Večírek #2🖤💦

46 2 0
                                    

Když už se zdálo že mě k tanci nikdo nevyzve, tak se předemnou někdo objevil a podal mi ruku. „Smím prosit?" zeptal se mě a já se mu podívala do očí.

Nejistě jsem Jackovi podala ruku a šla s ním na parket. Bylo to krásný. Je mi jasný že to udělal kvůli tomu že jsem byla jediná holka "bez doprovodu", protože jak víte, tak se Marek najednou vypařil. Po do tancování už se z nějakého důvodu všichni ti neznámí lidé rozutekli. Na střeše jsme zůstali jen já, Sabča, Vašek, Éja a Jack. Éjin doprovod už totiž taky odešel. Rozhodli jsme se tedy, že už asi taky půjdem. Pouklízeli jsme jen nezbytné věci a odešli na pokoje. Respektive na pokoj. Všichni jsme šli na pokoj Vaška a holek. Zahráli jsme si flašku pokličku, podívali se na film a já už jsem chtěla jít na pokoj a Jack chtěl jít taky na svůj pokoj. Z nějakého důvodu nás ale nechtěli pustit. Po čtvrt hodině jsem se prostě zvedla a odešla. Všichni šli ale zamnou. Jack se nakonec postavil před dveře a nechtěl mě tam taky pustit. „Takže ty taky?" řekla jsem a naštvaně si založila ruce. Snažila jsem se nějak ho obejít, ale marně. „Panebože... Děláte, jako se v mém vlastním pokoji dělo něco špatného." řekla a všichni dělali jakože tam nejsou. Tohle mi přišlo už trochu moc a prostě otevřela dveře. Viděla jsem jak se Marek S Eldou ojížděj. Bylo mi zle. Dokonce se mi chtělo zvracet a umřít zároveň. Proč mi to jen nepřišlo divný už předtím? Ty jejich vzdechy by slyšel i hluchej, jenomže já naivní si myslela že to jsou jen sousedi. Utekla jsem spátky na střechu. Byla jsem připravená zakončit můj příšernej život. „Ann..." slyšela jsem za sebou. Podívala jsem se na něj a on mě chytil za ruku. „Nedělej to." řekl a začala mi téct slza po tváři. On mi trhl rukou a přitiskl si mě na hruď. „Dneska budeš u mě. Já tě nedám. Nenechám to tak. Ty si tohle nezaslouzíš." řekl Jack a dal mi pusu do vlasů. „Any já..." řekl Marek ze dveří. „Ty máš tu drzost za mnou ještě přijít? Vypadni! Nenávidím tě! Slyšíš? Nenávidím! Nechci mít s tebou nic společnýho! Vypadni z mého života a už se nevracej." začala jsem po něm řvát. „Ann... To nemá cenu... Uklidni se ano?" řekl Jack a chytl mě za tváře a poté mě zase přitiskl k sobě. „Chce se z tebe zvracet... Taková ohyzdnost... Už radši jdi, nebo se neznám." dodal Jack a Marek radši odešel. Brečela jsem ještě hodně dlouho. Vašek a Sabča mi byly zabalit věci a věci Eldy vystehovaly na chodbu. Jelikož mi bylo fakt špatně a Jack tvrdil že jsem teď v psychicky kritickém stavu, tak si mě radši odvezl s sebou. Byly jsme v nějaké ještě více luxusnějším hotelu než jsem byla doteď. Poslíček mi vzal zavazadla a odnesl na Jackův pokoj. Já jsem asi pět minut chodila po hale a dívala se na různé věci. Po několika minutách se dole objevil Conor. „Áji... Já to slyšel... Je mi to strašně líto..." řekl a objal mě. „Všechno bude v pohodě, ale toho parchata už nechci nikdy vidět..." řekla jsem a zhluboka se nadechla. Po několika minutách jsme se rozhodli že už půjdeme na pokoj pořádně se vyspat. Postupně jsme se všichni vykoupali a šli si lehnout. Když jsme leželi, tak mě Jack obejmul. Měla jsem zase ten pocit bezpečí.

Pohled Vaška
Mezitím na druhém hotelu...
„Ty jsi takovej idiot až to bolí." řekl jsem Markovi a měl chuť ho uškrtit. „Jo." to byla jeho odpověď na cokoli. „Teď už ani Eldě nemusíš říkat že s ní nechodíš, protože teď s ní projistotu spíš." ukončil jsem konverzaci s tím tělem bez duše a odešel na svůj pokoj. Nikdo z nás nemohl usnout. Usnuli jsme až někdy dopoledne. Zato Marek vypadal stejně jako Elda vyspaně do růžova. A taky vypadaly, jakoby už všechno Elda věděla, ale i tak se dali dohromady. „Tak my vás dneska rušit nebudeme... My jedeme navštívit Ann." řekl jsem jim na rádoby snídani. „Fajn..." řekl Marek a zvedl se od stolu.

Pohled Marka
I když mám Áju moc rád, tak vím že už to nemá cenu. Včera jsem na tom večírku viděl Áju jak s tím "borečkem" tancuje. Zrovna jsem ji chtěl vyzvat k tanci já, když v tom se objevila Elduš. Odtáhla mě na pokoj a vůbec mi to nevadilo. Celkem dost mě vzrušovala. Byla strašně sexy, tak jsem nebránil. Takový sex jsem neměl už dlouhou dobu. Nakonec, když jsem zjistil že to Ája viděla a nakonec byla v obětí toho DJe, tak jsem to vzdal. Teď jsem s Eldou a jsem spokojený... Myslím že už nebudu usilovat o Ájin návrat, ale budu si žít spokojeně s Eldou.

Pohled Ann /Áji
Po probuzení na mě čekalo písemné překvapení. Probudila jsem se na krásném pokoji a věděla jsem že se ke mě Marek nedostane, ale to není všechno Horste. Na stole se objevil můj stracený notebook. S radostí jsem se do něj podívala. Vybaflo na mě okno s videem. Jenomže to video nebylo moje. Video mělo nadpis: "For Strong beautiful girl Ann..." pustila jsem si to a najednou tam byl Jack. „Dobré ráno... Doufám že jsi se dobře vyspala a že máš lepší náladu. Mám tu pro tebe vzkaz od pár lidí, kterým na tobě záleží." řekl a už v tu chvíli se mi chtělo brečet. Na obrazovce se objevovali mí známí, kamarádi, spolužáci a spolužačky a dokonce idolové. Všichni drželi v ruce papír s nápisem "Stay Strong" v překladu "zůstaň silná" a dokonce jim tahle slova i se vzkazem, nebo přáním vycházela z úst. Úplně nejvíc mě překvapil konec. Nevím kdy to ztihli, ale dokázali jít do klubu mezi lidi a odevšech jsem slyšela stejná slova, dokázali to sestříhat, editovat, vyrendrovat a přetáhnout mi to do počítače. Je neuvěřitelné co pro mě udělali. Možná to s tím klubem bylo přehnaný, ale milý. Jsem ráda že mám tak super kamarády. Se spravenou náladou jsem se šla obléct, udělat ty ranní blbosti a jít za klukama dolů na snídani. Po snídani za mnou přijeli Vašek, Sabča a Éja. Byla jsem nervózní, ve stresu a bála jsem se že vedou i Marka. Naštěstí ten prý zůstal na pokoji, což mě uklidnilo. Bála jsem se, že to všechno budu muset řešit ještě dneska.

MarweX & ÁjaKde žijí příběhy. Začni objevovat