Celou cestou se mi v hlavě honily myšlenky a rozdýchával jsem všechen stres a svíravou bolest, která mi zůstala na hrudi. Píchalo mě a pálelo u srdce.
Yuki mě držel za ruku a vedl mě černým lesem. Už ani měsíc nám nesvítil na cestu a jen jsme se brodily bažinami. Už jsme byli blízko domova. Začínal jsem vidět rozmazaně a motala se mi hlava. Musel jsem vypadat jako opilý. Hlavu jsem měl velice těžkou a nakonec jsem ji svěsil.
Slyšel jsem, jak Yuki otevřel dveře a já cítil vůni domova. Přidržel jsem se futer a zouval si boty. Moc mi to nešlo a klinkal se ve větru. Mezitím, co já jsem se snažil o sundání bot, on mi pomohl je zout úplně. Dovedl mě k měkké pohovce a já si oddechl, že jsem zase doma v teple a klidu.
On si sedl vedle mě a položil si hlavu na moje rameno. Najednou se hlava přestala motat a mé smysly byly v plné síle. Celý ztuhlý jsem seděl vedle něho a přemýšlel, co dál. Než jsem stačil cokoli udělat dal mi ruku na klín. Na jedné straně nechápu, co si to dovoluje, ale na té druhé mi to bylo příjemné. Řekl jsem si proč ne a chytil jeho ruku a propletli jsme si prsty. Také ho to zarazilo a jen se na mě podíval.
Nereagoval jsem na to a jen si užíval zbytek jednoho jediného klidného večera. Už čekám, co přijde příště. Hlavou mi prolétla myšlenka na toho debila, ale hned zmizela když jsem dostal pusu na tvář.
Podíval jsem se dolu na Yukiho a ten měl jen červené tváře a Koukal před sebe. Na tváři se mi mihl úsměv a byl jsem rád, že ho mám. Jednou i z něho bude ne jen dobrý lovec, ale možná i velmi hodný přítel.
ČTEŠ
Provedu
HorrorMasao slyší v hlavě dva hlasy, které ho nabádají k různým věcem. Někdy se chová jako andílek a během pár vteřin jako sériový vrah. Když přijde hodná osoba, kterou bude mít rád, bude další obětí a nebo se všechno změní. Dá se říct, že je tam trochu...
