To se spraví, hyung!

468 44 1
                                    

Jungkook pov.

Ráno jsem se vzbudil a vedle mě už seděl Jimin a koukal do mobilu. "Jiminie?" "Oh už jsi vzhůru!" Usmál se ale já poznal, že falešně. "Co chceš k jídlu?" Zeptal jsem se a dopotácel se do koupelny. Udělal jsem si ranní hygienu a taky jsem si dal sprchu. Když jsem vylezl uviděl jsem Jimina na posteli v slzách. Povzdychl jsem si a vzal si ho do náručí. Sešel jsem schody a vysadil ho na linku. "Taaak já budu dělat snídani a ty mi hezky řekneš, co se stalo!" Setřel si slzy a přikývl.

Začal jsem z lednice vytahovat vajíčka a nějakou zeleninu. "No takže, kde začít?" Nervozně se zasmál a já se usmál. "No prostě jsem se pohádal s Yoongim! On.. já jsem to asi přehnal." Začal brečet a já ho šel pohladit po hlavě. "No chytli jsme se kvůli nějaké děvce od něj ze třídy. Šlo o to, že ta děvka mu poslala nahé fotky! Nějak jsem vybouchl, když jsem to viděl. Půjčil jsem si jeho mobil abych si mohl zahrát hru a omylem jsem klikl na ikonku s jejich konverzací. Spíš mu psala jenom ona, ale ty fotky mě tolik vytočili, že jsem po něm začal řvát jak smyslů zbavený. A potom utekl domů." Po tvářích mu tekly slzy a já mu je začínal stírat. "Ach.. a co na to on?" Smrknul a podal mi jeho mobil. Byly tam zprávy od Yoongiho, kde ho prosí ať odepíše nebo zvedne telefon. Pak tam bylo, že mu to všechno vysvětlí atd. Napsal jsem mu ať sem pěkně nakluše. "To se spraví, hyung!"

Dodělal jsem snídani a s Jiminem jsme se najedli. v obýváku jsem zapnul telku a přitáhl si k sobě Jimina. Koukali jsme na film, v kterém byla zrovna epic scéna ale ne Yoongi prostě musel zvonit teď! Se zavrčením jsem se zvedl a šel otevřít.

"Máš čas mu to vysvětlit! Neposer to!" "Já vím! Brečel moc?" jen jsem přikývl a v jeho tváři se mihla bolest. "Díky Kookie." Prohrábl mi vlasy. "Nechám vás tu. Mamka není doma. Nedělejte to na gauči!" Zasmál se a já ho probodl pohledem. "Myslím to vážně hyung!" "No jo!" Z věšáku jsem si vzal bundu a obul se. Popadl jsem sluchátka s klíčema a vypadl. Naposled jsem na Yoongiho mrknul a šel po svých.

Procházel jsem se po parku a koupil si zmrzlinu. Sedl jsem si na lavičku a pozoroval okolí. Napadlo mě si zkouknout sociální sítě. Hned, co jsem odemkl mobil na mě vyskočila zpráva od Taeho. Usmál jsem se a napsal mu ať sem přijde.

Čekal jsem asi třičtvrtě hodiny ale nakonec se sem dokulhal. "Ahoj lásko!" Usmál se a políbil mě. "Ahoj." Nakonec jsem se šli projít. "Tae?" "Hmm?" "Napsal si, že mi to vysvětlíš!" Zastavil jsem se a koukal na něj. Vypadal, že přemýšlí a nakonec se mi podíval do očí. "Fajn ale..." Rozhlédl se. "Tady ne!" Chytl mě za ruku a začal mě někam tahat. Tahal mě nějakýma uličkama a já už teď 100% věděl, že cestu zpátky bych už nenašel. Nakonec jsme vyšli u nějakého ehm.. baru? "Tae co to?" Nic neříkal, jen mě zatáhl dovnitř. Zavedl mě někam dozadu za pult a posadil mě na gauč. Vypadalo to tu hezky. Byly tu samé nástroje a takové malé nahrávací studio. "Hej Tae, co tu děláš?" Křikl někdo a já v něm poznal Namjoona. "Ahoj Namjoone!" "Jéé čauky Kookie! Co ty tu?" "Se zeptej jeho!" Ukázal jsem na Taeho. "Jen mu chci něco říct a tady je největší klid!" Pronesl a Joon přikývl.

