Jayson (Neděle, 2.6., 19:24)
◼▪◼
Jayson se chystal do sprchy, když někdo začal netrpělivě ťukat. Měl sice na sobě jen kraťasy, ale i tak se neobtěžoval s hledáním trika a šel otevřít. Předpokládal, že to bude Jade jako vždy.
Jenže když otevřel dveře, nestála tam dívka, kterou očekával. Vlastně tam stál kluk, kterého by očekával ze všech nejmíň.
"Cody?" vyslovil Jay zmateně. Opravdu tam stál, v džínách a černém triku, až si Jayson říkal, jestli mu není vedro.
"Můžu dál?" zeptal se tiše. Je nervózní, uvědomil si Jay.
"Ty vždycky," odpověděl nenuceně. Hned si v hlavě zanadával za to, že by takhle mluvit neměl.
Cody bez dalšího slova prošel kolem Jaye do bytu. Šlo vidět, že má z místa, kde spolu bydleli, smíšené pocity, jak se rozhlížel.
"Jak ti je po včerejšku?" zeptal se Codyho, aby konverzace nestála. Cody odtrhl pohled od Jayova konferenčního stolku, kde se válel foťák od něj a pár fotek.
"Nic si nepamatuju. Lucas mi to musel ve stručnosti převyprávět," přiznal Cody.
Kdyby Jayson řekl, že ho to nerozesmutnilo, lhal by. Věděl, že nebyla možnost, aby si Cody pamatoval, co mu řekl, ale i tak v to tiše doufal. A třeba doufal že je Cody tady kvůli tomu, ale zase byl vedle.
"Hlava mě přestala bolet teprve před chvílí, asi bych měl poděkovat práškům," pokračoval. "Ale už je mi líp. Proto jsem tady."
Jay překvapeně vzhlédl. "Proč?"
"Lucas mě včera slyšel, když jsem byl opilý," řekl jednoduše.
Jayson zavřel oči. Úplně viděl, jak mu teď Cody řekne něco ve stylu, že aby mohl žít s Lucasem v klidu dál, musí na sebe opravdu zapomenout a třeba se ignorovat, když se někde náhodou potkají, Jay sám nevěděl. Jen to očekával. Nebo možná ho Cody přišel zabít, aby na něj zapomněl, to byla druhá možnost.
Jenže Cody řekl něco, co nečekal. "Rozešli jsme se."
Jay otevřel oči a překvapeně se na Codyho podíval. Jak tam stál uprostřed jeho bytu, připadal mu menší a zranitelnější jak obvykle. A Jayson padal. Nebo alespoň měl pocit, že padá.
"T-to je mi líto," řekl tím nejvíce nejistým hlasem, který u sebe kdy slyšel.
Cody se usmál. "Já vím, že není."
"Kdy jste se rozešli?" ignoroval jeho poznámku.
"Ráno."
"A sem jsi přišel, protože máš zlomené srdce a chceš utěšit nebo...?" zeptal se nejistě Jay. "Jestli chceš, mám docela dost zmrzliny a pořád jsme se nepodívali na Než jsem tě poznala, jestli si pamatuješ."
Sám nevěděl, jestli narážka na den, kdy spolu poprvé spali, byl ten nejlepší nápad. Ale taky nevěděl, jak Codyho jeho rozchod s Lucasem rozhodil nebo ne.
"Ne, všechno je v pohodě. S Lucasem jsme v pohodě. Vlastně bych tady nestál, kdyby nebylo jeho," vysvětlil a o jeden krok se přiblížil.
Jaysonovi začala docházet jeho slova. A modlil se, aby byl jeho pocit správný.
"Rozešel se se mnou, protože chce, abych byl šťastný. A veř tomu nebo ne, ale abys byl i ty šťastný," řekl, když došel k Jaysonovi. Jayovi málem vyskočilo srdce z hrudi, když se podíval Codymu do očí.
ČTEŠ
Million Reasons
Jugendliteratur"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."
