Life is Strange - Blue Angel [AmberPrice]

Překvápko

Obě nás probudilo zvonění budíku. Namátko jsem hmátla na noční stolek a zvuk umlčela. „Hmm." Zamručela jsem otráveně a otevřela oči. Typický život puberťáka. Pomyslela jsem si a zvedla se z postele, abych se připravila. „Rach, stávat. Musíme do rachoty." Prohodila jsem a zamířila do koupelny.

Abych řekla pravdu tak dnes se do školy docela těším. Ne, že by se mi tam po těch letech začalo líbit, ale protože mám jistý nápad. Snídani jsme snědly v tichosti. Naneštěstí jsem se u jídla křenila jak blb. Rachel, si toho samozřejmě všimla. „Proč se tak usmíváš? Mám pastu v koutku nebo rozmazaný make-up?" optala se dívka a protřela si tvář. „N-ničemu. Jenom jsem ráda, že tu se mnou dnes ráno jsi." Rachel, pozvedla podezřívavě obočí. Bylo jasné, že tohle jako důvod nebere. Naštěstí se už dál nevyptávala a vrátila se ke svému talíři. Po jídle jsme zamířily ke škole. Měly jsme docela dost času a tak jsme šly pěšky. S propletenými prsty na rukách, jsme se vydaly do kampusu. Někoho jsem hledala doufajíc, že si toho Rachel nevšimne. Vešly jsme do školy, Rachel se omluvila, že si musí odskočit. Teď je má šance.

Kde do prdele je ta nerdka když jí potřebuju? Koutkem oka jsem postřehla, jak stojí u své skříňky. „Oh, díky bohu." řekla jsem si pro sebe, když jsem vyběhla směrem k ní. „ Nazdárek, Pricová. Přála bych si, aby se ke mně ostatní holky řítily jako ty ke mně teď." Prohodila, Steph s upřímným smíchem. „Jednou si nějakou takovou určitě najdeš, věřím tomu. Ale teď musíme rychle, Rachel je momentálně na záchodě. Takže, mám pro Rachel v plánu něco speciálního, myslela jsem, že by to mohl být piknik. Ale potřebuju tvojí pomoc s přípravou. Udělala bys to pro mě?" Steph, se na okamžik zamyslela. „Proč ne. Stejně ti visím za těch pár jointů. Kde by to mělo být?" S úlevou jsem si oddychla. „Víš, kde je vyhlídka?" Steph, zakývala, ale zároveň vypadala, že nesouhlasí. „Řekla bych, že u majáku by to bylo lepší." Měla pravdu. „Chytrá holka. Ten nápad se mi zamlouvá. Ale tam přece nejsou žádný stoly?" – „Neboj. Zařídím to. Věř mi." – „Tak skvěle. Napíšu ti, co všechno máš koupit." Dala jsem jí do ruky 40 babek. „Zbytek si nech jako poděkování, že mi pomáháš. A kdybys zase chtěla, mám něco málo od Justina." – „Jasný." Přikývla a pak odešla na svou hodinu. „Co to mělo znamenat?" uslyšela jsem, Rachel říkat hned vedle mě. Trhla jsem sebou. Natočila jsem se k Rachel a rukou jsem se škrábala na hlavě, abych zakryla nervozitu. „Uh, nic. Jenom jsem jí dlužila za filmy, které mi vypálila. Kdybys nevěděla tak si u ní taky můžeš nechat vypálit CDčko." Prosím, ať mi to zbaští, prosím, prosím. „Dneska se vážně chováš trochu divně, Chloe. Sice nevím co, ale řekla bych, že se něco děje." Pokrčila jsem rameny, abych jí ujistila o opaku. Snad už se v tom nebude dál vrtat. Po druhý bych se už tak lehce nevykecala, zda bych se vykecala vůbec.

Během chemie jsem napsala, Steph seznam se vším potřebným. Jako odpověď mi poslala smajlíka ve tvaru palce nahoru. Ugh, smajlíci. Teď už si jen musím najít důvod, aby se mnou Rachel po škole nešla domů. Nechci nic ponechat náhodě, takže jí nejspíš nakecám, že k nám někdo přijde a mamka bude potřebovat pomoc s večeří. Jo to by snad mohlo vyjít.

Počkala jsem na Rachel na parkovišti. Když se blížila, upustila jsem svoji cigaretu na zem a botou ji zašlápla. „Bohužel se mnou nemůžeš jet k nám domů. Prý k nám má někdo přijít a mamka bude potřebovat pomoc s přípravou večeře. Domů tě samo sebou odvezu a vyzvednu tě okolo 17:30." – „Uh, dobře." Doprovodila jsem jí k jejím rodičům a pak co nejrychleji zamířila domů. Moje divné chování se jí zaručeně dnes nelíbilo, ale vynahradím jí to.

Dobrá, tak teď mám přesně hodinu a půl na to, abych se připravila. Rozhodla jsem se zvolit opětovně nějaké slušivější oblečení. Když už je to takový rande, tak ať nevypadám jak bezďačka. Výběr padl na kožené upnuté kalhoty a stejné boty. Tričko s logem The Clash a maskáčovou košili s hřeby na ramenou. Pak jsem zamířila do koupelny, snažíc se vymyslet co si udělám s vlasy. Po 10 minutách naprosto zbytečné snahy jsem si na hlavu radši natáhla beanie čapku. Pitomý vlasy. Na mobilu jsem měla nastavený upozornění na 17:10. Už je čas vyrazit. Má nálada se zlepšila, když mi cinknul mobil se zprávou od Steph, že je vše připravené. Teď už jen jedna poslední věc, růže. Vím, že je to ohraný, ale i tak to chci udělat.