Když jsem ty chudáky pustila, tak jsem si vzala věci a vyrazili jsme za Conora do nemocnice. Ten už měl zabalený všechny svoje věci a už nás bedlivě vyhlížel z okna. „No konečně... Myslel jsem, že už nedorazíte..." řekl, když nás všechny objímal. „Ale prosím tě..." řekla jsem mu do obětí a pomalu ho pustila. „Víš jaký to je být v takovém ústavu?" řekl se Conor a rozešel se směrem ke dveřím. „Odhlášenej jsi?" zeptal se Jack. Conor jen pobaveně kývl hlavou a odešel. Já, Josh a Jack jsem se vydali za ním. Nasedli jsme do auta a jeli rovnou k Joshovi s tím, že natočíme dis your friend video. Jenomže jsme idioti, takže jsme se museli vracet k Jackovi pro kameru. Když už jsme se konečně dostali k Joshovi a nachystali plac na natáčení, tak jsme se vydalu do kuchyně. Joshova rodina má totiž vždycky plnou ledničku. Jen co jsme vešli do kuchyně, tak nás ohromila linka obložená jídlem. Uprostřed toho všeho byl vzkaz:
"Milý Joshi, já a tatínek nedudeme až do zítra doma... Udělala jsem ti jídlo, aby jsi neměl hlad... Mám tě ráda ty moje sluníčko x"
„Tak nic no..." povzdechl si Josh. „Děje se něco?" zeptala jsem se ho a vzala ho za rameno. „Ne... Jen jsem si chtěl uvařit jednou sám..." odpověděl Josh. „Děláš si srandu? Co bych udělala za to, abych nemusela vařit..." řekla jsem mu a očividně jsem ho pobavila. „Ale ty přece nevaříš" řekl s vysmátým obličejem. „To máš asi pravdu..." řekla jsem a oddechla si. „Už jsem myslel, že vytáhneš ty storku s toustama..." řekl Jack. „Ty myslíš, jak jsem dělala tousty a spálila je a ten kouř z nich se musel větrat dva dny?" řekla jsem pobaveně nad mou vzpomínkou (která se opravdu stala 😂🤷). „Jo... Přesně tu myslím... "řekl Jack. „A jak jsi je dělala?" vložil se do toho Conor. „No... v toustru" odpověděla jsem. „Tak to jsi šikovná" vysmál se mi do obličeje Josh. „Díky... To vím i bez tebe..." řekla jsem a ironicky se na něj pousmála. „Nezvedej si tady ego... Už tak ho máš tak vysoko, že už tam ani nedostanu..." řekl a zaksichtil se Jack. „Že to říkáš zrovna ty..." řekla jsem a vydala se do obýváku, kde už na nás čekala kamera. „Tak to jdeme natočit ne?" zeptala jsem, když jsem dopadla na gauč. „Tak jo..." řekl nervózně Josh. „Ale prosím tě... Není to tak zlý jak to zní..." snažila jsem se ho uklidnit. „Když myslíš..." řekl stejným tónem a sedl si vedle mě. „Nebuď pesimista Joshi... Užij si to a na nic jiného nemysli" řekla jsem a usmála se na něj. „Asi jsi mi promluvila do duše... Zkusím to..." řekl, z hluboka se nadechl a sám od sebe spustil natáčení. „Tak jo... Jdeme na to."řekla jsem a začala úvod videa.
O 2 hodiny později...
„Ty vole..." řekla jsem konečně vypla nahrávání. „Nebylo to tak hrozný..." řekl spokojeně Josh. „Děláš si srandu? Tohle bylo jedno z nejtěžších natáčení v mém životě..." řekla jsem překvapeně. „No vidíš... A ani to nebolelo..." řekl Conor, který už nám nesl vodu s citrónem. „Díky" řekla jsem mu a vzala si sklenici s vodou. „Není zač..." odpověděl s úsměvem a přisedl si k nám na pohovku. „Taky jste tak vyřízení?" řekl Jack, který nám právě nesl nějaký ty dobroty. „Tohle je můj člověk..." řekla jsem a ukázala na Jacka, který právě položil jídlo na stůl. „Odpadám..." oznámil nám Jack a spadl na pohovku. „No... A co teď?" zeptal se Conor, když v tom si všiml ovladače od televize. „Nevím... Tak pusť televizi třeba..." řekla jsem a Conor se s Joshem na sebe kulišácky podívali. „Myslíš na to na co já?" zeptal se Josh Conora. „Ne?" odpověděla jsem. „Ehm... Dobře... Ty Cone?" zasmál se Josh. „Je čas na..." napínal Conor. „Ligu Mistrů!" zařvali ti dva tak nahlas, že vzbudili i polomrtvého Jacka. „Co?" zabručel Jack do pohovky. „Liga Mistrů... Tu miluješ..." řekl Conor a myslel že se Jack normálně posadí a bude se dívat s námi, ale on jakoby umřel. „Žiješ?" zeptala jsem se Jacka. „Jojo..." odpověděl Jack a skutálel se z gauče jako lachtan na zem. „Pane bože..." zasmála jsem se a zapla jsem sportovní kanál, kde už běžela Liga Mistrů. Jack se utahaně zvedl ze země a sedl si vedle nás. Během pár minut usnul úplně.
Mezitím v ČR...
Pohled Marka
„Ježíš... Ty jsi idiot..." zasmál jsem se. „Ale prosím tě... Vypadá že právě snědl něco velmi špatného..." řekl a ukázal na hráče v televizi. „Ale prosím tě." řekl Vašek, když si všiml mého smutného výrazu. „Co vždyť nic nedělám..." řekl jsem a potáhl jsem.
„S tebou něco podniknout a nebo se na něco dívat je za trest. Chováš se, jako kdyby jsi byl těhotnej. Musíš pochopit že nemůžu za to, že se s tebou další holka rozešla..." řekl mi Vašek s už celkem naštvaným výrazem. „Tak promiň..." řekl jsem, zvedl se z gauče a odešel k sobě do pokoje. "Od té doby co jsme s Ann "kamarádi" mi všichni lezou na nervy a proto už mě tento měsíc opustila 7 holka. A ostatní holky se mi strání a už mě nechtějí ani vidět." postěžoval jsem si do deníčku, který jsem si nedávno začal psát. „Co to kurva dělám..." řekl jsem a zlostně hodil deník na zem, zabalil si pár svých věcí do kufru a vydal se na letiště. Takhle to dal nejde.
Pohled Vaška
Slyšel jsem kolečka kufru na chodbě. Přišel jsem dolů a viděl Marka jak odešel. „Jak malej..." řekl jsem si vzal si bundu a vydal se za ním.
ČTEŠ
MarweX & Ája
FanfictionCHTĚLA BYCH UPOZORNIT ŽE SE JEDNÁ O PŘÍBĚH PSANÝ, TEHDY 12TI LETOU, MOU OSOBOU, TAKŽE OMLUVTE CHYBY (PRAVOPIS, SLOVOSLED, STYLISTIKU, A POD.) Děkuji za pochopení. Jedu s rodinou na dovolenou, která bude doživotní vzpomínkou. Proč a jak to bude dál...
