Jayson (Středa, 6.3., 17:47)
◼▪◼
Jayson zaparkoval na svém obvyklém místě a bez dalšího zdržování vypnul motor, aby mohl vystoupit. Ještě předtím ale koukl přes okénko a na velký dům, před nímž stálo velké SUV. Proti tomu bylo Jayovo auto jak mraveneček.
Když došel k hlavním dveřím, dlouze zazvonil.
"Jdeš pozdě." Bylo první, co uslyšel, když se dveře otevřely. Jay se ušklíbl.
"Nevíš, jak se to říká? Já nechodím pozdě, jen všichni přišli brzo," usmál se Jay. Ryan si skousl spodní ret a pokýval hlavou.
"Pojď dovnitř, prosím tě," uchechtl se Ryan a ustoupil, aby Jayson mohl vejít. I když už tady byl po sto padesáté, pořád mu vyrážela dech obrovitost toho místa. Než se stihl pořádně rozhlédnout, ucítil na ramenou Ryanovy ruky, jak se mu snaží sundat kabát. Nechal ho.
Jakmile mu Ryan pověsil kabát, otočil se zpátky k Jayovi, který se natáhl pro pusu na přivítání.
Nemohl uvěřit, že už to jsou přes dva měsíce, co s Ryanem chodil. Doteď si pamatoval jejich první pusu na Silvestra jako by to bylo včera, což brali jako druhé rande. Jaye zajímalo, jaké to bude, až někoho políbí a nebude to Cody. Zajímalo ho, jestli to bude jiné.
Ale když Ryana poprvé políbil, uvědomil si, že si Codyho rty nepamatuje.
Jay se od Ryana odtáhl. Uvědomoval, že nikdy nikdo Codyho úplně nenahradí, protože věděl, že Cody byl pravděpodobně kluk jeho života, ale bohužel to nešlo. Snažil se na to zapomenout, aby se mohl posunout dál s Ryanem.
"Máš hlad? Žízeň? Cokoliv?" zeptal se ho Ryan, když za ním Jayson mířil chodbou. Jayson se rozhlížel kolem sebe a snažil se zachytit všechny fotky na zdech, které nestihl minule. Bylo jich tady snad milion.
"V pohodě," zamumlal v odpověď a zastavil se u jednoho rámečku. Ukázal na něj a donutil Ryana tím, že promluvil, zastavit se a otočit.
Jayson se ušklíbl. Na té fotce byl Ryan, toho poznal, s nějakou holkou. Měl na sobě oblek, dívka dlouhé rudé šaty. Byla to klasická fotka, která se fotila před odchodem na maturitní ples. "Vypadáš velice natěšeně," okomentoval ironicky Ryanův výraz. Ryan se plácl do čela.
"Máma chce, abych to tady měl pověšený, protože tu fotku miluje. Já ji nesnáším. A nechápu, jak jsem kdy mohl na tohle souhlasit. Ještě když mě ta holka začala líbat v šatnách. Snad nikdy nezapomenu na ty uslintaný rty, který byly celý od vodky. Nesnáším vodku."
"Já šel na maturiťák normálně s klukem. Bylo to chvíli po tom, co jsem přiznal, že jsem gay, takže to byl pro všechny docela šok. Ale bylo to boží," uchechtl se Jay, když si na to vzpomněl.
"S Codym?" zeptal se nevinně Ryan, což Jaye zaskočilo. O Codym Ryanovi toho řekl hodně málo. Přiznal, že Cody má doteď v jeho srdci speciální místo a řekl mu, že se rozešli v tom nejlepším. Neřekl ale kdy ani proč. Takže Ryan vlastně ani nevěděl, kdy s ním chodil.
Jay si odkašlal. "Ehm, to ne. S Codym ne. S někým jiným, nestojí ani za řeč."
Ryan se smutně pousmál. "Udělal jsem to zas, co? Připomněl ti Codyho. Promiň."
