Cody (Pátek, 12.7., 15:11)
◼▪◼
"Veř mi, kdyby ti jako dárek dával něco, čeho by sis nevšiml hned, jak by to dovezl, nedával by ti ho tři dny dopředu. Jen to prostě musel vyzvednout už dneska," pokrčila Jade rameny. Cody se s povzdechem posadil na sedačku.
"Proč je pořád tak extravagantní," zamumlal.
"Je to Jayson, já myslela, že sis už zvykl," prohodila Jade. Natáhla se, aby viděla ven z velkého okna na ulici. "A už je tady."
Cody se zvedl, aby se taky podíval, ale Jade ho pohotově zastavila. Rukou ho přišpendlila k sedačce. "Ne, to nezkoušej," varovně se na něj podívala. "Ještě by se mohlo pokazit překvapení."
"To mi koupil auto nebo co?" zeptal se Cody nechápavě. Jade chtěla promluvit, ale ještě ji předběhl. "Vím, že na auto nemá, klídek."
Cody tedy zůstal sedět a čekal, až Jayson přišel do bytu, s Jadinou rukou pořád na rameni. Když za sebou Jay zavřel dveře a položil velkou krabici na zem, Cody vzhlédl k Jade. "Už dostanu svůj telefon? Stejně netuším, jak bych přes něj Jaye mohl vystopovat."
"Já ti nevěřím," odfrkla si Jade, ale i přesto vytáhla z kapsy Codyho mobil a podala mu ho. Ten ho hned odložil na konferenční stolek. Pak svou pozornost předělal na Jaysona, který stál pár kroků před velkou krabicí.
"Slibuješ, že mě nezabiješ ani nevyhodíš? Nebo něco podobnýho?" zeptal se Jay s nervózním výrazem. "Je to z lásky," dodal.
"To usoudím až podle toho. Díky vám dvou se docela bojím, co to bude," přiznal Cody, ale postavil se. Jayson udělal další krok blíž ke Codymu, až byl skoro u něj.
"Jestli chceš, přeberu za to plnou zodpovědnost. Ale na druhou stranu si myslím, že by se ti to mohlo líbit," usmál se Jay.
"Děsíš mě," konstatoval Cody.
"Běž to otevřít, jinak to tam umře," pobídl ho Jayson. Cody vykulil oči a párkrát naprázdno otevřel pusu.
"To jsi neudělal," zamumlal směrem k Jayovi, když kolem něj procházel ke krabici za ním. Jay ho ještě chytil za ruku, aby ho zastavil a rychle ho políbil.
"Všechno nejlepší, Cody."
Cody si beze slova klekl ke krabici a pomalu ji otevřel, přičemž si všiml nemotorně udělaných otvorů ve víku. A to, co si myslel, že tam bude, tam taky bylo.
Uprostřed bavlněné látky spala malinká bílá kulička. Cody pomalu odložil víko vedle sebe, přičemž nespouštěl zrak z toho chlupatého stvoření před ním.
Došla mu slova.
Natáhl ruku a pomalu štěňátko pohladil, přičemž otevřelo očka a začalo se protahovat. Codymu poskočilo srdce, když se jeho ruka zabořila do té hebké srsti.
Po chvíli ucítil Jayovu ruku na zádech a periferně uviděl, jak si dřepl vedle něj. "Jsem mrtvý člověk nebo jsem ten nejlepší člověk na světě?" zašeptal, přičemž tikal pohledem mezi Codym a probouzejícím se štěnětem.
ČTEŠ
Million Reasons
Teen Fiction"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."
