Life is Strange - Blue Angel [AmberPrice]

Můj podělanej život

Vítám, Vás u českého překladu fanfikce na hru Life is Strange Before the Storm od německého autora s přezdívkou: ColdAsTheHeart.

- Corwi Rave -

„Prosím neopouštěj mě!" křičela jsem se slzami v očích, když auto Maxiiných rodičů odjíždělo pryč. Netušila jsem, že dnes to bylo naposledy, co jsem svou nejlepší kamarádku viděla.

Naivně jsem si myslela, že naše přátelství vydrží navždy. Ona se však musela přestěhovat do zkurvenýho Seattlu, můj táta se musel zabít při bouračce. Celej můj zasranej život se ze dne na den obrátil vzhůru nohama. Moje máma je jediná, kdo mi zbyl. Musela se se vším vypořádat sama, dokonce i se mnou. Celé dny jsem strávila zavřená v pokoji a se slzami v očích proklínala svět. Každý den se pro mě stal utrpením. Všechno kromě toho smutku, mi bylo naprosto ukradený. Škola, těch pár kamarádů co jsem v Arkádii měla, dokonce i moje máma. Celej zkurvenej svět by mohl klidně vybouchnout a já bych si toho ani nevšimla.

Ještě pár měsíců po svém odjezdu mi Max psala dopisy. Občas jsem jí odpověděla, a občas zase ne. Nebyla tu, když jsem jí potřebovala, tak proč bych se o ni měla zajímat. Nakonec jí to samé nesjpíš došlo taky a tak se na mě vykašlala úplně. Nejspíš mě nahradila někým lepším, zajímavějším. Doufala jsem, že je to všechno jen noční můra a že brzo přijde táta a probudí mne slovy: „Neboj se, holčičko, byl to jenom zlý sen. Všechno bude v pořádku." A pak by dorazila i Max a společně bychom si hrály na piráty. Já v roli Kapitána Modrovouse a ona jako můj věrný důstojník. Když se však probudím do skutečného světa. Kde jsem bez táty, bez nejlepší kamarádky, která se mi už několik měsíců neozvala. Cítím se strašně. Nejspíš jsem byla kamarádka na hovno, když to vzdala tak rychle.

Má čím dál tím častější za školu, po čase začalo mít následky. Domů nám pravidelně chodily dopisy z Blackwellu s tím, že pokud budu takhle pokračovat, brzo mě ze školy vyloučí úplně. Jelikož máma nás teď musela živit sama, brzo se dostavil citelný nedostatek peněz. Spolu s dopisy z Blackwateru nám chodily upomínky k pozdním splátkám za elektřinu, vodu, plyn. To bych samozřejmě nebyla já, kdyby mi to nebylo zcela u prdele. Ve 14 letech jsem začala kouřit. Důvod? Každý mi říkal, jak mi to pomůže. Že mě to uklidní a budu se cítit líp. Tak jsem prostě začala. Jo pomohlo to. Na chvíli.

Když už mi cigára nestačily, tak jsem začala kouřit trávu. Moje máma z toho samozřejmě šťastná nebyla, ale to mě nezastavilo. Tráva mi vydržela o něco dýl, ale ani ta nakonec, na nekonečné noci strávené pod peřinou se slzami v očích, nestačila.

Chtěla jsem umřít, protože jsem přišla všechno co každé normální dítě má. O nejlepší kamarádku o tátu, dětství. O naději...

Abych zbytek života nestrávila jako totální troska, musela jsem se zaměstnat. Zkusila jsem pracovat, ale to nebylo nic pro mě. Tak jsem se, namísto celodenního poflakování po okolí Arcadia Bay, začala znovu věnovat škole. To však neznamenalo, že jsem se vyhýbala problémům. Volné chvilky jsem trávila kreslením grafitů, všude kam se dalo, kouřením, skatováním nebo hulením. I přesto všechno jsem škole dávala, co se dalo a vážně mi to pomáhalo. Každý den jsem přemýšlela, jak nechat všechno zlé za sebou a soustředit se na to dobré. Ale je těžké srovnat se s minulostí a pokusit se být normální. Když nemáte nikoho, kdo je vám skutečnou oporou.

Pár kamošů mám, ale spíš to jsou jen takový známí. Třeba Justin. Skejťák a opravdu v pohodě kluk, ale maximálně si spolu občas zajezdíme na skejtu nebo mi střelí jedno či dvě brka se slevou. Pak, je tu Eliot. Obyčejnej kluk, trochu šprt. Je mi jasný, že po mě jede, ale já ho pokaždé odpálkuju pryč. Není můj typ. Ačkoli se mu to vždy snažím nějakým mírným způsobem naznačit, ten kluk to nedokáže pochopit. Nedokážu mu říct do očí, že o něj nestojím. Možná jsem mrcha, ale zase taková ne.

Taky se občas bavím se Steph a s Mikeym. Mikeyho brácha, Drew, je kapitán fotbalovýho družstva Blackwateru. Je to takovej ten klasickej namakanej pitomeček, co si myslí, že bude jednou hrát v AFL. Mikey, je stejně jako Steph totální nerd. Pořád pařej nějakou deskovou hru. Myslím, že jí říkaj Dračí poupě? Nebo Doupě. Co já vím. Tak jako tak, občas s nimi na chodbě pokecám, ale to je tak všechno. Ještě je tu jedna důležitá věc. Steph je na holky a její vysněnou láskou, stejně jako všech kluků na škole je premiantka a tvářička, Rachel Amber.

Nejlepší žákyně, co každej z našich učitelů kdy měl. Je dokonalá naprosto ve všem. V docházce, prospěchu, v dramaťáku na kterej pravidelně chodí. Herectví má v krvi, to vám řeknu. Každej na škole je z týhle holky, úplně udělanej. Nechápu, jak můžou bejt všichni tak slepí. Jediný v čem skutečně vyniká, je přetvářka. To herectví, jí v tomhle ohledu dost napomáhá. Důvod proč je tak moc populární je, že dělá přesně to, co chtějí ostatní. Je jenom to co z ní ostatní chtějí mít. Falešná, jak říkám.

Tohle je dosavadní život, díkybohu obyčejný, neviditelný holky, jménem Chloe Ellizabeth Price. To co příjde, jej však naprosto změní.

KOREKCE PROVEDENA 11.11 2020