Selekcia ~ Richard Conell

~ 18 - Zoznámenie 13 ~

,,Chceš počuť dobrú správu?"

,,Iste," odvetil princ. Gavril mu pred nos strčil ostávajúce prihlášky.

,,Už sú iba dve!" povzbudzujúco sa usmial, ,,dám zavolať... Melissu Retsovú..." Ako dohovoril, odišiel. Stačila chvíľka a dnu vošlo dievča v svetlomodrých šatách a vlasy mala učesané do dvoch malých copov.

,,Dobrý den, milý princi," poklonila sa.

,,I vám, slečna," pousmial sa a kývol na kreslo pred sebou, čím naznačil, aby sa usadila. Poslúchla.

,,Povedzte, Melisa, prečo ste sa prihlásili do Selekcie?"

,,Chtěla jsem se dozvědět něco o historii země, o historii vaší rodiny a převážně o přítomnosti vás. Již delší dobu před Selekcí jsem koukala na televizi, jak jste vyprávěl a řekl upřímný názor na vaši zem, a naše názory se shodovali. Chtěla jsem Vás poznat," začervenala sa.

Pousmial sa. ,,Hovoríte o minulosti a prítomnosti, no čo budúcnosť? Dúfam, že to nevyznie zle, ide len o otázku zo zvedavosti, no čo by ste vedeli dať Liririi, ak by ste dosadli na jej čelo po mojom boku?"

,,Má budoucnost je momentálně i na polovinu ve vašich rukou, jak se rozhodnete. Premyslela jsem, co bych vlastně zemi mohla dát. Zřejmě bych se nejdříve zaměřila na chudší lidi a poté na blaho a lásku naši země. Je důležité aby naše země fungovala tak, jak si přeji obyvatele a aby se tu měli dobře," usmiala sa a z nervozity si začala hladiť stehná.

Prikývol. ,,Na vašich slovách je mnoho pravdy, no ak by sme rozhodovanie opäť predali ľudu, nastali by časy, ktoré v minulosti priviedli ľudstvo do vojen..." povedal vážne, no potom sa usmial. ,,Vaše úmysle sú isto dobré, no toto nie je vhodný čas na riešenie takýchto vecí. Povedzte, čomu sa venujete? Čo vás baví?"

Usmiala sa: ,,Doma se věnuji chovatelství a fotografování. Popravdě mi to docela chybí, protože nemám tady ani foťák ani svoje oblíbené kraliky. Hold to budu muset nějak vydržet. Jinak rada fotim zvířata, přírodu a lidi a jejich pocity," uchechtla sa, ,,a co vy? Čemu se věnujete, když mate chvilku volného času?"

,,Zväčša trávim čas s rodinou alebo hudbou," pousmial sa.

,,Hudbou? Jakou?" vyzvedala.

,,Hrám na klavír a husle," upresnil, ,,a trochu i gitaru."

,,Uhm, takže mate rad klasickou hudbu? Nebo mate i pop a rock?" opýtala sa.

,,Nemám obľúbený žáner," odvetil.

,,A jak to vidíte s budoucností vy? Už mate vybranou nějakou slečnu?" zazubila sa.

,,Nie, na to je priskoro," pousmial sa, ,,a moja budúcnosť je, ako sa to hovorí, predom určená. Teda nie úplne, ale určite chápete ako to myslím..." Spoza dverí sa ozvalo zaklopanie. ,,No, zdá sa, že náš čas vypršal. Rád som vás spoznal."

,,Chápu, mockrát děkuji za rozhovor, byla bych rada, kdybychom si ve volném čase na sebe udělali chvilku a vyměnili si par názorů," zaškerila sa, ,,brzy navidenou, princi."

,,Ako sa volá tá posledná?" vyzvedal princ, keď Melisa odišla.

Gavril sa ani neobťažoval vyjsť za ním a so svojej skrýše odpovedal. ,,Kathleen Dancerová."

Dvere sa otvorili a dnu vošlo dievča v šedomodrých šatách s jemne nadýchanou sukňou a jej blond vlasy boli spletené v drdole.

,,Veličenstvo," poklonila sa.

,,Vitajte, slečna," pousmial sa a kývol na kreslo pred sebou, čím naznačil, aby sa usadila.

,,Tak, povedzte, prečo ste sa prihlásili do Selekcie?"

,,Zajímal mě život jinde než u nás," prehodila nohu cez nohu, ,,když největší vzrušení, které máte je, že váš sourozenec polije vašeho souseda ledovou vodou a vy tak jste terčem na letní střelbu balónků s vodou, brzy přijdete na to, že se tam občas nedá žít," pokrčila ramenami.

