LXXIX.

11.6K 1K 139
                                    

Jayson (Neděle, 13.10., 22:40)

◼▪◼

Jaysona už pomalu ale jistě začínalo bolet téměř celé tělo. Byl s Codym na střeše jejich bytového komplexu a pozorovali už nějakou tu hodinu hvězdy a povídali si. Byl to Jayův nápad a jelikož jejich střecha nebyla nějak obzvlášť krásná, donesl alespoň deku a pár polštářů, pustil hudbu a pověsil dvě sady světýlek na baterky. Ještě ovšem nic nesvítilo, aby jim to nerušilo pohled na hvězdy.

   "Zdá se mi, že vidím králíčka," řekl zničehonic Cody. Hlavou ležel v Jayově klíně, přičemž mu na hrudi usnul Snowy, zatímco Jay se jen opíral o ruce a musel zaklánět hlavu, aby na hvězdy viděl. Podíval se tedy nahoru ve snaze uvidět Codyho králíčka.

   "Já myslím, že tvoje hladinka alkoholu vidí králíka," uchechtl se Jay, když žádného najít nemohl. Shlédl zpátky na Codyho ve chvíli, kdy se zamračil.

   "Z takové trochy vína se vážně neopiju. Hele - tam, kde je ta nejvýraznější hvězda, má nos," ukázal prstem nahoru. Jayson tomu tedy dal ještě šanci.

   Něco tentokrát uviděl. Kolem nejvýraznější hvězdy bylo možná něco, co králíka připomínalo. "To je pěkně zdeformovanej králíček," podotkl Jay.

   "Neřekl jsem, že je to pěknej králíček," ušklíbl se Cody. Jayson se zasmál a vrátil se pohledem ke Codymu.

   "Půjdu rozsvítit ta světýlka. Stejně už vidíme jen zdeformované věci," oznámil Jay. Cody nemotorně vzal Snowyho, přičemž ho probudil, a posadil se, aby Jaye uvolnil.

   Postavil se a došel k první sadě světýlek. Když je rozsvítil, otočil se na usmívajícího Codyho, kterého díky světýlkům konečně mohl vidět. Přešel k druhým světýlkům a zapnul je ve chvíli, kdy se kolem jeho pasu obmotaly dvě ruce. 

   Jayson vydal překvapený zvuk.

   "Neotáčej se. A zavři oči," nařídil mu Cody. Jayson se tiše zasmál.

   "Proč?"

   "Prostě to udělej. Prosím." Codyho ruce Jaye nepouštěly a při tom cítil jeho dech na svém krku. A tak Jay udělal, co po něm Cody žádal. Zavřel oči.

   "Už?" zeptal se Cody.

   "Jo."

   Než Cody pokračoval, Jayson ucítil jeho rty na zátylku. Mírně se zachvěl. "Přijde mi, že celý náš vztah stojí jen na tobě. Že každý krok jsi udělal ty, zatímco já jsem jen ten vystrašený, který náš vztah tak nějak zdržoval. Ale já taky umím dělat větší kroky," vysvětlil Cody, ovšem Jay nic nechápal. I tak ale nechával oči zavřené a neotáčel se, jak si Cody přál.

   "Co tím chceš říct? Doufám, že ten velký krok není to, že mě shodíš ze střechy."

   Cody se usmál a najednou jeho ruce kolem Jaye zmizely. "Nejspíš jen shodím sám sebe, pokud řekneš ne."

   Možná byl Jay zase úplně vedle, ale přišlo mu, že najednou ví, kudy to směřuje. Srdce mu začalo bít neuvěřitelnou rychlostí a měl pocit, že i vyskočí ven, když Cody řekl: "Otevři oči."

   Jayson na pár setin váhal, ale pak oči otevřel.

   Jeho sny se tak vyplnily jedinou sekundou, kdy uviděl Codyho dřepět před ním na jednom koleni.

   V ruce měl krabičku s jednoduchým stříbrným prstenem a koukal na Jaye s velkýma a usměvavýma očima. "Vím, že jsi to nejspíš chtěl udělat už hodně dávno a vypadalo to, jako bych to nechtěl. Ale já to vážně chci, chci s tebou strávit zbytek života a chci si s tebou založit rodinu. A pevně doufám, že ty to chceš taky."

Million ReasonsKde žijí příběhy. Začni objevovat