Kara Uchiha - Naruto FF

Pytlák

pomalu jsem otevírala oči.... na nic si nepamatuji, rozhlédla jsem se, ležela jsem v lese, uviděla jsem nějakého pána, měl divnou čelenku a uniformu, vstala jsem na všechny 4, vlastně... jediné co si pamatuji bylo to, že jsem bývala člověkem, je tento člověk pytlák? jsem si jistá, že jsem byla někde jinde jen nevím kde, musel mě odnést když jsem spala. udělala jsem pár kroků od něj, on se začal probouzet. rychle jsem se otočila a začala utíkat, hledala jsem rychle noru, praskali za mnou větvičky, běžel za mnou, začalo mi tlouct srdce, nechci být ulovena, najednou jsem zahlédla noru, rychle jsem do ní vlezla, podle pachu byla liščí, uf... ještě že můj druh a ne druh nějakého skunka. zalezla jsem co nejhlouběji to šlo, byli tam ještě 2 cesty, ale první komora by měla stačit, myslela jsem, že člověk lovení nechá, ale začal hrabat do nory, celkem rychle se ke mně dostával, mrštně jsem se otočila a zalezla ještě hlouběji, byla tam další komora s dalšími cestami, něco vzadu bouchlo, ten člověk se tak rychle dostal do té komory?! nemožné... zahlédla jsem jeho ruku jak hrabe, je až moc rychlí... zalezla jsem do další cesty, byla užší, šlo mi to pomalu, ozvala se zase ta rána, srdce mi neuvěřitelně bušilo, zrovna když jsem ucítila jeho prsty na mém ocasu jsem se dostala do další komory, na nic jsem nečelaka a šla rovnou dál, přešla jsem přes několik komor až jsem se dostala k jiné ličce, byl to muž,

,,dobrý den, omlouvám se za narušení soukromí, ale je tu pytlák co jde po naší kožešině, rychle se pohybuje, prosím pomozte!" řekla jsem mu

,,pojď zamnou" řekl

začal vrážet hlavou do stěny, co to dělá?! ublíží si... chtěla jsem ho zastavit, ale stěna spadla,  udělal mi místo ať jdu první, rychle jsem tam vlezla a hrabala se dál do další komory, ovšem ona nevedla nahoru nad zem, ale celkem hluboko do země... lišák nejspíš zase zadělal tu zeď, jelikož byl hodně pozadu, uviděla jsem světlo, světlo v komoře? spadla jsem do ní, uviděla jsem svíčku, bylo to tu hodně prostorné... byli tu 4 lůžka tvořené vatou, několik kostí na zakousnutí v rohu společně s 3 myšmi, bylo to tu úžasně zařízené, dokonce lidská dřevěná miska a v ní voda... za sebou jsem uslyšela ránu, ovšem to byl ten lišák, také do této nory spadl.

,,mockrát děkuji" řekla jsem

,,to je v pořádku, je to moje práce"

,,zachraňovat zvířata?"

,,ne, zachraňovat lišky"

,,aha, i tak moc děkuji... a omlouvám se za zbytečné starosti" 

,,v pořádku, nejsi zraněná?"

,,ne, nejsem"

,,odpočiň si, máš toho hodně za sebou, jak dlouho tě naháněl?"

všimla jsem si, že mu z hubičky teče krev...

,,asi 20 minut, proč ti z tlamy teče krev?"

,,popral jsem se s ním trošku... kousnul jsem se, ohrnula se mi dovnitř kůže"

,,aha"

,,mimochodem, ten člověk vypadal zoufale, už víckrát jsem takto několik viděl, obvykle takto vypadají když jim uteče někdo důležitý"

,,co? nesmysl, já jsem ho nikdy neviděla a neznám ho, dnes to bylo poprvé"

,,aha, možná tě chtěl prodat někomu důležitému, asi boháčovy, nespíš mu vyhrožovali zabití rodiny"

,,to je možné..."

posadila jsem se, lišákův pohled ihned sjel na moje břicho

,,co to je za znaky?"

,,co?"

,,vypadá to jako drak"

přišla jsem k vodě a díky hladině se podívala co mám na břiše, opravdu to vypadalo jako drak...

,,máš i něco na zádech"

,,co? co mám na zádech?"

,,něco podobného tomu co máš na břiše, akorát toto vypadá jako liška"

,,cože? nesmysl, nevím kde bych k tomu přišla"

,,páchneš jako člověk, hned od začátku... ty nejsi liška, kdo jsi?"

,,já nevím"

,,vypadni odsud..."

,,dobře.."

Za lišákem byla cesta, nejspíš ven... Vešla jsem do ní, po chvilce jsem vyšla z kopce, proto to bylo tak nízké... Už jsem nic neslišela, proto jsem šla pomalím krokem tam, kde jsem se probudila, nikdo tam nebyl, lehla jsem si na to samé místo a odpočívala.