"Neomlouvej se. Nemáš za co, prosím tě," řekl pohotově Jay. Snažil se ignorovat, jak se mu sevřelo srdce. Stejně jako když se včera snažil naladit stanici, kde Cody vysílal počasí. Nechápal, proč si to dělá, ale udělal to už po několikáté.
Ryan se chodbou vrátil o těch pár kroků k Jayovi, přehodil mu ruku přes ramena a dal mu pusu do vlasů. "Jasně. Ale pojď už, film a tuna popcornu už čekají."
◼▪◼
Cody (Středa, 1.5., 10:13)
Codymu se nechtělo vstávat.
Ještě než otevřel oči, zavrtal se ještě více do peřin a pravou rukou začal prohledávat druhou půlku postele, která ovšem byla prázdná. Zvedl se na lokty, ale když uviděl, že je Lucas opravdu pryč, praštil tváří zpátky do peřin.
Hlasitě do polštáře zabručel.
"V kuchyni!" uslyšel Cody Lucasův hlas. Lucas byl ve vaření mizerný jako Cody, ale aspoň si nepletl olej s octem, takže když už u sebe navzájem spali (tedy spíš většinou u Codyho, protože Lucas měl nepříjemnou spolubydlící), ve velení ohledně vaření byl právě on.
Cody ze sebe vydal sérii neurčitých zvuků.
Když uslyšel z vedle Lucasův smích, odkopl deku a posadil se. Pomalu si promnul oči, než se postavil a došel za ním do kuchyně.
Lucas stál u plotny a pravděpodobně se snažil o vajíčka. Codyho si nevšiml, dokud nestál skoro u něj. Automaticky natočil hlavu a Cody ho políbil.
Cody Lucase nemiloval tak, jak by měl. Zbožňoval jeho osobnost, jeho chování, zbožňoval s ním trávit čas, protože byl úžasný člověk a Cody byl rád, že ho v životě má. Ale když mu nedávno Lucas řekl, že ho miluje, Cody nebyl schopný mu to říct zpátky, jelikož se mu v tu chvíli vybavil Jayson.
Ale Lucas to chápal. A nevadilo mu to.
"Myslím, že dneska se mi to povedlo," oznámil pyšně Lucas. Cody se mezitím přemístil na židli u stolu. Podepřel si hlavu a zamžoural na něj.
"My jsme fakt marní, víš to?" zamumlal unaveně.
Lucas začal předělávat vajíčka na talířky, kde měl už přichystanou zeleninu. "Jo. Trochu jsem se řízl, když jsem krájel okurky," uchechtl se.
"Náplasti jsi našel?" zeptal se Cody. "Teklo to hodně?"
"Je to v pohodě už. I náplast mám." S úsměvem se otočil a donesl Codymu talíř až pod nos. Ještě než si Lucas sedl, Cody se postavil, aby vytáhl z lednice džus a donesl skleničky.
Sotva začali jíst, Codymu začal zvonit telefon. Vyčerpaně si povzdechl. "Panebože, já chci v klidu jíst," zakňučel. "Nebudu to brát."
Lucas nad Codym zakroutil hlavou a beze slova se zvedl, aby Codymu telefon donesl. Když se vracel s jeho mobilem, oznámil mu: "Jade volá."
"Jade počká," řekl Cody. Stejně mu telefon vyhrávat přestal, než k němu Lucas došel.
Položil telefon vedle sebe a vypnul zvonění. Pak se znovu zakousl do chleba a snědl další okurku.
Po chvíli ale Lucas kývl k jeho telefonu. "Zase volá."
Cody ze sebe vyfoukl všechen vzduch a vzal mobil do ruky. Přijal hovor. "No?"
"Cody?" Jadein hlas zněl nejistě, což hned Codyho trochu vykolejilo. "Můžeš chvíli mluvit?" zeptala se.
"Jasně," ospověděl pohotově.
"Musím ti něco říct," řekla, než se odmlčela. Codymu přišlo, že brečí, ale jistý si nebyl.
"Co je to," pobídl ji se zatajeným dechem.
"Jayova máma včera večer dostala infarkt. Umřela."
◼▪◼
ČTEŠ
Million Reasons
Novela Juvenil"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."
