Jayson (Středa, 9.8., 17:18)
◼▪◼
Ještě na druhý den cítil mezi nohama nepříjemný pocit. Protože když říkal Codymu, že zas tak velká rána to nebyla, lhal. Ten kluk měl síly jako by každý den zvedal stokilové činky.
Když zrovna Jay naplnil nádoby na led vodou a dal je do mrazáku, někdo mu zaťukal na dveře bytu. Hned poznal, že je to Cody, jelikož jeho ťukání bylo specifické. Nejprve ťukl jednou, pak bylo chvíli ticho jako by váhal, a nakonec se ozvala tři rychlá ťuknutí.
Jayson stáhl plotnu, kde si právě dělal kuskus se zeleninou a tofu, aby mohl jít v klidu otevřít dveře bez toho, aby mu vyhořel celý byt. Schválně se koukl nejprve kukátkem. Uviděl Codyho, jak podupává před dveřmi se skousnutým spodním rtem a propaluje pohledem dveře.
Jay se nejprve uchechtl, než otevřel.
"A-ahoj, Jayi," zakoktal, jakmile Jaysona uviděl. Jay se zamračil.
"Zase koktáš? I včera jsi koktal," podotkl Jay a uhnul, aby Cody mohl projít dovnitř. Na téhle situaci bylo nejhorší to, že nevěděl, co si má po včerejšku, kdy Codyho políbil, myslet. Nevěděl, jestli mu to vadilo nebo ne, protože následující události nedaly takovým úvahám prostor. A nejhorší na tom bylo to, že nevěděl, jestli ho někdy může políbit znovu, ale za klidných podmínek.
Cody místo odpovědi shlédl celého Jaye. "Nechceš se obléct?"
"Vařím," vysvětlil. "A u plotny je horko. Dáš si taky?"
Cody zavrtěl hlavou. Vešli do obýváku, kdy Jay zastavil Codyho od toho, aby se posadil a naznačil mu, aby s ním šel do kuchyně. "Tak co potřebuješ? Chceš si znovu kopnout?"
"Ne," zareagoval pohotově a zasmál se. "Vážně ne. Bože, měl jsem o tom noční můru."
"Copak, ukopl jsi mi penis a my nemohli mít sex?" zeptal se Jay nenuceně. Nemusel Codyho ani vidět, aby věděl, že protočil očima.
"Přesně tak. A samozřejmě jsem toho strašně litoval," zamumlal.
"Já si myslím," otočil se k němu Jay. "Každý by byl zklamaný. Hlavně já."
Došel k plotně a ji zesílil. Začal přímo promíchávat zeleninu na pánvičce, když mu klapnutí konvice oznámilo, že je voda na kuskus ohřátá. Podíval se na Codyho přímo ve chvíli, kdy ohrnul nos.
"Co je?"
"Tohle jíš normálně?" zeptal se zrovna když si sedal a kývl hlavou k Jayově jídlu.
"Je to zdravé, rychlé a dobré, co víc si přát?"
Cody si odkašlal. "Vlastně jsem tady, abych se ti omluvil."
Jay se zarazil. Otočil se ke Codymu s nakrčeným obočím. "Omluvit? Včera ses mi omluvil tak stokrát."
Uchechtl se. "Přemýšlel jsem. A asi jsem usoudil, že to nebylo dostatečně. Takže teď, když mám čistou hlavu, se ti opět omlouvám."
"Já ti odpustil už včera, asi minutu po tom, co jsi mě kopl, protože tobě nejde nic neodpustit, ale jak chceš. Omluva přijata," usmál se a otočil se zpátky k plotně. Zelenina byla už natolik udělaná, že přidal kuskus, naposledy pořádně zamíchal a vypnul plotnu.
Jakmile si jídlo přesypal na talíř, ucítil, jak mu na holých zádech stouply chloupky. Nebylo to zimou, přece jen měl v bytě přes dvacet pět stupňů, ale Codyho přítomnost přímo cítil. Zarazil se uprostřed pohybu, odložil talíř i pánvičku a opatrně se otočil, aby nějak Codyho stojícího centimetry za ním nepraštil. Opřel se o linku.
"Cody?" vyslovil tiše a čekal na Codyho odpověď.
"Takhle se to dělá," řekl Cody, jako by to měl Jay snad pochopit. "Můžeš se připlížit zezadu, ale varuj, ať tě ten druhý nekopne."
