MarweX & Ája

Jedno Slovo...

Pohled Áji
Je ráno. Vstanu z postele a jdu do koupelny. Udělám raní blbosti a jdu zpátky za Markem. Omylem jsem bouchla dveřmi a Marka zbudila. Marek se posadil a řekl:„Co je... Zaspali jsme?" řekl a já spustila histerák. Vzpomněla jsem si na to že jdeme dneska na toho Justina a že začíná už za šest hodin. Marek mávl rukou znovu si lehl. Já spustila ještě větší histerák a snažila se ho zbudit. Jelikož byl natvtdlý, tak jsem ho nechala dál spát se slovy: „Zase všechno kazíš." Odešla jsem na chodbu a bouchla dveřma. Tou ranou jsem asi zbudila i Vaška. Vylezl na chodbu v jeho Doge pižamu, rozcuchem a vyděšeným a zároveň ospalým výrazem a namířil si to ke mě. Zastavil se metr předemnou a protáhl se. „Co se stalo..." řekl když zíval. „Nic..." řekl jsem a se založenýma rukama se opřela o zeď. „Jasně..." řekl a vešel k nám do pokoje. Já jen protočila očima a šla na snídani.
Pohled Vaška
Zbudila mě rána dveří vedlejšího pokoje. Sabča, Elda i Éja ještě spali. Jo to jsem vám zapomněl zdelit... Tohle je asi jedinej pokoj pro čtyři na celým hotelu, a zbyl na nás čtyři. Nic moc si z toho nedělám, ale mít na pokoji tři holky... No jako nevím jestli si mám a nebo nemám stěžovat... Jsem na pokoji s mojí bejvalou... Ejou. Nechala mě kvůli jejímu klukovi kdesi z Korei. Ani nevím, jak se jmenuje, ale to je jedno. Mám tu totiž i moji současnou holku Sabču. Jako sorry jako, ale sabča je super. Je s ní strašná sranda a fakt si rozumíme. Jo a abych nezapomněl i na naší Elduš... Ta se má fajn... Má kluka na Slovensku, ale furt se kolem něho motá, ale já jsem jí... No všichni víme kde. Ale teď zpět do reality. Zvedl jsem se z postele, nazul své růžové papučky a šel si tu ránu ověřit - respektive zjistit co se děje. Viděl jsem nakrklou Áju stojící uprostřed chodby. Slimejším krokem jsem k ní přišel a začal vyzvídat. Nechtěla mi říct co se děje, tak jsem vešel do Markova pokoje a bouchl dveřma. „Zase ty? Nech mě kurva spát a ten tvůj histerák si odnes s sebou." řekl Marek a zacpal si uši polštářem. „Prosím? Já jsem se přišel za tebou podívat..." řekl jsem a Marek otevřel oči a sedl si. „Ježiš sorry... Já myslel že je to zas ta histerka..." řekl a pokrčil rameny. „Ty myslíš Áju?" řekl jsem. „Jo..." odvětil. „Tu Áju, která právě šla naštvaná na snídani?" dodal jsem. „Ano... Přesně tu histerku mám na mysli." řekl a než jsem se ztihl zeptat, tak mi to sám od sebe vysvětlil. „Zbudila mě a byla na mě strašně naštvaná... Nevím co jsem udělal, ale pak se mě snažila probudit znovu a mlela cosi o Justinovi... Nevím co si šňupla, ale chci to taky... Tolik energie... Fakt..." řekl a já nadzvedl jedno obočí a se slovy „Fajn?" jsem si sedl k němu na postel. „To je všechno? Jako fakt?" zeptal jsem se a on kývl. „Tomu nevěřím..." řekl jsem „Tak si nevěř a teď dovol, abych se mohl jít oblíct." řekl a zvedl se. „Tak fajn... Dole na snídani." řekl jsem a odešel k nám na pokoj. Holky už byly oblečený a dělali si makeup. „Naco tolik makeup?" zeptal jsem se, ale místo odpovědi jsem se děl na posteli a snášel třicet druhů prášků, které si každé ráno holky patlaj na obličej. Jako moc se v tom nevyznám, ale byl tam nějakej pudr, něco růživýho a pak tam bylo ještě něco. Pak říkali cosi o konturování nebo něco podobnýho a začali pak patlat další milión věci na můj téměř bezchybnej obličej. Nakonec mi začaly tahat věci ze skříně. Vzali moje nové roztrhané rifle, nějaký triko, který jsem ani nevěděl že mám na poslali mě si to oblíct. Měl jsem zakázaný dívat se do zrcadla, prý dokud mi neudělají vlasy. "Jako jsem pro srandu, ale moje vlasy do toho netahejte." řekl jsem, když jsem vešel do koupelny. Byl jsem zvedavej, tak jsem otevřel zrcadlo, ale smůla. Zrcadlo bylo zamalovaný a byl tam nalepenej papír s nápisem "dobrej pokus". Uchechtl se, oblékl se a šel za holkama. „No ale ty ponožky dolů." řekla Elda a nadzvedla jedno obočí. „Ale noták... Alespoň ty ponožky mi nechte..." poprosil jsem. „Davaj..." ozvala se znova Elduš. Otráveně jsem si svoje doge ponožky sundal a sedl si na postel. Sabča si sedla za mě a pak už jsem jen cítil