"Takže, kde to jsme?" "Ehm... Joonovi to tu patří. Dostal to jako dárek či co. A tahle místnost je jeho a Yoongiho!" "Ou to jsem nevěděl!" Zasmál jsem se a čekal až začne mluvit. Povzdychl si a sedl si naproti mě. Chytl mi ruce a koukal mi do očí. "Hlavně nešil, nech mě domluvit a hlavně mě nezabíjej! Ok tohle mě zarazilo. Zamračil jsem se, ale nechal ho mluvit. Nadechl se ale přerušil ho telefon. Zase jsem se zamračil. Zvedl to. "Aha, takže za týden. Jo teď jsem s ním. Jo řeknu mu to! Ne mami fuj! Fuj! Bože už radši nemluv nebo se mu nebudu moct kouknout do očí! Bože a já, že jsem úchylnej! Končím! Pa." Snažil jsem se zadržet smích, protože ty jeho ksichty u toho, to aby se jeden skácel smíchy. "Nesměj se!" Našpulil pusu a já mu na ni dal rychlou pusu. "No dělej mluv!" Nasadil vážný výraz. "No takže.. ehm. Přišli na to, když jsem chyběl ve škole. Bože! PROSTĚ MÁM VADU SRDCE!" Zakřičel až jsem sebou škubl. Chvíli mi trvalo to zpracovat a nakonec jsem jen otevřel pusu dokořán. "Musím na operaci, ale neboj není to žádná vážná nemoc! Jen jsem musel chodit na kontroly a proto od tebe vlastně utíkal. Včera mi oznámili to s tou operací. Mám ji za týden." Nadechl jsem se na odpověď, ale nic mě nenapadlo. 'Vážně, co bych měl říct?' "Ehm..." 'Ok činy jsou víc, jak slova!' Stiskl jsem jeho ruce a podíval se na něj. Usmál jsem se a dal mu tu nejvíc procítěnou pusu, jakou dokážu.

Když jsme se odtáhli, tak jsem ho obejmul. "To zvládnem hyung!" Po chvíli jsme šli zase dopředu, kde nám Joon nalil něco k pití. Bohužel žádný chlast, ten by se mi teď hodil. Povídali jsme si a po hodince odešli ke mě domů. Cestou jsem Taemu vysvětlil situaci mezi Jiminem a Yoongim.

Odemkl jsem dveře a vešel i s Taem. "Jsem doma a ať děláte, co děláte okamžitě přestaňte!" Zakřičel jsem do domu. Jako odpověď jsem dostal Jiminův melodický smích. "Nic neděláme, ale já klidně začnu!" Zařičel Yoongi a já se s Taem zasmál. Oba seděli v obýváku v objetí a koukali na nějaký film. Přisedli jsme k nim a Tae si mě stáhl na klín. Pohodlně jsem se usadil a začal vnímat film. Po nějaké chvíli jsem usnul.

Ucítil jsem, jak mě někdo zvedá a nese. "Kluci klidně tu přespěte! Myslím, že jemu to vadit nebude." Slyšel jsem tlumené hlasy. Pak jsem jen cítil, jak mě ukládá do postele a vysléká mě. Následně si lehá ke mě. "Hmmm... dobrou Tae!" "Též ses mohl ozvat dřív a jít po svých." "Ale no!" Zasmál jsem se a obejmul ho. "Dobrou noc lásko!" Přitiskl si mě k sobě a já se vydal do říše snů.

____________________________________

Už jen pár kapitol and it's the end!!

Luv ya so much. ❤❤💋

Mína

I don't have any words for you. So bye!

LOVE IS TERRIBLE |t.kook| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat