Jednou takhle večer, jsem se vracela od Justina s čerstvou zásobou trávy za peníze, co jsem ukradla mámě. Nesuďte mě. Měla jsem čas a tak jsem to vzala kolem kampusu. A neuhádnete, jaký pohled se mi naskytl. Rachel Amber, sedí na lavičce, vedle sebe pohozený batoh, sešity vysypané všude po zemi, obličej si zakrývá rukama a tiše brečí. Nevím proč, ale tohle mě vážně potěšilo. Vidět, paní Dokonalou na dně. Nedokázala jsem odolat a zamířila rovnou k ní. „Hola hola! Pojďte se podívat. Tento jedinečný pohled se vám naskytne jednou za život. Rachel Amber, se slzami v očích!" Neodpustila jsem si zasmát se nad svou poznámkou.
Dívka zvedla obličej a pohlédla na mne s mokrýma očima. „Podívej, Priceová. Co kdyby si šla někam?" hlesla sklesle a znovu vzlykla. „A co se stane, když nepůjdu?" Obořila jsem se na ní povýšeneckým tónem. „Svoláš tu svou bandu a počmáráte mi barák grafitami, poházíte ho toaleťákem? Neřekla bych. Tohle není váš styl. Zamysleme se, co by mi tak slečna Dokonalá mohla udělat?" Přiložila jsem si prst na čelo a předstírala důkladné přemýšlení. Dívka na lavičce chtěla něco říct, ale já jí předběhla. „Aha už vím. Označíte mě do nějaký trapárny na netu! Nebo postnete tweet o tom jaká je Chloe Pricová kráva." Zasmála jsem se. „Bů.Bů. Tak to by mně fakt zabolelo!" Jakmile jsem skončila svůj monolog, dívka se znovu dala do pláče. Náhle mi došlo, že jsem to možná trochu přehnala. „Do háje Amberová, co to s tebou sakra je?" optala jsem se o něco míň povýšeně a posadila se na lavičku vedle ní. „To není tvůj problém a stejně bys to nepochopila. Jdi do prdele!" Vyjela na mě. „Ouuč, já vím, že máš hlavní roli v tý stupidní hře, zvaná Bouře, ale nemusíš kvůli tomu hned chovat jako kráva, dobře?" Už jsem se měla k odchodu, když tu znovu promluvila. „Viktorie mi tu roli vzala. Už nemám žádnou roli, protože jsem podváděla při blbým testu." Její vzlyky trochu ustaly a podívala se na mě. Oči měla mokré a červené od slz. Bylo mi trochu líto ji takhle vidět, ale nechápu, proč brečí kvůli, nějaký blbý roli. „O Bože, to je to tak strašně důležitý? Vzpamatuj se Amberová, proč kvůli tomu musíš hned brečet? Myslela jsem si, že jsi lepší. A ano nechápu, jak může někdo brečet nad takovou kravinou, jako je tohle. Věř, že se můžou stát i horší věci." Poslední větu jsem pouze zašeptala. Bez dalších slov, jsem odkráčela pryč a Amberovou jsem tam nechala, ať si bulí jak, chce.
Málem bych zapomněla na Seržanta Debila. Tenhle Knírač, jak mu ráda říkám, je mámin novej přítel. Fuj, jen si představím, jak ocucává mámu, chce se mi zvracet. Není dne, kdybych neslyšela o, jeho úžasný kariéře coby vojáka. Už když jsem ho viděla, poprvé bylo mi jasné, že mi dva nebudeme nikdy přátelé. Jeho neustálý kázaní o disciplíně a respektu, si může strčit do prdele. Někdo by tomuhle kreténovi měl říct, že válka už dávno skončila. Určitě budu tohohle devila, co si myslí, že jsem nějakej kus hadru, poslouchat. Od okamžiku, co se poprvé objevil na našem prahu, je máma jak vyměněná. Pokaždé, když se s ním chytnu, je jen na jeho straně a já jsem vždycky ta špatná. Dokonce mi zakázala po nocích skejtovat s Justinem. To by mi osobně ani tolik nevadilo, ale že mi zakázala jít na Firewalk, kterej za pár dní hraje ve městě, je už přeháňka. Tak jako tak na něj půjdu, jen to holt nesmí nikdo zjistit.
KOREKCE PROVEDENA 11.11 2020
ČTEŠ
Life is Strange - Blue Angel [AmberPrice]
FanficOtec jí zemřel při autonehodě, její nejlepší kamarádka se odstěhovala stovky kilometrů daleko. Ztratila vše, a to jí změnilo. Nezbyl nikdo kdo by o ní jevil zájem. Až na jednu dívku. Rachel Amber. Díky Rachel se do míst kde už roky je jen temnota a...