💫 MAGIC MOMENT 💫

849 73 4
                                    

Don't kill me!!!! Please!!!

Yoongi pov.

Když jsme se odpojili od ostatních s úmyslem jít do strašidelného domu mé srdce poskočilo radostí. 'Konečne s Minem o samotě.'

Došli jsme k 'domu' a čekali až půjdeme na řadu. Na Minovi šlo vidět, že je z toho nervozní. Usmál jsem se a nenápadně se k němu přiblížil a foukl mu na krk. S leknutím nadskočil a já se začal smát. "Hej sakra víš jak jsem se lekl!!" vykřikl a nafoukl tvářičky. 'Shit ten je roztomilej! Ne Yoongi musíš se udržet!' 

Konečně jsem přišli na řadu, vešli dovnitř a v úplné tmě postupovali hlouběji a hlouběji. Párkrát na nás vybafli nějací týpci ale jinak pohodička, neříkal bych tomu zrovna strašidelný dům ale ok. Min vypadal vyklepaně ale snažil se to skrýt. Když na nás vyskočil chlápek se sekyrou a rozpáraným obličejem Min se lekl, chytl mě za ruku a natiskl se na mě. Polkl jsem a trochu se od něj odtáhl, přece jen nechci ať se mi z jeho dotyku postaví. Min se na mě tak divně podíval a šel dál se mnou v patách. Další kus cesty sme prošli v pohodě až jsme se dostali do části, kde nebylo skoro nic vidět jen záblesky červeného světla. na chvíli mi Min zmizel z dohledu a tak jsem se začal rozhlížet, ale nic jsem neviděl. 

Najednou mě někdo přirazil asi ke zdi nebo k čemu a já zatajil dech. "Víš jak mě to štve hyung!" Vychrlil na mě Jimin a já se zarazil. "Jiminie co to děláš??" "Sakra neříkej mi Jiminie nebo to nedám!" "O čem to mluvíš??" Místo nějaké odpovědi se na mě víc nalepil. "Sakra hyung úplně nesnáším když se díváš na ostatní, když se na ně usmíváš a u mě děláš, že neexistuju!!!" Musel jsem se zarazit nad tím jak zařval. Zpracovával jsem, co to vlastně řekl. Jeho sevření bylo silnější a tak jsem se uchechtl. 

Naše pozice jsem vyměnil a natlačil se na něho. Úplným šokem stuhl, nahnul jsem se k jeho uchu a zašeptal: "Ty si vážně myslíš, že si tě nevšímám? Právě naopak, vnímám tě tak až to není možný! Vyhýbám se ti jen proto abych tě neohl při každé příležitosti a že jich bylo!" Díky blikajícímu světlu jsem viděl v jeho očích záblesk zděšení a zároveň něhy. Pohladil jsem ho po tváři a koukal jsem mu do očí. "Jiminie-ah... ani nevíš jak moc chci aby ses na mě díval tak jako já na tebe, ale asi to nejde." Smutně jsem se na něj koukl a odtáhl se. "Půjdem!" Otočil jsem se a rozešel se dál po vyznačené cestě. 

Byl jsem nehorázně naštvaný, hlavně na sebe. Konečně jsem ho mohl políbit a já to neudělám. Bože! Musím uznat, že to co řekl mě zahřálo u srdce. Slyšel jsem jak jde Min potichu za mnou, trochu jsem natočil hlavu abych na něj viděl. Hlavu měl sklopenou a vypadal, že nad něčím uvažuje.

Vyšli jsme a rozešli se ještě na nějaké atrakce. Držel jsem si trošku odstup přece jen trošku jsem na něj vyjel. Když už se stmívalo a nám bylo blbě ze všech těch atrakcí, řekli jsme si, že půjdeme už domů.

Jimin pov.

Všechna ta slova pro mě znamenala to nejcennější na světě. A zároveň mě mrzí, že si myslí, že k němu necítím to co on! Já toho k němu cítím až moc sakra! Ani nevím proč víc by mě ale potěšily ty dvě krásné slova. Ale vím, že Yoongi na takové věci není. V tichosti jsme se vraceli zpátky domů. Pořád jsem přemýšlel nad tím, jak mu dát najevo, že ho miluju. Ano miluju Min Yoongiho! Strašně moc! 

"Hyung nechtěl bys dneska spát u mě?" Vymlel jsem první pitomost, co mě napadla. Yoongi se na mě vyjeveně koukl a já zrudl. "No j-já my-myslel ja-ko no- ehm.." "Hm.. fajn, proč ne." Usmál se a já němě přikývl. 

