Kara Uchiha - Naruto FF

Málem se to stalo...

,,Nechte mě už být, jsem v pořádku" řekla jsem rozespalím hlasem ke Kakashimu ke kterému mě Naruto přinesl.

,,ale tvoje pleť je teď jiná..."

,,a co vy s tím?"

,,jsi nádherná"

zčervenala jsem, bůhví kolik Kakashimu je.... je to pedofil a nemám ho ráda... Moment... Já spala? A vlastně v jaké postely? M-moment... Toto ke Kakashiuv pokoj... Celá červená jsem přes sebe hodila bílou peřinu a schoulila se do klubíčka...

,,p-prosím, odejděte..." řekla jsem koktavím hlasem

,,dobře, potom ještě přijdu, takže neodcházej..." odvětil

Uslišela jsem kroky a zamknout dveře, sáhla jsem si na hlavu, pořád jsem měla ty uši... A i ocas... Ale... Neměla jsem svoje oblečení které jsem měla když mě sem Naruto přinesl.... Zrudla jsem ještě víc, co si to dovoluje?!?! Rychle jsem ze sebe shodila peřinu a byla připravena opustit postel, abych našla svoje oblečení, ale... Je tu Kakashi... Tiše jsem seděla na postely a opírala se rukama, Kakashi tam stál předkloněný jako kdyby mě chtěl obejmout.. Když jsem ještě byla pod peřinou... Ale teď... Byla jsem v bílé košili, on měl jenom... Spodky?! Ne, fakt nevím, nechci se na něj dívat, moje hlava byla u jeho ramene, a jeho hlava byla nad mím bokem... teoreticky jsem byla v jeho okruhu, bránili mi jeho ruce, nevím co mám dělat, on pořád stál a nehýbal se, já jen seděla a čekala, při tom sezení jsem zjistila že nemám spodní prádlo... Jsem jen v košili... Bílé obyčejné košili... Najednou se pohnul, obejmul mě, začal mi dávat pusinky na krk, potom na tvář a nakonec pusu na pusu... Chtěla jsem ho odstrčit ale moje tělo mi to nedovolilo, jediné co jsem zmohla bylo to, že jsem mu položila ruku na hruď a druhou rukou do něj jemně pěstičkou začala "bušit", přestal a odtáhnul se, já se nadechla a přestala ho "bouchat"... Hodně jsem dýchala, jako bych se před chvílí dusila, měla jsem radši zavřené oči, ruce jsem si v pěsti položila k tělu a nohy skrčila v kolenu, mírně jsem pootevřela oči, byla jsem červená a v nervozitě, Všimla jsem si Kakashiho pohledu, šlo vydět že si to hodně užívá... Ale najednou se odtáhnul, oči jsem otevřela úplně a trochu povolila, dívala jsem se na něj, on se podíval z okna... Že by přestal? Vlastně, až teď jsem si všimla že nemám svůj ocas a liščí uši, oni zmizeli... Že by to bylo tím stresem, nebo vzrušením? A nebo strachem.... Nevím... Opět jsem se naladila na Kakashiho, tentokrát byl k oknu otočený úplně. Že by opravdu přestal? Povolila jsem ještě víc, posadila jsem se, jak to... Že nemám svoje pečetě? Že by to všechno bylo kvůli jejím odstraněním? Začala jsem se cítit trapně že jsem si myslela že je až takoví úchyl... Už jsem nebyla vůbec ve stresu, přestala jsem se červrnat, jsem fakt kráva že si něco takového myslím... Teď si ale tu košili nemohu vyhrnout abych zjistila jestli jsou pečetě opravdu pryč... Počkám než odejde... Teď jsem si dala tvář do dlaně a lokty si opřela o stehna, přemýšlela jsem o Kakashim.

,,můžeš prosím odejít, chci si něco ujistit..." řekla jsem

,,co si chceš ujistit?"

,,noo, jen něco s mímy pečeťmi, jestli náhodou nejsou pryč... "

,,za poprvé, oni nejdou odstranit, za podruhé, já jsem ještě neskončil, jen jsem chtěl ať se uklidníš."

Projel mnou šok, nemýlila jsem se, je to úchylný perverzák!! nechápu jak jsem si mohla myslet že my jen odstraňuje pečetě!!! podívala jsem se na jedny dveře, vypadali jako dveře do koupelny, začala jsem být zase nervózdní, Kakashi si toho asi všimnul, jelikož mi řekl:

,,asi jsi se ještě neuklidnila tak jak jsem čekal, dám ti ještě čas"

Potom se sebral a odešel, uslišela jsem jak zamkl dveře, podívala jsem se na okna, nedali se ani otevřít... Vstala jsem z postele a šla do koupelny, ale ještě před tím... Vytvořila jsem věc na nahrávání zvuku a video záznamu, vytvořila jsem to z chakry, jen přeci, mám ji trochu jinou než předtím... Položila jsem to na noční stolek a zneviditelnila to, potom jsem to zapla a šla k těm dveřím, zkusila jsem je otevřít, a hele!! Byli otevřené.. Vešla jsem dovnitř, byla to koupelna, přesně jak jsem očekávala... Byla jsem ve stresu... šla jsem k umyvadlu, zapla kohoutek a opláchla si tvář, když jsem se podívala do zrcadla, byla jsem fakt hezká... Ani se Kakashimu a ostatním nedivím.... Povzdechla jsem si, nervozita ale nepřestávala, zkusila jsem otevřít jednu skříňku, ha! Je odemčená! Byli v ní nějaké prášky... Četlo tam něco se stresem a o vedlejších účincích ve kterých byl 80% chtivost spánku, každopádně si to beru! Rychle jsem si jeden vzala, počkala asi 5 minut, stres nepřestával a Kakashi také ještě nepřišel... Ok, vzala jsem si ještě jeden... A nakonec ještě jeden... Takže celkem tři... sedla jsem si na okraj vany, vyhrnula si tílko a podívala se na břicho, ta pečeť tam pořád byla, dokonce vedli nějaké pruhy směrem k zádům, nejspíš se ty pečetě spojují, tílko jsem dala zase dolů... Musí tu být nějaké spodní prádlo, podívala jsem se dál, byla tam totiž ještě jedna místnost, byla tam vana, moje oblečení a ještě nějaké prádlo, nevím jestli to bylo mou retardací nebo něčím jiným, ale z mého prádla jsem si vzala jen to spodní prádlo a odešla jsem zpátky do ložnice... Proč to dělám? Mám tam prádlo, mohu odsud odejít... Skočit zkrz okno... Chce se mi spááát.... Lehla jsem si do té postele, už jsem neměla žádný stres, byla jsem strašně moc uvolněná, možná až moc, Kakashi měl velkou manželskou postel, lehla jsem si do prostřed, přehodila přes sebe peřiny a skoro ve vteřině usla, jen jsem uslyšela jak někdo otevřel dveře, ale to už jsem byla dávno někde jinde...