Life is Strange - Blue Angel [AmberPrice]

Okouzlení

„Wow. Takže co to znamená?" optala jsem se s veškerou opatrností, abych něco nepokazila. „Co myslíš?" odvětila laškovně. „No, já nevím." Pronesla jsem rozpačitě a posadila se na postel. „Chloe. To kurva znamená, že spolu chodíme!" zajásala Rachela povalila mě do peřin. Obkročmo si mi sedla na břicho a s úsměvem na rtech mě pozorovala. Tahle pozice mě trochu znervózňovala, neboť teď nade mnou měla absolutní kontrolu. „Taky to znamená, že tohle můžu dělat, kdy chci." Doplnila se a sklonila se k mému obličeji. Nosem se otřela o ten můj a pak mi jazykem přejela rty. Musela jsem se do spodního rtu kousnout, neboť tohle bylo zatraceně vzrušující. Jedním svižným pohybem jsem překonala vzdálenost mezi námi a vtiskla jí vášnivý polibek. Dívka mě přitlačila k matraci a zcela převzala kontrolu. Souboj našich jazyků skončil, tak mou fatální porážkou. Jakmile se nabažila pocitu vítězství, odtáhla se. Ještě mě provokativně líbla na horní ret a následně se napřímila. „To není fér." Hlesla jsem naštvaně. „No jo holka. Tak třebas příště." Prohodila se smíchem a přelezla přese mne na postel. Opřela se o čelo a pohrábla si své dlouhé světle blonďaté vlasy. Přetočila jsem se na břicho a zaujatě jí pozorovala. „Štveš mě. Víš to?" – „Až moc dobře zlato." Prohodila a vyplázla jazyk. Já protočila oči a připlazila se k ní. Hlavu jsem složila na její hrudník a naslouchala jejímu tepu.

Po chvilce se ozvalo zaklepání na dveře. Dotyčný zatáhl za kliku a nakoukl dovnitř. „Jenom jsem se chtěla zeptat, zda nemáte hlad nebo tak něco?" Byla to máma, samozřejmě. „Rach?" optala jsem se své dívky a pohlédla na ní. Ona mi pohled oplatila a pak směrem k mámě odvětila. „Pokud by vám to nevadilo, Joyce?" – „Samozřejmě že ne. Řekněme vafle?" Máma se usmála a vyčkávala na naší reakci. „Jop. Vafle zněj skvěle. Díky mami." Odvětila jsem vděčně a vrátila hlavu do původní pozice na Racheliin hrudník. „Jenom uniklo mi něco? Nebo..." optala se nervózně máma. Rachel se na mě zaculila a odvětila. „No, Joyce vaše dcera je velmi okouzlující, krásná, mladá slečna. A já si jí za těch pár dní moc oblíbila." - „Oh. Ona je vážně okouzlující. Někdy obzvlášť, že Chloe." – „Jop." Zamumlala jsem do dívčiny košile. „Dobrá. Už vás nebudu více rušit a dojdu udělat ty vafle." Dodala máma a zavřela dveře. „Děkujem, Joyce!" zakřičela Rachel.

Místnost naplnilo příjemné a uklidňující ticho. Dívka mi začala lískat vlasy. Jelikož jsem se, předešlou noc moc nevyspala, začaly se mi pomalu zavírat oči. „Zlato, jestli chceš spát, tak já si klidně tvojí porci dám místo tebe." Sotva to dořekla, vyskočila jsem z ní a obranářsky zakřičela: „Udělej to a já..." zamyslela jsem se a následně popadla polštář, který se válel na zemi. „A dostaneš ránu polštářem!" Dívka předvedla falešný strach a rychle odvětila: „Dobře, dobře. Nebo tvých vaflí, se ani nedotknu. Přísahám! Hlavně mi prosím neubližuj, mám rodinu a děti!" Obě jsme se začaly nehorázně smát. Já z tý holky fakt někdy nemůžu.

Do místnosti se začala valit vůně vaflí. Obě jsme zbystřily a netrpělivě čekaly, až se otevřou dveře, abychom mohly vyrazit na lov. Dveře se otevřely. „Jídlooooo!" naráz jsme zakřičely. Vyběhly jsme ze na schodiště, málem porazily mámu a ihned se vrhly na naší kořist naservírovanou na stole. „Nerada to říkám, ale zítra je škola." Pronesla Rachle když do sebe cpala už třetí vafli. „Ughh, ani mi to nepřipomínej." Zasténala jsem. „Chceš tady dneska přespat?" Otázala jsem se po chvilce a nalila si na lahodný pokrm javorový syrup. „Už jsem se tě na to chtěla zeptat sama. Moc ráda." – „Skvělé." Vtiskla jsem jí letmou pusu na tvář a zase se vrátila k jídlu. „Jen si představ pohledy všech na škole, jakmile nás zejtra spolu uviděj." Prohodila jsem se zaujetím. „Óooh. Myslím, že Viktorie vypadnou oči z důlků, sotva nás spatří, jak jdeme ruku v ruce po chodbě." – „Stejně tak Steph. Pro ni, to bude konec světa. To víš, že je to tebe úplnej blázen?" – „Vážně?" Podivila se dívka. „A jakej. Jednou jsem jí načapala, jak o tobě píše básničku." Rachel se zasmála a následně dodala. „Oukej. To je milý a divný zároveň."

Po jídle jsme se odebraly zase ke mně. Protentokrát jsme si vyměnily pozice. „Vážně se na tobě pohodlně leží, víš?" Prohodila po chvilce. „Oh, děkuju, ale to už mě napadlo. Ty zase hezky hřeješ. Asi si tě nechám." – „No to ráda slyším." Přisunula svou hlavu blíže k mému dekoltu, takže jsem cítila její dech na svém krku.

Zanedlouho se venku zcela setmělo. Obě jsme byly unavené, tak jsme šly spát hned, jak Slunce zapadlo za obzor. Přehodila jsem přes ni levačku a ona se přišoupla blíž ke mně. Daly jsme si krátký polibek na dobrou noc a po chvilce jsme obě usnuly.

KOREKCE PROVEDENA 13.11 2020