Došli jsme ke mě domů a vyšli do mého pokoje. "Eh... můžeš se jít osprchovat a půjč si moje oblečení." Usmál jsem se a chtěl jít do kuchyně. "A můžu si půjčit tebe?" Zamumlal spíš pro sebe ale já to slyšel. Zrudl jsem a dělal, že jsem to neslyšel. Udělal jsem nám něco k jídlu a dal to na stůl. Chtěl jsem na Yoongiho zavolat ale jakmile jsem ho uviděl, jak se opírá o rám dveří zlekl jsem se. "Fuj to jsem se lekl!" Jen se usmál a dál se mi díval do očí. Dost mě to znervozňovalo a tak jsem se chtěl jít osprchovat. "Kampak?" "Ehm... jdu se osprchovat!" Jen přikývl a šel si sednout aby se najedl. Nemohl jsem si odpustit nepodívat se na jeho zadek. Zkousl jsem si ret a šel se konečně osprchovat.

Po sprše jsem sešel dolů abych se mohl taky najíst. Dojedl jsem a šel za Yoongim, který v obýváku přepínal kanály na televizi. "Nic tam nedávaj. Tvoji rodiče tu nejsou?" "Tak si pustíme film. A ne přijedou zítra večer jeli k babičce." 

Pustili jsme si film a uvelebili se na sedačce. Vážně když vedle mě seděl jen v tom tričku a boxerkách skoro jsem zešílel. On si prostě nemohl vzít aspoň kraťase! Po nějaké době mě ten film omrzel a tak jsem se jen díval na Yoongiho tvář. Je jako anděl, úžasný, fascinující a krásný. "Copak??" Koukl se na mě a já zrudl. "Nic!" Otočil jsem se zpět na televizi a dělal, že nic. "Si strašně cutie Jiminie. Mám takovou chuť tě agrrr.. Radši nic!" Než jsem stihl nějak zareagovat ležel jsem na gauči a nade mnou se skláněl Yoongi. "Co to?" "Už to nedokážu vydržet Jimine! Nejsem na vyjadřování svých citů, takže...? Dovolíš mi to?" Zeptal se mě a já zaraženě ležel a zvedl obočí. Uchechtl se a rukou mi přejel po stehně. Ošil jsem se a trošku vzdychl, na což se usmál. "Jiminie---" Dál už nic neřekl a políbil mě. Kurva lidi musím Vám říct ty rty chutnaj líp než vypadají! Ten pocit, když se  naše rty spojili byl nepopsatelný, naprosto kouzelný! Líbali jsme se snad věčnost a když se naše rty rozpojili, protože nám došel vzduch nespokojeně jsem zavrčel. "Hyung..!" Vdychl jsem když mi znovu přejel po stehně. "Si tak nehorázně krásný! Jiminie.. nebudu na tebe tlačit, takže mám jednoduchou ot-..." Než to stihl doříct, přerušil jsem ho polibkem. "Kazíš si svůj swag. Neříkej to! Jasně, že budu! Ani nevíš jak dlouho jsem na tohle čekal!" Vypískl jsem a objal ho kolem krku. "Tak to jsem rád. A ano zkazil bych svůj swag ale kvůli tobě bych to udělal!" Prohlásil a sehnul se k mému krku, kde začal dělat své značky. Jemně jsem vzdychal a rukou prohraboval Yoongimu vlasy. 

Po tom, co mi Yoongi přestal obpečovávat můj krk jsme se vydali nahoru do pokoje. "Budeš spát se mnou?" Yoongi se jen zasmál a shodil mě na postel. S vyjeknutím jsem dopadl do peřin. Začal jsem se smát a zachumlal jsem se do nich. "Hele nezakrývej se nebudu se mít na co koukat!" Vyjekl Yoongi a začal mě vymotávat. Po deseti minutách to vzdal a dopadl vedle mě. "Juuj ty nemáš výdrž!" Vysmál jsem se mu a on mě jen zpražil pohledem, vyhoupl se nade mě a řekl: "Chceš se o tom přesvědčit?" Totálně jsem zrudl a on se zasmál. "Říkal jsem, že na tebe nebudu tlačit." Prohlásil a lehl si vedle mě, přikryl nás peřinou a zhasl. Natočil jsem se k němu a on si mě přitáhl co nejblíž. "Miluju tě Park Jimine!"  Konečně jsem od něj slyšel ty slova, která mě dostali přímo do nebes. Se slzou v očích jsem prohlásil: "Taky tě miluju Min Yoongi!" Natáhl jsem se a políbil ho. Následně jsme se uvelebili a usnuli.


____________________________________

Nezabíjejte mě!!! Hlavně ty- Akemiko1015
J

á vás prostě musím napínat jak skončí předešlá kapitola s TaeKook 😂😂😂

Enjoy...🙆🙆

Našla jsem si čas na napsání téhle mega mooc dlouhé části tleskej te mi 👏👏👏👏

Od Pondělí budu psát snad už pravidelně!!! 😂😂😂 FINALLY

☆ Mína ☆

LOVE IS TERRIBLE |t.kook| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat