Pozor!

84 3 0
                                    

Ráno jsme šli na hotel a vyrazili na snídani. Z toho jak jsme byli unavení jsme padli. Teda alespoň holky. Kluci byly v pohodě. Jo přesně holky usnou na snídani a kluci dělají že je neznají... Musí to vypadat komicky. Kluci se šlehačkou všude a celí od písku sedí vedle holek který spí a oni dělají že je neznaj. Ze spánku nás probral až číšník, který se vysmýval klukům. Potom co se dosmál a my dostaly a snědly snídani jsem se přesunuli na pokoje. Věděli jsme že na más něco chystají, tak jsme si daly hlídky. Jako první hlídala Sabča. Poté co jsme usnuli, Sabča usnula taky. Na pokoji se občas objevoval Vašek o tom jestli se už chystají a tak. Je to podrazák. Zděloval klukům situaci u nás v pokoji. Jak zjistil že spíme, tak to šel vyzvonit. Pak to teprve začalo.

Pohled Marka
Sice je strašně rostomilý jak spí, ale pomsta je pomsta. Vzali jsme fixy a šli je počmárat. Jedna měla knír, druhá měla srostlé obočí a Ája měla blesk na čele a na tvářích měla napsaný smrdíš. Aby toho nebylo málo, napsali jsme na papíry nakopni mě a přilepily jim to na záda. Pořád to ale bylo málo. Peřiny jsme odnesli k nám a zakryly je toaleťákem. No... Sice by to mohlo být lepší, ale i tak je to dobrý. Odešli jsme a já šel volat Áje na mobil. „No, co je?" řekla a slyšel jsem ve vedlejším pokoji rámus.

Pohled Áji
Zavolal mi Marek. Prý budíček. Jenom co otevřu oči vidím popsaný holky zakrytý toaleťákem co mají napsaný nakopni mě na zádech. Otočila jsem se a Sabča spokojeně spala u dveří. „Sabino!" zavřu a zamračím se. „No?" Řekne a podívá se na mě. „Co to?... Óů..."
Dodá a podívá se na mě nevinně.
„To si uklidíš" řeknu a jdu do koupelny. Sama sebe se leknu a skusím to od líčit. Jde to, ale těžko. Jak se doodlíčím dám si řasenku a učešu se. Jelikož jsem si uvědomila že jsem pořád v oblečení ze včerejška, tak jsem se převlíkla do čistého a šla poprvé na náš balkon. Ten balkon je oddělenej jenom sklem, jinak je spojenej se všema ostatníma nalkónama. Stála jsem tam tak 5 minut a najednou někdo otevřel balkonové dveře. Ne ty zamnou ty vedle z pokoje kluků.

Pohled Marka
Řekl jsem si že půjdu na balkon. Je tam totiž krásný výhled a navíc je tam vždycky příjemně. Občas dokonce vidím na holky. Dnes je to výjimka, nemusím se totiž ani dívat do okna. Dneska je totiž Ája na balkoně taky. Vypadá že už si všechno smyla teda skoro. Na tváři má malou šmouhu. „Ahoj" řekl jsem, ale ona to ignorovala. „Ahoj... Jak se máš?" zeptám se a ona se jenom odsunula dál na druhou stranu balkónu. „Ale notak... Ájo..." řeknu a přelezu to sklo. „Potřebuješ něco?" zeptá se a otočí se na mě. „Chci aby jsi mi odpověděla" řekl jsem a chytl se skla za ní. „Mám se celkem fajn ty?" řekla a já se začal přibližovat. Strčila mi prst na pusu a podlezla mi ruku. Potom odešla do pokoje a já šel za ní. „Tak co máš dneska v plánu?" zeptám se ona se ke mě znovu otočí. „Asi nic" řekne a usměje se na mě. „Půjdu serfovat... Jdeš se mnou?" zeptal jsem se. (budeme dělat že je Marw serfař😅) „Já nevím... Já na tom neumím." řekla a kousla se do spodního rtu. „Já tě to naučím... Nebo pokud nechceš..." řekl jsem se a šel prelízt znovu to sklo. „tak počkej... Chci... Jdu do toho..." řekla a chytla mě za ruku. „Tak jo... Za hodinku dole...Fajn?" řekl jsem a usmál se. „Fajn, tak zahoďku... Ahoj" řekla a pustila mi tu ruku. „Ahoj" řekl jsem a šel se chystat.
O hodinu později
Jsem dole a Ája už jde. Jsem rád že jde se mnou. Dneska by měly být velký vlny. Doufám že se nebude bát.
Po zhruba hodince
Byli jsme jí půjčit serf a došli jsme na pláž. Vysvětlil jsem jí jak na to a prý to chápe. Tak ji rovnou vyzkouším.

Pohled Áji
Jsme na místě a jdeme do vody. Přichází taková menší vlna a je pádluju k ní. Marek pádluje taky, ale vypadá ustaraně. Asi se mu zdá velká, teda na mě. On ji dá levou zadní.

Pohled Marka
Viděl jsem jak pádluje k té velké vlně. Pádloval jsem taky, ale bál jsem se o ni. Tvrdí mi že je malá, ale je fakt velká. Je to taková ta, kterou můžete projet a cítíte se jako ve vodním tunelu. Bojím se že to nezvládne, ale musím jí věřit.

Pohled Áji
Tu vlnu jsem dala na pána. Je vidět že se mu ulevilo když jsem to projela. Pak tam byla jedna malinká vlnička která byla fakt malinká. Slyším jak Marek volá "Pozor!", ale pozdě. Spadla jsem a chytla se prkna. To se se mnou převrátilo a já se snažila vyplavat.

Pohled Marka
Převrátila se a já jí skočil zachránit. Když jsem jí vytáhl tak začala kašlat. Připádloval jsem s ním ní blíž ke břehu. Vzal jsem ji na rameno a serfy pod paži a vyšel s ní ven. posadil jsem ji na písek a sledoval ji. „Není ti nic?" zeptal jsem se. „Ne, dobrý" řekla a zachraptila trochu. „Děkuju ti můj zachránce." řekla a dala mi pusu. Byla úplně ledová,tak jsem přes ní hodil ručník. „Vážně moc ti děkuju, jsem ti vděčná. Jo a promiň za to že jsem ti zkazila i to serfování. Dneska je to takovej divnej den." řekla jsem a položila jsem mu hlavu na rameno.? „Nevadí. Důležité je že jsi v pohodě." řekl a chytl mě kolem pasu. Byl už večer, tak jsme pozorovali západ slunce.

Tak jo jsem tu zas. Nevím proč, ale dneska se mi nechce nic dělat, tak píšu a čtu FF ostatních. Možná bude ještě jedna... Dneska...
Hvězdičkuj, sdílej a komentuj a uvidíme se u další čau - Ája

MarweX & ÁjaKde žijí příběhy. Začni objevovat