Jay měl pomalé vedení, takže než mu stihl dojít význam Codyho slov, opřel se Cody čelem o Jayovo a vyčkával. Stál tam, milimetry od Jayových rtů a zabíjel ho každou sekundou, kdy se nehnul dál.
Cody se k němu více přitulil, až Jay cítil rychlé bušení jeho srdce na hrudi a cítil jeho dech na tváři. Stál mezi Jayovýma nohama, takže byl momentálně o trochu vyšší. Jaysona napadlo, že by se narovnal, ale to by mu Cody nebyl tak blízko.
Tohle se nemohlo dít. Ne Jayovi. Ne s Codym, který ho už tolikrát odmítl.
Ale i tak tam stáli, těly přilepeni k sobě, čely opření a čekali, kdo to přeruší. Jayson si v hlavě pořád opakoval, že to zvládne. Že i když ho tady Cody pomalu ale jistě zabíjí, vydrží to a počká, dokud ho Cody nepolíbí.
Měl zavřené oči a zhluboka dýchal, takže Jay nevěděl, co se chystá udělat. Nejspíš se mu v této pozici líbilo, jelikož měl jeden koutek úst zvednutý do úsměvu.
Pak ale Cody začal prsty přejíždět po Jayových obnažených svalech na pažích a to ho zlomilo. Usoudil, že přece jen si měl obléct to pitomé triko, když mu to Cody řekl.
"Bože," zašeptal Jay. "Proč mi tohle děláš."
Cody otevřel oči a setkal se s pohledem Jaysona. "To myslíš mě nebo opravdového Boha?"
V hlavě přemítal, kam se teď ztratil ten stydlivý Cody. Nebyla po něm ani stopa. Před ním stál naprosto jiný člověk, Bůh v lidské podobě. A provokoval. " Tebe."
Cody se uchechtl. "Baví mě to. Sledovat jak reaguješ. Nejprve jsem tě chtěl jenom políbit, ale tohle je... mnohem větší zábava. "
Jayson s oblízl horní ret a Cody se zachvěl. Tentokrát se zasmál Jay. "Taky v tom nejsi úplně nevinně."
Cody pokrčil rameny a konečně přitiskl rty na Jayovy. Jeho tělem se prohnala vlna horka, o které se mu nezdálo ani v těch nejlepších snech s Codym. A to jich bylo zatraceně hodně.
Codyho ruce začaly klouzat po Jaysonově těle, jako by si ani jeden z nich nevšiml, že je polonahý. O to létalo Jayovi v břiše více motýlků, jako by jich už tak nebylo dost. Ale stále a stále jich přibývalo.
Protože líbal Codyho. A Cody líbal ho. Naprosto dobrovolně, bez mučících prostředků a podplácení.
"Přemýšlel jsem i o jiných věcech," vyhrkl udýchaně Cody, když od sebe Jaye trochu odstrčil, aby ho nechal mluvit. "A po včerejšku jsem usoudil, že tomu dám šanci. Tobě dám šanci. Tak opovaž se to podělat. Druhé šance nedávám."
"Líbilo se to, co?" zeptal se Jay. "Říkal jsem ti, že až mě jednou políbíš, nebudeš chtít přestat."
Cody stáhl rty do úzké linky a chvíli přemýšlel. "Dobře. Uznávám, že máš devadesáti procentní pravdu. Ale pořád je tam těch deset procent. A tím, že budeš mít perverzní řeči, tomu nepomůžeš."
"Já nemám perverzní řeči, já mám pravdivé řeči," bránil se Jay. "Třeba jako když teď řeknu, že klidně můžeme na to hned skočit, když už jsme v tom. A já jsem polonahý. Vidíš? Fakta." Cody se smíchem protočil oči odlepil se od Jaye.
"Sex až po svatbě," vyhrkl Cody a Jaysonovi se v očích objevila hrůza. Popadl Codyho za ruku, aby nikam neodešel.
"Jak jako-"
"Klid, proboha," zasmál se Cody. "Dělal jsem si srandu."
Jayovi spadl kámen ze srdce a zhluboka vydechl. "Panebože. Teď mám příšernou chuť tě za to kopnout. A myslím, že moc dobře víš kam."
Cody se se zděšeným výrazem vyvlékl z Jayova sevření a rozutekl se po bytě pryč. A než se Jay rozběhl za ním, zavřel oči a pro sebe usmál, protože nikdy si nebyl jistý, jestli tenhle den vůbec nastane.
◼▪◼
Už jste spokojení? :'D
(naučte mě pls někdo psát)
ČTEŠ
Million Reasons
Teen Fiction"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."