,,Ne, není to sen," uklidňoval mě. ,,Opravdu?" nemohla jsem tomu uvěřit. ,,Opravdu..."
Radostí jsem zakřičela, ale pak jsem si uvědomila, že by mě mohl někdo slyšet.
Rozhlédla jsem se kolem.
,,Kde jsi byl?" zajímalo mě. ,, Já?! Já nevím... Jen jsem tě tu hledal," vypadal zmateně. ,,Hledal? To já hledala tebe." Šli jsme spolu na pláž. Všechno jsem mu vyprávěla. Lukáš tomu nemohl uvěřit. Dokonce si chvíli myslel, že si z něj utahuju. Pusu jsem nezavřela až do západu slunce. Pak jsme šli spát a já byla ráda, že už tu nejsem jen s někým cizím...
Druhý den mě probudil Martin. Klepal mi na rameno. ,,Co se děje?" řekla jsem ospale. ,,Pšt..." ukázal, abych ji následovala. Moc se mi nechtělo, ale nakonec mi to nedalo a přeci jen jsem šla s ním. Štíhlá jsem se ještě ohlédnout po Lukášovi. Spal.
,, Vím, že jsi nás poslouchala," začal. V tu chvíli jsem si myslela, že je se mnou konec. ,,A?!..." Čekala jsem, že mi teď řekne, že je to vše lež a takový kecy, ale on mi řekl pravý opak....
,,... věř mi." Měla jsem v hlavě zmatek. ,, Když to všechno tak víš, tak mi řekni, kdo nás chtěl zabít na té lodi," napadlo mě. Netvářil se zrovna moc vesele. ,,Moji sourozenci. Tedy až na Juliuse. Toho chce naše sestra zabít..." ,, Cože?! To snad není možný..." ,,S tím si nedělej starosti. Neboj, já ti neublížím. Asi dva kilometry odsud je schovaná loď," ukázal tím směrem, ,,tu si společně se svým kamarádem vemte a zachraňte si život. A pamatuj na to, že tě miluju..." Uslyšeli jsme kroky, které k nám přicházeli. ,,A taky nás moc mrzí to, že jsi kvůli nám zde..." dodal přicházející Julius. Usmála jsem se na ně. I za to, co se stalo, jsem tomu uvěřila. Objali mě. ,, Budeš nám moc chybět..." ,,Ale ještě tě doprovodíme."
Šla jsem vzbudit Lukáše a všichni čtyři jsme vyrazili hledat loď.
ČTEŠ
Smrt je blízko
HorreurŽe párty je bezpečná? To jsou kecy. Nikdy nevíte, co se tam může stát. Během chvilky můžete přijít o všechno. Opravdu o všechno. Dokonce i o svůj život.
