MarweX & Ája

Né... To Není Pravda

Po několika hodinách (stále pohled Honzy)
Video je skoro hotový, záběry z letadla mám, Redbul skoro dopitej, ale pořád mám pocit že jsem něco neudělal...
Two thousand years later...
Shit! Já jsem Áje neřekl že letím už teď. Náš původní termín byl až na poslední týden, takže se mnou nepočítají. No a aby toho nebylo málo, tak Tomáš neztihl letadlo. No a Rady? Ten nastoupil špatně. Obvykle to bývá jinak, ale dneska je to celý nějaký divný. Zvlášť když za mnou přišla letuška, jestli se s ní nemůžu vyfotit a podepsat se jejímu synovi. Dokonce mi donesla Kávu. Jakože HALÓ!!! Pochopil to někdo? Já dostal pomalu to nejdražší co si tady můžeš koupit zcela zadarmo! No nic jdu stříhat dál. Jen co jsem šáhl na touchpad tak nastalo hlášení. „Vážení cestují, přistáváme..." (vím že to není, ale to je jedno XD Pozn. Od Autorky)
Po chvíli: U hotelu...
Podle fotky na instagramu jak u Marka tak u Áji, jsem poznal kde má Ája balkón. Stoupl jsem si pod něj a zapískal (Písk!😂). Po chvíli celá zmatená vyběhla na balkón a dívala se kolem. Až mě uviděla tak mi zamávala a šla pro mě dolů.

Pohled Marka
Slyšel jsem pohyb na vedlejším balkóně a to jak někdo dole píská. Neřešil jsem to, ale jak jsem slyšel 2 velmi podvědomé smíchy, tak jsem vyběhl na balkón. V tu chvíli mě bodlo u srdce. Viděl Áju co jde rukou v ruce s Honzou. „Né... To Není Pravda!" řekl skoro šeptem. Vašek si mě všiml a přišel si za mnou pokecat. Než mi stačil cokoli říct, tak jsem se chytl skla, které bylo jako zábradlí a se slzami v očích na ně ukázal. „Marku... To mě mrzí." řekl mi a sklopil hlavu. „Nemá tě co mrzet." řekl jsem a podíval se na ten krásný výhled, který mě pokaždé dostane na jiné myšlenky. Teda skoro pokaždé. Tentokrát to nefungovalo. Byl jsem plný hněvu a smutku, tak se ani nedivím. Po chvíli jsem slyšel ťukání na dveře a šel k nim. Chytl jsem za kliku a hrubě je otevřel. Byl to Honza. Všiml si mé slzy na tváři. „Stalo se něco?" zeptal se mě a já místo odpovědi sedl na postel. Přišel ke mě Vašek, sedl si vedle, dal mi ruku na rameno a řekl:„To bude dobrý kámo... Uvidíš" pak dodal Honza „Jo... To bude dobrý... Poslouchej ho, má pravdu..." tohle byla poslední kapka: „Zajímavý že to říkáš zrovna ty..." zařval jsem a vyběhl ze dveří.
Pohled Honzy
Ája seběhala až za mnou. Objala mě „Ahoj" řekla a já ji vzal za ruku. Pomohla mi vzít nějaký věci a ruku v ruce jsme šli do hotelu. Ája je super kámoška a taky patří mezi ty rozumné fanynky. Dřív jsme si psali na FB, ale číslo mi nechtěla dát z důvodu, který do teď neznám. Pomohla mi vynést věci až ke dveřím pokoje. Otevřel mi Marek. Vypadal že mu něco je. Zeptal jsem se jestli se něco děje, ale on se posadil na postel a Vašek ho začal uťešovat. Já se přidal ale on po mě vyjel a utekl. „Řekl jsem něco špatně?" zeptal jsem se Vaška a ten mi to vysvětlil. Jen co to dopověděl už byla v pokoji vyděšená Ája. „Slyšela jsem křik a dupot na chodbě. Vše v pořádku?"zeptala se starostlivě „Jo..." řekl jsem s Vaškem naráz. „Něco mi tu nesedí..." řekla podezíravě a najednou nasadila znovu vyděšený výraz „KDE JE MAREK!?!?" vyjekla a utíkala ven. Jen co vyběhla že dveří, tak se rozpršelo. Vyběhla ven z hotelu a tam padla na kolena. Zvedla z kaluže mokrou fotku a rozbrečela se. „Áji já..." řekl jsem a přišel trochu blíž. „Nic neříkej..." řekla a povzdechla si „Je to moje vina. Ty za to nemůžeš." řekla a já ji vzal za rameno. „Ne... Za to celý můžu jen já... Neměl jsem tě brát za ruku, a měl jsem klukům na psat že přiletím. Kdyby jsem tohle udělal, tak by se nic z toho nestalo." řekl jsem a odešel zpátky dovnitř.

Jsem tu ZAS!
Hvězdičkuj, komentuj a zdílej a zatím čau -Ája 💔