It's not like that

739 71 6
                                    

Taehyung pov.

Ležel jsem na posteli a přemýšlel o Kookiem. Je mi fakt líto, že jsem na něj byl hnusný, ikdyž jen přes zprávy, ale i tak. Tu frašku s tím neznámým byla fakt blbost! Nejdřív jsem si myslel, že by to byla sranda a mohl bych to nějak využít. Ale pozděj, když jsem ho poznal ve skutečnosti byl takový úžasný a krásný! A ta pouť to jsem taky pěkně dosral.

Rychle jsem se zvedl a běžel na záchod, kde jsem vyklopil obsah svého žaludku do záchodu. "Kurva!" Zařval jsem přes celou koupelnu. "Tae, zlato jsi v pohodě?" "Ne je mi pořád blbě mami!" Šeptl jsem jejím směrem, když mě hladila po zádech. "To se mi nezdá! Už je to týden, Tae vím, že nesnášíš nemocnice, ale takhle tě nechat nemůžu!" Zamyslel jsem se, je pravda že nesnáším nemocnice, ale takhle blbě mi snad ještě nebylo. "Fajn, půjdu!" Přikývla a vyšla z koupelny. Zvedl jsem se a dal si rychlou sprchu, s ručníkem kolem pasu jsem zapadl do pokoje, kde jsem se oblíkl.

Sešel jsem schody do chodby, kde mě už čekala mamka. Jen se soucitně usmála a já se obul. Vyšli jsme ven a nasedli do auta.

Dojeli jsme do nemocnice a já jen tak tak došel dovnitř. Bylo mi nehorázně blbě. Moc jsem nevnímal, co mamka mluví, jen to, že mě brali na nějaké vyšetření.

Zbudil jsem se na lehátku a moje mamka seděla vedle mě. "Ahoj už jsi vzhůru!" "Hm..." "Doktor říkal, že můžeš domů!" "Co mi je?" "No víš..."

******

Dojeli jsme zase domů a moje nálada byla pod bodem mrazu. Zalehl jsem do postele a s práškama jsem usnul.

Ráno jsem se zbudil a bylo mi mnohem líp. 'To asi ty prášky!' Sešel jsem dolů a snažil se něco sníst. Jakž takž se mi to dařilo.

Celý den jsem se válel v posteli a přemýšlel nad Kookiem. 'Proč jsem ho chtěl políbit? Proč mi u něj tolik buší srdce? Možná láska? To je blbost! Je pravda, že mě přitahuje, ale že by to bylo něco víc? To říct nedokážu...' Převalil jsem se a snažil se usnout.

Seděl jsem na louce a koukal se na osobu, která stála kousek přede mnou. Dívala se na západ slunce, vítr mu cuchal vlasy a oblečení vlálo ve větru. Zvedl jsem se a pomalými kroky k němu došel. Chytil jsem ho za ruku a podíval jsem se nahoru na oblouhu, která se zbarvovala do tmavě modré. Smích, to jediné opustilo jeho ústa, když se svalil k zemi a mě stáhl vedle sebe. Leželi jsme na trávě a smáli se. Na obloze se začali objevovat hvězdy, které ozařovali jeho tváŕ. "Támhle je Velký vůz a tam Malý!" Řekl a prstem ukazoval k nebi. Usmál jsem se a následně se podíval do jeho tváře. "Krása!" "Že jsou krásné!" "Já mluvil o tobě!" Řekl jsem a jeho tmavě hnědé oči se mi upřely do těch mých. Jeho narůžově tváře se nedali přehlédnout. "Lžeš!" "To bych si nedovolil Kookie~!" Nahl jsem se k němu a..."

S trhnutím jsem se probudil. "Co to sakra?" Zvedl jsem se a došel si opláchnout obličej. Když jsem se vrátil do postele popadl jsem mobil. Napsal jsem jedinou zprávu a znovu se snažil usnout.

Alien: potřebuju s tebou mluvit. Příjdeš zítra ke mě?!

____________________________________

Hoooodně krátký díl z Taeho pohledu.

Finally my last exams today!! 👏👏👏 I'm so happy 😂😂😂

Nemám náladu na nic a jsem mega mooc unavená. Budu se snažit napsat další kapitolu co nejdřív!!
Like and comment

Mína

LOVE IS TERRIBLE |t.kook| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat