Že párty je bezpečná? To jsou kecy. Nikdy nevíte, co se tam může stát. Během chvilky můžete přijít o všechno. Opravdu o všechno. Dokonce i o svůj život.
,,Páni! To je nádhera!" řekla jsem ohromeně. To, co jsme uviděla před sebou bylo jako z filmu, ale tohle nebyl film. Byla to realita a já to viděla na vlastní oči. Nic tak krásného jsem si ani nikdy nedokázala představit. Ohromná krása!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nejenom, že jsem před sebou viděla nádherný vodopád, který byl obklopený krásnou zelení, ale dokonce jsem slyšela některá zvířata. Bylo to ohromné.
Podívala jsem se na Juliuse. Usmíval se. Stále mě držel za ruku. ,,Tohle je moje nejoblíbenější místo..." nedíval se však na mě, ale na vodopád. ,,Zde mě naučila Marika se potápět. Dřív jsem se bál vody, ale nyní vodu miluji," poslouchala jsem ho. Chvíli jsem se na něj dívala, ale poté jsem svůj zrak znovu opřela k té kráse.
,,Taky jsem tu strávil mnoho času s mým bratrem. Ještě dávno předtím, než se ztratil. Moc mi chybí. Byl jen o dva roky starší než já. Tedy přibližně, protože náš kalendář se neshoduje na sto procent s tím vaším," konečně ke mně vzhlédl. Usmála jsem se na něj. ,,A co ty? Taky miluješ vodu?" zajímalo ho. No to určitě... Já a voda... nesnášela jsem ji. ,,Ne, já nemám vodu moc ráda," řekla jsem mu. Vypadal překvapeně. ,,Vážně? Ale to je škoda... Jak je to možné?" vyzvídal. Oba dva jsme pozorovali krajinu před námi. ,,Když jsem byla malá, tak jsem se málem utopila... Od té doby nesnáším vodu. Je to pro mě hrozné. Ve škole to bylo pro mě opravdu děsivé.Ještě že je to už za mnou..." svěřila jsme se mu. ,,Ve škole? Vy jste tam chodili i plavat?" zajímalo ho. ,,Ano, u nás je to běžné..." Podívali jsme se znovu na sebe. Pustila jsem se ho a sedla si na krásně zelenou trávu. ,,A to plavete v jezeře nebo v moři?" musela jsem se zasmát. ,,U nás moře není... My máme bazén," odpověděla jsem mu. ,,Bazén?" zamyslel se. ,,Aha vlastně. Už si vzpomínám. Marika mi o tom říkala. Přijde mi to nehygienické," tomuhle jsem se musela zasmát už opravdu z plných plic. On plave v nějakém jezeře, potoku a nebo v moři a bazén je podle něj hnus?
,,Řekni mi něco o sobě," prosil. ,,Já nevím co..." přiblížila jsem se k vodě. ,,Cokoli," pozoroval mě. ,,Něco se určitě najde. Něco zajímavého z tvého života. Nemyslíš?!" ,,Asi ano..." vzala jsem vodu do hrsti a hodila ji na Juliuse, který seděl kousek za mnou. ,,Hej! To se nedělá," zasmál se. ,,Proč by ne?" voda se krásně leskla na jeho opáleném těle. Vypadal úžasně.
Znovu jsem nabrala vodu, tentokrát trochu víc, a hodila to na něj. ,,To se nedělá," opakoval. Vstal. Stoupla jsem si před něj. ,,Ty potvůrko..." s těmito slovy do mě strčil a já spadla do vody.
