LXXIII.

10.5K 939 116
                                    

Jayson (Sobota, 1.6., 18:47)

◼▪◼ 

Jayson vyčerpaně padl na sedačku. Kolem sebe měl ještě několik nevybalených krabic, na které ale už neměl síly. Stěhování bylo těžké, jestě když na to byl sám.

   Ale v Torontu nechtěl zůstat ani za nic. Šéf mu sice nabídl, že se mu pokusí sehnat místo jinde se slovy, že Ryanovi úplně nevěřil, ale k soudu to dojít nemohlo, protože když Jayson později viděl, co všechno proti němu s Vanessou měli, sám uznal, že opravdu neměl šanci. Ještě když určitě měli právníka za několik miliónů. A byl by poprask.

   V jeho bytě se nic nezměnilo. Všechno dal na své původní místo a všechno bylo stejné. Až na to, že tu nebyl Cody. Polovina poliček byla prázdná, ve skříni měl zase místa, že by ji mohl pronajímat a jejich postel byla z půlky prázdná.

   Včera v kavárně vycházel z toalet, uviděl Codyho, jak vchází. Vlastně si vyslechl celý jeho rozhovor s Jade a bodlo ho u srdce, když Cody poznal, že tam je jen z pohledu na jeho telefon a kávu.

   Choval se včera špatně a sám nevěděl proč, když se mu Lucas z pohledu pro Codyho líbil. Vypadalo to, že si spolu rozumí a Cody je šťastný. Jenže Jaye to i tak rvalo na kousky.

   Jayson se postavil a opustil svůj byt. Jak to pro něj bývalo zvykem, seběhl schody do nižšího patra a kopl do prvních dveří, co uviděl.

   Jade otevřela téměř okamžitě. "To mi tak chybělo, jak mi nakopáváš dveře," zamumlala.

   Jayson se na ni ušklíbl, ale hned zase nasadil vážný výraz. Prošel kolem ní a vyvalil se na její sedačku. "Ach," vydechl. "Málem jsem zapomněl, jak nepohodlnou sedačku máš."

   "Tak běž na tu svoji," odfrkla si Jade. Automaticky šla a přinesla mu sklenici s vodou.

   "Nemůžu," zakňučel Jay. "Je to tam bez Codyho strašně prázdný a padá na mě snad milion vzpomínek. Prostě hrůza. Víš, co všechno se třeba stalo na té sedačce? To-"

   "Nechci to vědět, díky," zastavila ho. Jayson si povzdechl.

   "Je to těžší, než jsem si myslel."

   "Divíš se? Přišel jsi o práci, podrazil tě přítel a vrátil ses na místo, kde jsi byl nejšťastnější člověk na světě, akorát že láska tvého života a spřízněná duše má teď někoho jinýho," pokrčila rameny Jade, která si sedala vedle něj.

   Jayson k ní zvedl hlavu. "Wow. Vážně díky za rekapitulaci. Ale to, že mám najednou mizerný život, vím i bez tebe."

   Jade ho bez varování objala. Sice trochu nemotorně, ale byla to Jade, takže na její poměry se to ještě za objetí považovat dalo. "Mluv se mnou," zamumlala. "Dřív jsi mi říkal naprosto všechno. Teď mi přijde, že mi neříkáš skoro nic."

   "Chceš snad poslouchat kecy o tom, jak jsem se ani pořádně nevypořádal se smrtí mámy, když se z Ryana vyklubal hajzl a teď, když jsem zpátky, nemůžu se na Codyho pořádně ani podívat, protože ho mám strašnou chuť políbit, ale nemůžu, protože se prostě posunul s někým jiným?" vyjmenoval Jay. Jade ho pustila a nechápavě se na něj podívala.

   "Jo? A dělej, mluv. O všem. Ale hlavně o tom posledním."

   Jayson se mlčky ještě více zavrtal do sedačky a ruce si překřížil na prsou. Přerušil s Jade oční kontakt. "Lucas je pro něj dobrý. Hodí se k sobě. Jak dlouho spolu jsou?" zeptal se.

