zaháklého na nějakém přívěsu, který pomalu, ale jistě, odjíždí pryč... „To bude dobrý..." řekla Ann, která mě lítostlivě obejmula. „Děkuju. "řekl jsem jí do ramena a ona se uchechtla. „Kdyby jsi to alespoň myslela vážně..." řekl jsem trošku zklamaně a dotáhl se. „Ale já to myslím vážně" bránila se. „Jo jasně... Vidím jak se mi směješ." řekl jsem a dělal úřadženýho. „A to mám jako brečet a dělat scény jen kvůli tomu, že ti dotáhli auto?" řekla a já se smutným obličejem řekl: „Asi jo..." „Ale notak... Každýmu chybí něco..." řekla a se slzou v oku mě obejmula. Objímali jsme se nějakou dobu a vyrušilo nás až přijíždějící auto. „Lidi... Všechno v pořádku?" zeptal se přijíždějící Caspar. „Jo. Asi jo... Přijede si pro nás Uber... "řekl Jack a já se na něj podíval. Smál se, a to mě zase vyvedlo z míry. „Tak ten Uber zruš a já vás svezu." nabídl Caspar a Jack vyrazil přímo za ním. Po krátší době už byli všichni v autě, jen já stál pořád na stejném místě a pozoroval směr, kudy mi dotáhli auto. „Tak jdeš nebo ne?" zeptala se Anna s úsměvem na tváři. „Jo..." řekl jsem, naposledy se podíval stejným směrem a nastoupil. „Kam to bude dámy... Do salónu na nehtíky?" zavtipkoval Caspar. „Hahaha... Zavez nás..." řekl jsem. „Kam?" zeptal se mě a já v tu chvíli nevěděl co odpověďet. „Kámo je ti něco?" zeptal se po chvíli ustaraný Caspar. „Já nevím..." řekl jsem zmateně. „Zavez nás k Buckinghamskému Paláci... Za chvilku bude výměna stráží." řekl Jack a já jen zmateně kývl. „Fajn..." řekl Caspar a nastartoval. Holky se na mě celou dobu ustaraně koukaly a po chvíli mi to přestalo být příjemný. „Můžete se na mě proboha přestat dívat?" řekl jsem trochu vystresovaně. „Promiň... Já nevěděla že ti to tak vadí..." řekla Anna. „Nebuď taková citlivka... Máš být rád, že se na tebe alespoň někdo dívá..." řekla Ann. „Ann! Hezky jsi ho setřela, ale už ho nechte... Samy na něm vidíte, jak je na tom po tom odtahu." řekl Caspar. „Však my mu... Pokud vím... Nic neděláme." řekla Anna. „Tak se podívej na jeho obličej... Asi ho to hodně mrzí." řekl Jack a všichni jsme se na něj znovu podívali. „Jděte s tím do hajzlu... Fakt... "řekl Conor a otočil se směrem k oknu. „Promiň... Sorry jako... Se omlouvám..." začali přes sebe všichni řvát. „Dobrý, dobrý... Stačí... "řekl jsem, protočil oči a začal se věnovat svému IPhonu. „Fajn, fajn, fajn..." začal Caspar, když všichni začali v ruce mobil. Napadlo ho, že udělá Prank a tak nenápadně zastavil na benzínce. „Budete něco chtít?" zeptal se nás. „Ne... Díky "řekli jsme jednohlasně. „Vezmu vám alespoň pití... Vypadáte dehydratovaně... "řekl a vylezl z auta. Koupil nám nějaký coly a pak zdrhal na záchod. Bylo to trochu podezřelý, ale to je Caspar pořád. Ignoroval jsem to a dál projížděl instagramy slavných.

Pohled Caspara
Když jsem koupil coly, tak se mi strašně chtělo na záchod. Utíkal jsem jak jen to šlo. Con se na mě díval, jakoby si myslel že něco chystám. Došlo mi, že jim tohle dojde, tak jsem jim tam kápl jenom trochu kečupu z McDonaldu, který jsem měl v kapse. Upřímně, ani jsem nevěděl že nějaký mám. Dal jsem jim tam fakt jen trochu, ale tak, aby to poznali. Ano poznali. Chystám něco mnohem horšího. Přišel jsem za nima do auta a předal jim coly. To jsi to nemohl koupit, až vylezeš ze záchodu?" zeptala se Ann. „Ono se mi chtělo, až jak jsem zaplatil." řekl jsem "smutně". „Tak fajn... Co jsi do toho dal?" zeptal se Jack. „Nic... Co bych tam tak mohl dát..." řekl jsem. „Tak proč mám na víčku ten červenej hnus?"zeptala se Anna. „To je kečup. Ten poznám i po slepu." řekla Ann. „Ježíš... Ta byla pro Cona... Na zlepšení nálady." řekl jsem a pak jen sledoval to, jak Conovi rvou Anninu flašku z rukou. „Tahle je prý tvoje." řekla Anna, vrazila flašku od kečupu Conovi a tu druhou otevřela a začala pít. Spolu s Annou začali pít i ostatní, teda až na Cona... Toho se to dotklo.„Děláš si srandu? ten kečup je ve švech kromě té tvé?" začala Ann, když uviděla obličeje ostatních a kečupem zničenou colu v puse. „It's a PRANK Čeněk! This is kamera. This is kamera... Hahahah you are pranked!" začal jsem. „WTF?" zeptali se všichni, teda až na Ann. „Ty znáš Vláďu? Šéfise českýho YouTube? Jak? Proč? Od kdy? WTF?" řekla Ann. Nikdo to nechápal, ale i tak to nechali být a věnovali se dál mobilům. Resprktive IPhonum X a Ann svému Huawei. "Nechápu, jak může bez IPhonu žít... Nechápu, jak může ještě Android existovat..." říkal jsem si v hlavě a nastartoval. Začal jsem tůrovat motor a hned se ze zadu naše androidačka ozvala: „nemachruj a jeď prosímtě."