LOVE IS TERRIBLE |t.kook| ✔

👤 MISSING 👤

Ráno jsem se zbudil s děsnou bolestí hlavy. Vstal jsem a šel do koupelny. Dal jsem si rychlou sprchu. Ze skříně si vzal nějaké oblečení. Oblíkl jsem si ho a popadl batoh s mobilem. Seběhl jsem rychle schody, protože trochu nestíhám. Vběhl jsem do kuchyně, na stole jsem měl snídani. Koukl jsem se na hodiny a zjistil, že fakt nestíhám. Jídlo jsem do sebe naházel a utíkal na zastávku.

Jen tak tak jsem ten autobus stihl. Sedl jsem si vedle Jina a vydechl jsem. "Tae tu není?" "Ne. Neodepisuje mi tak ani nevím jestli příjde!" Řekl Jimin a dál koukal do mobilu. "Aha"

Vystoupili jsme a rozešli se do šatny. Odtamtud jsem šel už radši do třídy. Neměl jsem na nic náladu. Sedl jsem si do lavice a ignoroval pohledy všech. Vytáhl jsem mobil a koukl na zprávy. Nic. Stále ani jediná zpráva. Pořád jen to blbé zobrazeno! Mám chuť zabít člověka, co vymyslel slovo zobrazeno. 😡😡 Vzpoměl jsem si, že s náma nejel Tae, rozhodl jsem se mu napsat.

Kookie: kde jsi? Příjdeš?
TaeTae: sorry je mi blbě, nepříjdu
Kookie: aha tak můžeme za tebou přijít po škole
TaeTae: to je dobrý, nechoďte
Kookie: aha ok...

Byl jsem trochu zaraženej ale ok no. Když nechce nebudu se vnucovat. 'Ale proč?' Píchlo mě u srdce. 'Kurva co se to se mnou děje?' "Ehm.. neruším Vás pane Jeon?" "Víte, že i celkem jo!" Koukl jsem se na starou seschlou učitelku matematiky. "Co si to dovoluješ ty spratku!" Zařvala a já nahodil znuděný výraz. Kouknul jsem se z okna a dělal, že tam vidím něco velmi zajímavého. "Odpovězte, když s vámi mluvím pane Jeon!" "Ale já teď něco dělám, takže tu svou prdel dovalte zpátky k tabuli a zase dělejte, že učíte!" Řekl jsem s nezájmem a otočil se na ni. Ta žilka na čele ji asi brzo praskne ale tak co. "No to snad nemyslíte vážně!" Začala ječet a já si zakryl uši. "Ty vole ta má ječák!' "Bože neřvěte tu! Kdo to má poslouchat!!" "No a dost okamžitě do ředitelny!" Zaječela až sem se divil, že nepraskly okna. "No jo furt!" Vstal jsem, vzal si věci a na pana si odkráčel ze třídy.

Zaklepal jsem na dveře kanceláře a čekal. "Dále!" Vešel jsem a uviděl jsem milou sekretářku. "Ahoj Lee Sung!" "Ach.. Kookie už zase?" "Já za to nemůžu!" "Ach.. tak si sedni a čekej!" Sedl jsem si na židly u stěny a čekal. "Jak se máš?" Zasmála se. "Dobře Kookie a ty zdá se ani moc ne co? Děje se něco?" Musel jsem se uchechtnout. Vždycky věděla, když mě něco trápilo. "Ale to nestojí za řeč! Jen mě ignoruje kamarád." 'Je to můj kamarád? Já vlastně nevím!' "Aha no ředitel tě už čeká! Tak běž!" "Jasně! Zatím!" Usmál jsem se na ni a přešel ke dveřím.

Vstoupil jsem a hned mě uvítal postarší ředitel. "Dobrý den!" "Už zase Jungkooku?" "No jo, no jo." "Tak si sedni. Co to bylo tentokrát?" "Matematikářka!" Povzdychl si. "Tak budeš po škole!" "ROZKAZ!" Zasalutoval jsem mu, nacož se rozesmál.

Odešel jsem zpět do třídy a byl nucen přežít zbytek dne. Když skončila poslední hodina šel jsem na oběd.

"Čaute!" "Čus Kookie!" "Hej dneska jsem po škole tak se mějte!" Jen jsem se přišel rozloučit na jídlo nemám vůbec chuť. "Hej jakto? Nebudeš jíst?!" Křičel na mě Jin. Jen jsem mávl rukou a šel do učebny, kde strávím další dvě hodiny.

*po 2 hodinách*

Konečně to skončilo a já mohl jít domů! Cestou jsem se koukal pořád na mobil jestli nenapsal ale nic! Ani Tae mi nenapsal!

Kookie: je ti líp?
TaeTae: jo je
Kookie: vážně nechceš ať za tebou zajdem?
TaeTae: ne fakt díky jsem v poho
Kookie: ok jak myslíš! Kdyby něco fakt napiš!
TaeTae: budu na to myslet

Dál jsem mu už nepsal, nebylo proč. Došel jsem domů, kde mě už čekala mamka s obědem. "Ahoj." "Hm.." jen jsem zamručel a sedl si ke stolu. Najedl jsem se a šel do pokoje.