Cody (Sobota, 28.4., 11:51)
◼▪◼
Cody s Jayem přijeli až na samotný pohřební obřad. Cody přemýšlel, že by přijeli už dříve, chvíli by se zdrželi u rodičů, třeba by pomohl mámě, která to prý nezvládala nejlíp, ale nakonec se rozhodl naopak.
V první řadě přemýšlel, jestli je vůbec dobrý nápad, aby s Jaysonem přijeli. Dokonce mu hlavou projela i myšlenka, že by přijel bez Jaye, ale zaprvé by to sám asi nezvládl a za druhé si naplánovali, že po pohřbu pojedou za Jayovou rodinou.
Další věc, kvůli které se mohl stresovat.
Právě se s Jayem blížili ke kostelu. Oba v černých oblecích, přičemž Jayson neustále šeptal Codymu do ucha, jak ho košile svědí nebo že nemůže dýchat, protože ji má těsnou kolem krku.
"Je to pohřeb. Bez oblečení tady být nemůžeš," sykl v rychlosti Cody, jelikož už před sebou viděl svoji rodinu s Tiffany.
"Že ne? Klidně bych-" Cody Jaye nenápadně strčil, aby mlčel. Došli na konec řady lidí, kteří se trousili do kostela a přáli především jeho mámě upřímnou soustrast. Ta se div neutopila už v slzách.
Když k nim došli, Jerry se zamračil. "Co ten tady dělá?" zeptal se a kývl směrem k Jayovi. Cody si povzdechl.
"Aspoň dneska toho nech. Jayson je tady se mnou."
Jay kupodivu nic neřekl. Automaticky obešel Jerryho bez jediného pohledu na něj, čímž došel ke Codyho mámě. Cody zatajil dech, protože netušil, jak bude máma reagovat.
Stalo se ale něco, co nečekal ani v nejmenším. Když Jay potřásl Codyho mámě rukou a vyjádřil upřímnou soustrast, rozbrečela se ještě víc a začala se Jaysonovi omlouvat. Cody na ni vyjeveně koukal, když mluvila páté přes deváté, ale pochopil z toho, že se omlouvá za své a babiččino chování a jak rozdělili tuto rodinu a riskovali, že s nimi Cody už nikdy nepromluví. Takže mu zároveň i děkovala za to, že tady po celou tu dobu pro Codyho byl.
Cody nevěřil svým uším.
Jayson se pousmál. "To byla samozřejmost. Každá rodina si alespoň jednou projde krizí."
V těchto chvílích si Cody nejvíce uvědomoval, jak moc Jaye miluje. Došel k němu, na chvíli si s ním propletl prsty a zašeptal mu, že taky děkuje. Nevěděl, jak si to Jay přebral, ale vydal se dál k dalším členům Codyho rodiny.
Cody zůstal stát naproti jeho mámě. Skousl si ret, čímž se snažil zadržet slzy, ale jakmile mámu objal, pustil to ven. "Je mi to všechno tak líto, mami," zašeptal, aby to slyšela jen ona.
Nevěděl, jak dlouho takhle stáli, ale nakonec k němu přišel Jayson, jemně ho pohladil po rameni a zašeptal, že je na čase jít dovnitř. Cody pustil mámu, smutně se na ni usmál. To už k ní ale přišel táta a odvedl ji dovnitř.
Cody se otočil k Jayovi.
"Tak pojď, jinak se rozbrečím taky z pohledu na tebe," uchechtl se Jay, jednu ruku přehodil kolem Codyho a přimáčkl si ho k sobě. Nevšímali si pohledů ostatních, když kráčeli uličkou v kostele do první lavice.
◼
Po obřadu se velká část lidí přesunula do domu Codyho rodičů, kde byla nachystána smuteční hostina. Pro Codyho většinou cizí lidé kolem něj chodili se sklenkami vína v ruce, přičemž si tlumeně povídali s ostatními. Přišlo mu, že i na bingu pro důchodce se baví hlasitěji.
ČTEŠ
Million Reasons
أدب المراهقين"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."
