MarweX & Ája

Facka!?

Stál tam Alex s kapucí na hlavě. Celou dobu jsem vnímal něčí pohled za zády, ale pak to na chvíli přestalo a vidím ho. Barča se ho lekla a schovala se za mě. Díval se na mě vzažedně a tak jsem se chystal vzazit do zubů. Marek mě chytl za rukáv a nepustil. „Kámo... uklidni se." řekl mi a já dělal že jsem se uklidnil. „No vidíš jak to jde..." řekl a pustil mě. Já jsem se rozběhl a jediné co jsem ztihl než mě Marek zas chytil bylo že jsem mu dal facku. „To bylo za co?" zeptal se naštvaný Alex. „Za dvě věci... 1)za to že jsi začal obtěžovat kámošku a chtěl mi vrazit a 2)za to že jsi nás pronásledoval a porušil policejní nařízení." „Cože!?" vykřikla Ája vyděšeně. „Neboj tebe ne... takovou čůzu bych nesledoval. Sledoval jsem tady Barču a Vaška, jestli spolu něco nemaj."„Prosím...?" řekla Ája a začala něco hledat. „Prosím!?" řekl jsem zároveň s Éjou a Barčou. „Já chodím s Éjou a nikdy bych ji nepodvedl!" řekl jsem a chystal se odejít. V tom Alex zařval „SRABE!!" a já se neudržel. „Jak jsi mě to nazval?" řekl jsem s nervama napokraji. „Nazval jsem tě tak, jak si to zasloužíš... srabe!" v tu chvíli mi přetekly nervy a vyjel jsem na něj. Dal jsem mu pěstí do břicha a on se svalil k zemi. Ája kměmu přišla, že mu pomůže a podala mu ruku. On se zvedl a dal jí facku. Jeho ruku měla na tváři obtisklou až do večera. Chtěla nám něco říct, ale nešlo jí to. Šli jsme od Alexe všichni pryč, ale Áje se zamotala hlava, tak jsme ji posadili v Šantovce na lavičku a já a Marek jsme šli koupit Ugovku a něco k jídlu a nechali tam Éju a Áju osamotě.

Pohled Áji
Marek s Vašek mi šli pro Ugovku a já s Éjou jsme zůstali na lavičce. Tak si tam sedíme a najednou slyším trochu hluk. Všimla jsem si že se Barča odpojila a někam zmizela. Lekla jsem se a vystavovala na místo, odkud byl slyšet ten hluk. Působila jsem jak největší idiot, když jsem zjistila, že to byla Elda, která potkala Barču, když byla v Šantovce s jejím přítelem Tomášem (v FF muříká Tomi). Elda totiž klasicky vyřvávala její hlášky (pro příklad: Och, tož parchanti a pod. 😂💚). Její hlášky jsou super, ale někdy mi fakt lezou na nervy. Chvíli jsem si s nimi povídala a pak prošlo to na co jsem během rozhovoru zapomněla. Barča se mě zeptala kde jsem nechala Marka, Vaška a Éju. Najednou ve mě hrklo a běžela zpět k lavičce. Nikdo tam nebyl. Všichni odešli a nechali mě tu. Sedla jsem si a přemýšlela. Po chvíli přemýšlení jsem cítila ruku na mém rameni. Myslela jsem že je to Marek, ale k mému zklamání to byly jen Elda, Barča a Tomáš. Z oka mi ukápla slza a Elda si sedla vedle mě. Sice je hyperaktivní, působí jako cvok a všem(u) se směje, ale má city a dokáže mě pochopit. Po chvíli co mě pozorovala se zvedla. Řekla Tomášovi, aby tu se mnou zůstal a šla s Bárou pro něco k pití. Tomáš si sedl vedle mě a já po chvíli cítila že se na mě někdo dívá. Otočila jsem se a uviděla Marka. Celý zrudl a odešel rychlým krokem. Neotálela jsem a běžela za ním.

Čau... Jsem zpět.
Pokud jste si mysleli, že jsem mrtvá, tak jste se spletli. Okomentuj, sdílej a pak ohvězdičkuj - Vaše Ája
•Tuhle kapitolu věnuji GabriellaMulerry, protože si o to psala (známe se osobně, takže vím co mám psát[aby se to alespoň trochu líbilo 😊]) rozhodně si přečtěte některý z jejích příběhů (10/10 Ája doporučuje 💚) a u dalšího příbehu (snad co nejdřív) ahoj :3