lak a její ruce na mé hlavě. Držel jsem se fakt hodně, abych je tam nepovraždil. Nakonec mě postavily k zrcadlu a měl jsem chuť je zabít. Vypadal jsem jako Japonec skríženej s upírem, kterýho přejel bagr. Jediný pozitivní bylo to že jsem zjistil že to triko ladí s těma riflema. Ale stejně tam ty doge ponožky chybí. Po mém výrazu mě prosadily na postel začaly podle mě. Jen mě "zkrášlí", ale podle mě to nejde. Po tom co dělají teď budu vypadat stejně jako předtím. Tentokrát se vyly tomu příšernýmu lepení očních víček, zacož jsem rád. Bylo to pěkně nechutný. Po dokončení "zkrášlováví" se chtěly vrhnout na vlasy, ale to jsem nevydržel, vzal si svoje ponožky tužidlo, lak a odešel do koupelny, kde jsem se zamkl. Spravil jsem svůj účes a odebral se za Markem na snídani. Potkal jsem ho na chodbě celýho vysmátýho. „Co je?" zeptal jsem se, ale on mávl rukou a odešli jsme na snídani. Uviděli jsme nastvanou Áju a úsměv nám spadl zpět do hlubin oceánu. Vzali jsme si nějaký jídlo a šli za ní. Po vyjasnění situace jsme se najedli a všichni odešli za holkama. Ája se k nim a jejich šílenství přidala a vzali si do parády Marka. Ten tam celou dobu kňoural a přišlo mi ho líto. Nakonec mě do toho zatáhly taky a kňourali jsme oba.„Nech. Nech. Nech. Au!" „Jau. Jau. Jau. Au! Nechci už ne prosím AU!" „Nech ty vlasy..." „Jau... Jáu to bolí netahejte mě..." střídali jsme si s Markem ve kňourajících výkřicích. „Nehysterči Marku Ty vole..." řekla Sabča, ale on pokračoval stejně jako já. „Ježíš Kristus, Bože můj, au au au...", „Vy Hysterky..." řekla Éja a začala se smát. „Jen aby jsi nezačala taky ty..." „Marku!" řekl jsem „AU?" řekl. „Eldo pane bože netahejte..." řekl jsem. „Tak je nechte, ať už toho nechají... Bolí mě už z toho hlava..." řekla Ája a ony nás už pustili. Já s Markem jsme jim sebraly ty malovátka a odnesly je se slovy „Tohle se zabavuje" k Markovi. Když jsme byli na chodbě, tak někdo ze sousedů otevřeli dveře, že někam půjdou, ale potom co nás uviděli radši zalezli a už jsme je nikdy neviděli. Když jsme se na sebe po tom všem podívali, tak jsme chtěli umřít. Ještě že si pamatuju čím mi ten hnus holky předtím sundávaly z obličeje. Šli jsme to odlíčit a pak jsme se střídali v koupelně. Kompletně jsme smyly ty hnusy ze sebe a stravily si vlasy. Udělaly jsme pár selfies, instastories a vyrazili do ulic. Ty kufry šminek jsme zamkli k Markovi do skříně a klíče si vzali s sebou. Na ulicích bylo rušněji než včera. Otočili jsme hlavu doleva a uviděly billboard s Justinem. „Nezapoměli jsme něco?" zeptal jsem se Marka s upřeným pohledem na billboard. „Jo..." řekl a uchechtl se. „Kurva..." řekl jsem a pozoroval jsem jedoucí limuzínu, za kterou běželi holky řvoucí Beabers s triky Justina. Rychle jsme se otočili a běželi zpátky. Z okna jsme si o vyfotili a hodily to na instastories. „Nojo, tak se poznají fanoušci..." řekl Marek a já to dal jako popisek. Po minutě mi to Marek okomentoval. „Hej... To je moje hláška 😂" a já mu na to na psal jen „To je prostě RIVOT 😂". A vrátili jsme se zpět do pokoje. Potkali jsme se tam s holkama. „Hledáte něco?" zeptali jsme se nenápadně. „Ne nic..." řekly. „Fakt?" zeptal jsem se a podíval se na ten obrovskej bordel. „Ne... Fakt nic..." řekla Elda a všechny odešly.
Po pár hodinách...
Když jsme konečně douklízely, tak jsme šli za holkama. Ty se tam zase líčily. „Kde jste to vzali?" zeptal jsem se a v tu chvíli nám oboum píply telefony. Otevřely jsme ty esemesky, a začaly číst. „Právě vám bylo z účtu odečteno pět a půl tisíce Kč. Hezký den." přečetli jsme to oba nahlas a pak se dívaly na ty extrémně drahý věcičky. „Děláte si srandu?" dodali jsme. Ony radši ani neodpověděli a věnovali se dál vzájemnýmu týrání. My odešli vedle, odpovídat na dotazy fanouškům. Po hodině za náma přiletěly holky a začaly náš navlíkat do bund. „Co děláte..." zeptal se Marek. „Jedno slovo... Justin." odpověděly.

Joujoujou jsem tu zas. Doufám že ještě žijete a nejste mrtví. Vím že vás můj příběh moc nezajímá, protože tu máme mnohem lepší lidi než jsem já, ale i tak. Komentujte, hvězdičkujte, sdílejte a u další kapitoly ČauČau 👌❣️