Provedu

x3x

Nekonečně dlouhá noc. Ruku jsem byl nucen obvázat svým tričkem aby nevykrvácela. Celou noc kňučela jako štěně. K nevydržení.

Bylo něco kolem 6:30, kde kurva je?! Čas se táhl pomalu jako smůla. Když jsem se znovu podíval na čas, bylo teprve 6:47. V rohu se choulila žena a ustavičně brečela. Dívím se, že přes napuchlé oči něco vidí. Rozhodně její make-up, stékající po tváři, nevypadal vůbec k světu. Připomínala mi abstraktní umění v galerii.

Šéf se připrdelil někdy kolem poledne. ,,Neříkal jsi, že přijdeš někdy ráno?! Už je dopoledne!" procedil jsem mezi zuby. A ne,nehodlám mu tykat. ,, Promiň mi Masao, zdržel jsem se na poradě. Bylo to velmi důležité." řekl a potom se podíval po ženě v rohu. Chvíli mu trvalo, než se vzpamatoval z toho co viděl. ,,Cos jí to udělal?" zeptal se vyděšeně. ,,Víš jak nemám rád když mě někdo osahává. Ona na mě sáhla hnedka co jsi odešel. Teď už ví, že to nemá dělat." pronesl jsem s pobavením a nakonec se usmál na oba dva.

Na to už nic neřekl, ale žena si uvědomila, že už tu nejsme sami, vyskočila ze země a rozběhla se k šéfovi. Vážně, má hrozně dlouhý vedení. Hnedka se po něm začala sápat a děkovala mu za to, že už přišel. Pane bože ta nadělá, vždyť přišla jenom o ruku. Nechci nic říkat, aleeeee mohlo to skončit hůř.

Ukázal jsem jim záda a odešel. Celou cestu si hlasy povídali mezi sebou, nesnažil jsem se jim rozumět, prakticky to je jako šum v televizi,ke mně nic nepadlo, tak jsem mlčel a snažil se jich nevšímat.

Doma to vypadalo jako kdyby tam vybouchly dvě atomovky. Všude bordel, rozházené šuplíky, rozbité nádobí,... Nevím co se tu stalo. Povzdechl jsem si a dal se do úklidu toho nehorázného bordelu. Zajímalo by mě kdo to udělal. Snažil jsem mít chladnou hlavu, aby tu nakonec nebyl ještě větší bordel po mém emocionálním zhroucení.

Bylo tu i pár zbraní, které kdysi vypadaly, že jsou navždy ztracené. Nějaké ani nebyli mé. Ale nehodlám si stěžovat, budou se hodit.

Po velkém úklidu přišla noc. Řekl jsem si, že je nejvyšší čas si konečně lehnout. Postel je ustlaná, tak se jen převléct. Moje oči ztěžkli a já letěl, do jak se to říká, říše snů. Mé sny jsou většinou krvavé a dnešek není výjimkou.