„Jak si přejete madam." řekl jsem a popojel k výjezdu. „Držte se!" zařval jsem s vyděšeným hlasem, když kolem projel kamion a já tůroval motor a zatroubil jen tak pro efekt. Když jsem se začal smát a viděl jejich obličeje, tak si začali brát své věci. „Co je?" řekl jsem. Místo odpovědi a nebo smíchu, který jsem mimochodem očekával, jsem slyšel jen:„Tohle už je moc..." řekla Anna. „Idiote..." řekl Jack. „To už si děláš srandu ne?" řekla Ann a následně jsem slyšel bouchnut dveře. Vydechl jsem a otočil se. Conor tam ještě pořád seděl se slovy:„Mě to nevadí... Tvůj mozek by totiž explodoval, kdyby jsi nic neprovedl..." řekl a usmál se. „Tak jo?" řekl jsem, otočil se a uslyšel jak někdo klepe na Conorovo okénko. Stáhl jsem ho a otočil zpátky. Byl tam Jack, který se ho snažil vyrvat oknem ven. „Normálně si otevřete dveře a necpi ho tím oknem..." řekl jsem a otočil se zpět k čelnímu sklu. Pak už jsem jen slyšel otevření a bouchnutí dveří. Otevřel jsem dveře a řekl :„Poslední šance nastoupit." řekl jsem a čekal jsem, že nastoupí, ale oni místo toho odešli se vztyčenými prostředníčky. Oddechl jsem si a jel dořídít věci na večerní párty. Hoši už jsou na místě, teda až na Joa a Mickeyho... Ti letěli pro její rodinu. Už jsou zhruba v polovině cesty.

Pohled Conora
Dneska to bude pořádný bordel... Samozřejmě, až tam nebudou děti a další rodiní příslušníci. Přijde můj dobrý přítel Alan Walker jako DJ. Vím že ho ona a její rodina znají. „Dneska si zaspívám Faded..." řekl jsem jen tak z ničeho nic do ticha. „Tak jo..." řekla Ann a usmála se. „A já si dneska zandám písničku EVERYDAY od Marshmello a Logica..." dodala. „Posloucháš Marshmello?" zeptal jsem se. „Jo, docela dost... Já a všechny moje úžasný sestřenice si ho jedeme pořád..." odpověděla mi Ann. „Posloucháš i Alana Walkera? "zeptal se za mě Jack. „Jo,Alan je super... Toho si občas pouštíme ve třídě a podobně. Jakože všichni ho známe, rádi si ho poslechneme, ale Marshmello, si troufám říct, že je lepší... Ale jen o chlup. "řekla a usmála se. „To jsem rád" řekl Jack. „To je dobře..." řekla Ann s humorem. Nakonec jsme si znovu zavolali Über. Sice jsme o pár kilometrů dál, ale i tak to řidiče celkem naštvalo. To bude tím, že jsme si objednali úplně stejného řidiče se stejným autem. Kdyby nebyl tak naštvanej, tak si troufám říct, že je v pohodě. Ke konci jízdy na nás byl celkem milý. Zavezl nás tedy na nejbližší parkoviště u Buckinghamského paláce a poté odjel. Tak tak jsme tu výměnu stihli. Bylo tam sice strašně moc lidí, jak obvykle, ale my si umíme poradit. Prostě jseme se jak na koncertě procpali dopředu. „Co je na tom tak strašně úžasnýho? Něco podobného máme i v Praze..." řekla Ann a tím nám zkazila celý zážitek. „Jenomže ne každý se do Prahy dostane vlakem, autem, nebo autobusem." řekla Anna a dál se snažila přestat vnímat ostatní a "užívat" si pohled na výměnu stáží. „Někdy za mnou přiletěte a něco podnikneme." řekla Ann s nadsázkou a s úsměvem dal sledovala "show". „Tak jo" odvětili jsme s Jackem. Ann se na nás jen s úsměvem otočila a celkem hlasitě se zasmála. „Klidni prosím tě..." řekl jsem jí a ona se už jen uchechtla a věnovala se už úplnému konci show. Po skončení výměny jsme se šli přijít do parku vedle paláce. „Tady se mi líbí..." prohlásila Ann a obdivovala stromy. „U nás v Česku takový nejsou. A když už jsou, tak strašně málo." dodala a zkusila jeden strom obejmout. „Tohle sama nedáš..." řekl jsem jsem a šel jí pomoct. „Já vám taky pomůžu..." řekla Anna a šla nám pomoct. „A já co? Mám vás vyfotit?" zeptal se Jack. „Byl by jsi tak hodnej?" řekla Ann a koukla se na něj jejím škemracím výrazem. „Fajn..." povzdechl si. Když nás vyfotil, tak se se mnou vyměnil. Já fotil a on se snažil stejně jako já dosáhnout Ann na ruku. Nakonec se mu to podařilo a já se vystřídal s Annou a ta se po vyfocení nejvíc friendly fotky vyměnila s Ann a ta nám nakonec udělala "rodinnou" fotku. Když jsme se konečně rozhodli odejít od stromu, tak jseme se rozhodli zajít do Hyde Parku. Ano zase do parku, kde jsou stromy. Ale my tam nešli kvůli stromům... My tam šli kvůli tomu, abychom si vyslechli ostatní lidi v parku, co nabrali odvahu a stoupli si před mikrofon. Přece jen... Od toho Hyde Park je.