Pomalu jsem otevřela oči. Paprsky slunce mi dopadaly na tvář a příjemně hřály. Podívala jsem se na svou nádhernou dívku ležící mi v náručí. Hlavu měla složenou u mého krku, takže jsem cítila její odfrkávání na svém krku. Mohla bych díky tomu klidně zase usnout. Pohladila jsem jí po hlavě a prstem jsem jí dala pryč z tváře pramínek vlasů, který tam měla. Přesunula jsem ruku na její záda a hladila ji po sametové kůži. Nechci vstávat, ale bohužel musíme do školy. Políbila jsem Rachel na čelo a doufala, že jí ti probudí. Neprobudilo, bohužel. „Zlato, vstávej. Musíme do školy." Zašeptala jsem jí do ucha. Trochu sebou pohnula. „Já ještě nechci vstávat." Zamumlala chraplavě. Jak já miluju její ranní hlas. „Máme dvě možnosti. Buď stihneme autobus, nebo nás bude muset odvést David." Jako odpověď okamžitě vyskočila. Zdá se, že se jí druhá možnost moc nezamlouvá. No mě vlastně taky ne. „Zabírám si koupelnu jako první." Prohlásila. No dobře. Přikývla jsem. Alespoň si můžu připravit věci do školy. Taky můžu projet sociální sítě a zjistit nějaké novinky, abych byla v obrazu. Zrovna jsem narazila na něco zajímavého, když na mě Rachel zakřičela. Zvedla jsem se a namířila si to do koupelny. Ještě před vstupem, jsem zaklepala. „Pojď, zapomněla jsem si sebou vzít ručník. Mohla bys mi nějaký přinést." – „Jasná věc." Natáhla jsem se pro osušky vyskládaná do komínku na poličce. Samozřejmě, že bych to nebyla já, Chloe Price kdybych nevyužila příležitosti.
Odtáhla jsem závěs u sprchy, nejevíc sebemenší zájem o to dát jí ručník. „Chloe, začínám mrznout." – „Moc se mi líbí, co vidím." Pronesla jsem a laškovně jí pozorovala. „Mohla bys po mě přestat pokukovat a dala mi ten zatracenej ručník. Prosím?" – „Pojď si pro něj sama. Je přímo tady." Položila jsem ručník na umyvadlo a stále jsem jí přejížděla očima. Rachel vyskočila ze sprchy, popadla ručník a rychle se začala sušit. „Víš, jak je těžké odolat, když tu takhle stojíš úplně nahá a ke všemu máš na noze to sexy tetování." Dodala jsem a mírně po ní vyjela. Dívka se odtáhla stranou a dodala: „Vážně bych byla pro ranní milování, ale škola." – „Jak mě můžeš takhle dráždit." Přistoupila jsem k ní, obmotala ruku kolem jejích zad a začala jí líbat na krku. Pak jsem se, ale zastavila, protože škola. „Máš pravdu, že tě dráždím." Kousla jsem se do rtu a odešla z koupelny.
Po celý zbytek rána dokonce, i když jsme už byly u školy, mezi námi panovalo jisté vzrušení. Nevím proč, ale když jsme šly ke škole, dala jsem jí ruku kolem pasu a pomalu sjela na až zadek. Na tváři se jí objevil úsměv. Naser si, školo! Na půli cesty jsme potkali, Steph. „Pěkný cucfleky, Rach. Hádám, že od ranního vzrůša?" zeptala se laškovně. „Skoro. Bohužel je škola." Přišlo od Rachel jakožto odpověď. Neomalené, ale to je hold Rachel. „Ach, ráno to je vždycky nejlepší." Jenom jsem se zasmála. Bylo to dost divný se o tomhle se Steph bavit, ale je to Steph, takže pro ni je to nejspíš normální. Přemístily jsme se k jedné z laviček na kampusu. Přisunula jsem se k Rachel a začala jí líbat na krku. Stále jsem na ní měla strašnou chuť a nedokázala bych tak, být příštích několik hodin v klidu. „To je odporný. Zalezte si radši někam. Nikdo na vás není zvědavej." Oh, Viktorie a víš, že nám to je ukradený. „Nikdo po tobě taky nechce, aby si na nás koukala. Prostě přesměruj svůj pohled někam jinam." Odvětila jsem s nezájmem. Prošla kolem nás se svým ignorantským a povýšeným výrazem. Neboli jejím normálním výrazem. Naneštěstí zrovna zazvonilo. „Hlavně dej pozor, aby si nemusela být po škole." Řekla jsem Rachel s vážným, ale flirtovním výrazem. „Mhm, ten nápad se mi líbí." Rachel se zaculila a dala mi pusu na rty. Dobrá tak teď jenom přežít osm hodin nudy a utrpení. Tohle zvládneš Pricová.
KOREKCE PROVEDENA 25.11 2020
ČTEŠ
Life is Strange - Blue Angel [AmberPrice]
FanfictionOtec jí zemřel při autonehodě, její nejlepší kamarádka se odstěhovala stovky kilometrů daleko. Ztratila vše, a to jí změnilo. Nezbyl nikdo kdo by o ní jevil zájem. Až na jednu dívku. Rachel Amber. Díky Rachel se do míst kde už roky je jen temnota a...