   "Přibližně od Vánoc," odpověděla. "Je to sice už pět měsíců, ale já ti nevím. Jako člověk, který je v tom s nimi od začátku a vidím je, tak... Přijde mi to divný, jiný. Nepřirozený. Cody mi přijde divný. A když mi asi před měsícem řekl, že mu Lucas řekl, že ho miluje, přiznal se, že to neřekl zpátky. Myslím, že do teď ne."

   Jayson nic neříkal, jen tupě zíral před sebe. Někdo miluje jeho Codyho.

   "Myslím si, že prostě pořád miluje jen tebe. A nevím, co si pořád nalhává, že tady není s tebou," ukončila to Jade.

   Jayson si odkašlal a narovnal se zpátky do své původní polohy. "Cody je prostě hodný. A může mu být s Lucasem dobře, i když ho zatím nemiluje tímto způsobem. Takže je mu prostě líto ho opustit, když k tomu nemá vlastně ani důvod, protože mu Lucas nic neudělal."

   Jade ho plácla po ruce, což ho překvapilo. Ublíženě se na ni podíval. "Co je?"

   "Ty jsi dostatečnej důvod!" křikla na něj. "Jako já mám Lucase ráda, je fakt hodnej a všechno, ale jestli se vy dva nedáte zpátky dohromady, můj život asi skončí. Takhle to nemůže jít dál."

   "Jak?"

   "Včera v té kavárně. Aby ses kolem Codyho choval divně a nedej bože byl nepříjemný na každého, kdo se na něj jen podívá? Já se chci bavit s vámi oběma, jak to bylo než jsi odjel," zakňučela. Jayson věděl, co tím myslí, jen nebylo v jeho silách s tím něco udělat.

   Jade ještě pokračovala: "Vrátil ses teprve včera, takže chápu že lusknutím prstu to nebude. Ale doufám, že s tím oba něco uděláte."

   "Nemůžu jen tak jít a přebrat ho Lucasovi, jak si to nejspíš představuješ. Třeba by se mnou už ani být nechtěl." 

   Jade vyprskla smíchy. Jayson si otřel obličej a znechuceně se na ni podíval. "Věř mi, že chce," řekla s jistotou. "Jen je prostě blbej, zaslepenej a nechce Lucasovi ublížit, což zas na jednu stranu chápu."

   Jayson se párkrát zhluboka nadechl. "Bavme se o něčem jiném. Třeba o tom, jak jsou malý želvičky roztomilý."

   Jade přisně zavrtěla hlavou, stoupla si a začala Jaye za ruku táhnout, aby ho postavila na nohy. "Ty se půjdeš obléct a půjdeme oslavit tvůj návrat. Já se pořádně neopila ani nepamatuju, a teď k tomu mám konečně dobrý důvod."

   Jay vydal sérii divných zvuků podobných kňučení. "Vážně? Proč?"

   "Protože jsem to řekla." Jade postavila Jaye na nohy a strčila s ním ke dveřím. Jayson si jen tiše mumlal nadávky, ale i tak směřoval do svého bytu, aby se oblékl.

◼▪◼ 

Cody (Sobota, 1.6., 19:32) 

"Už jdeš?" zavolal na něj Lucas ode dveří. Cody popadl peněženku ze stolu v ložnici a přispěchal ke dveřím.

   "Už fakt jo," vydechl a v rychlosti si začal obouvat boty. Lucas se uchechtl, když uviděl, jak se Cody pere se svou obuví.

   "Ty boty ti nic neudělaly. Zas tak nepospícháme, ten klub jede do rána," uklidnil ho. Cody se narovnal a začal si přehazovat vlasy do normální polohy.

   "Jdeme," rozkázal. 

   Když zamkl dveře svého bytu, Lucas už na něj čekal s nataženou rukou. Cody si beze slova a s úsměvem s ním propletl prsty. 

   Nemohl se dočkat, až dojdou do klubu, aby si mohl něco dát. Chtěli si s Lucasem jen vyrazit, ale Cody to bral především tak, aby vyhodil z hlavy Jaye, který jeho myšlenky neopustil od doby, kdy opustili kavárnu. Jenže aby se tak stalo, museli by s Lucasem zvolit jiný klub, než ten, kde s radostí chodil i Jayson.

◼▪◼ 

Million ReasonsKde žijí příběhy. Začni objevovat