Princ sa pousmial: ,,To tam máte zrejme rušno."

,,Když to tak berete..."

,,Povedzte mi niečo o sebe," pokračoval a pohodlne sa oprel o operadlo kresla, ,,čomu sa venujete?"

,,Tanci a zpěvu. To si zkuste zkombinovat a máte opravdu složitou práci," trochu sa zasmiala, ,,stále je to ale to nejlepší, co jsem si mohla vybrat."

Zaškeril sa: ,,To si myslíte, že je zložité? To ste ešte neriešili ekonomiku..." zasmial sa, ,,myslíte si, že by ste to zvládli?"

,,Spíše ne. Co se týče papírování," povzdechla si, ,,a schůzí... Asi bych nevydržela dávat tak dlouho pozor." Zarazila sa: ,,Vážně jsem to řekla nahlas?"

,,Vyzerá to tak," pousmial sa, ,,ale musím potvrdiť, že ide o skutočne nezáživnú prácu... No vďaka Selekcii som od toho na určitú dobu ospravedlnený," zaškeril sa.

,,To máme stejně... Chci se zeptat..." zamyslela sa, ,,co jste zažil vy? Myslím rušné věci jako já a sousedi."

Úsmev mu trochu povädol. ,,Nie moc, teda, skoro nič. Netvrdím, že som v detstve sekal dobrotu, no nebolo času ani priestoru na podobné veci a teraz už vôbec nie," pousmial sa a pokrčil plecami.

,,Trochu smutné dětství. Ještě že máme dvojčata," zasmiala sa, ,,ani nevíte co se mi občas děje při přečtení špatného příběhu," zrazu zmĺkla, ,,totiž... Nechtěla jsem vás nijak urazit jen...
Chybí mi. Všichni," sklopila pohľad.

,,Ľutujete toho, že ste tu?" nadvihol obočie.

Vystrašene sa na neho pozrela: ,,N-ne! Spíš možná... Skvělá se vám zpovídá," znovu se zasmiala.

,,Aha," pousmial sa.

,,Zvedání obočí... Nikdy mi to nešlo," zaškerila sa a skúsila zodvihnúť obočie, no to sa jej veľmi nepodarilo.

,,Napadlo vás, že by se něco stalo a vy se tak museli stát osmými?" zamyslene sa pozrela na strop, ,,já jako... Vlastně už bývalá pátá to měla snadné. Prostě jen žít na ulici a nemít večeři každý den," nakrčila nos nad tou predstavou.

Zamyslel sa a pokrúti hlavou. ,,Nad takými záležitosťami nepremýšľam. Pravdepodobne by ma však v tej dobe mal iné starosti ako to, kde som skončil. Dôležitejšie by asi bolo, AKO som tam skončil. Čo by sa muselo stať? Pravdepodobne by to však postihlo celé kráľovstvo..." tvárou mu prebehlo znepokojenie, no to rýchlo zamaskoval. ,,Čo myslíte vy? Čo by sa asi mohlo stať?"

,,Možná vzpoura nad systémem," nasadila súhlasný výraz, ,,pak by jste ovšem nebyl tak úplně osmý, protože lidé by vás možná poslali ještě níž." Zamračila sa: ,,Pokládám otázky, co se mi nelíbí. Nejsem zvláštní?"

,,To nie," pousmial sa, ,,no myslím, že takéto veci by sme rozoberať nemali," zaškeril sa.

,,Mám jedno přání," predklonila sa akoby hovorila tajomstvo, ,,já se královnou nestanu, ale s tou dívkou prosím zkuste zrušit kasty. Lid by byl rád."

Spoza dverí sa ozvalo zaklopanie. ,,No, zdá sa, že náš čas vypršal. Rád som vás spoznal. A nemyslím, že zrušenie kást by bolo najlepšie riešenie, prinieslo by to chaos..."

,,Omlouvám se za tu drzost," poklonila sa.

✳ ✳ ✳ ✳ ✳ ✳ ✳ ✳ ✳

Ugh... Konečne mám tie prvé rozhovory z krku... Dva. Zasr♥né. Mesiace. Tak dlho som sa s nimi kašlala... Ach 😌 nalejte mi niekto pohár červeného 🍷

Viete čo som si zo začiatku myslela? Že jeden rozhovor nám zaberie spísať tak 30 min (v skutočnosti to trvalo od 1,5 hod - 4 hod); že všetky rozhovory stihnem počas prvých dvoch týždňom v júli a tretí týždeň to dám do príbehovej formy a publikujem... HA!

Teraz ma ešte čaká kopa práce, čo sa prvej úlohy týka a vyraďovania, ktoré potom prebehne 😏