Kara Uchiha - Naruto FF

Vyhodila jsem si Chakru?

Čekali jsme asi půl hodiny, byla jsem z toho sluníčka vyřízená, nejradši bych se svlékla do naha a skočila někam do mrazáku...

,,Hoi! Omlouvám se za zpoždění"

,,a výmluva by nebyla?" optala jsem se

,,opravdu chceš slyšet výmluvu Karo?" optal se zase on mě

Podíval se na mě zvlášním pohledem, trochu jsem se začervenala a podívala na druhou stranu než byl on... S tím šátkem vypadá líp, aspoň si nemusím připomínat jeho oblyčej na mém těle..

,,Mimochodem,  misi jsem už vyzvedl, máme za úkol pronásledovat nepřátele, je to mise typu A."

Problesklo mi před očima, mise typu A?!  Ještě že ne S... Oddychla jsem si, všichni z týmu se na mě podívali, já si dala ruku před pusu a popošla od nich trochu dál. Ok... To asi bylo trochu divný...

,,Jdeme!" vykřikl Kakashi a začal skákat pryč

polečně s ním šel i Naruto se Sakurou. Připravila jsem se skákat za nimi, odrazila jsem se od země... Skočila jsem jen metr padesát... Silně jsem dopadla na kolena, chytla jsem si pusu abych nezaskřekla bolestí. Co to má znamenat?!?! Opatrně jsem vstala A zkusila nahromadit co nejvíc chakry v nohách, necítila jsem že bych měla nějakou chakru... Opět jsem skočila, tentokrát víš, ale jen 2 metry... I tak tolik normální člověk neskočí, ale ani ne nindja! tentokrát jsem dopadla na nohy, ale vyčerpáním jsem spadla na kolena, nemám žádnou sílu, žádnou chakru!! Postavila jsem se, nemožné... Co se stalo? Rozeběhla jsem se a běžela tudy kudy skákali, asi si ani nevšimli že chybým... Běžela jsem tam kam jsem si myslela že skákali asi 15 minut, ale nikde jsem je nenašla a skončila jsem někde v lese... Přestala jsem běžet vyčerpáním..

,,nemám.... Žádnou..... Chakru!!!!" řekla jsem s přestávkami na nadechnutí

sedla jsem si a opřela se o nejbližší strom, musím se vydýchat... Toto se mi ještě nikdy nestalo... I před tím když jsem ještě nezabila toho šamana jsem byla normální... Měla jsem chakru.. Byla jsem stejná jako teď, tak kde je problém?! Pomalu jsem vstala a šla k rybníku který jsem vyděla v dálce během toto jsem o sobě přemýšlela... Že by za to mohli ty rukavice? Že by... Moje zorničky se stáhli... Už vím jak to asi funguje... Ta tekutina, nebyla to moje chakra?!  Chytila jsem se za hlavu a začala vyšilovat, vyhodila jsem si posranou chakru!!! Rozeběhla jsem se domů, ty rukavice jen sloužili k minimalizaci chakry! Liška tedy budu už napořád...
Nebo... Si mohu vždy chakru vyjmout, ať ji mám tak akorát, abych se neproměnila ale i na mise..

20 minut později...

Celá spocená a vyřízená jsem se vrátila domů, rozrazila jsem dveře a šla hrabat do koše, našla jsem tu lahvičku! Vyndala jsem ji, bylo v ní ještě trocha chakry, a když se tak moc chakry zmačkne, tak by mi i tento drtek mohl stačit, vzala jsem tu rozbitou lahvičku a její obsah si vylila do krku... Moje tělo jako by vybuchlo, spadla jsem na zem, moje oko které obvykle bívá oranžové bylo červené a strašně bolelo... Místo černých liščích věcí jsem je měla bílé, jako kdybych byla albín... Ti bývají vzácní a mají spustu dovedností..  Chvíli jsem se z toho vzpamatovávala, co se to stalo? Měla jsem drápy a tesáky, byli ostřejší než kdy předtím.. Vyšla jsem ven z baráku, moje smysli byli maximálně zaostřené, všechno bylo jak z pohádky, zkusila jsem skočit, skočila jsem fakt hodně vysoko... Asi 10 metrů a to jsem do toho ani nedala tolik snahy, ale jak to? Té chakry tam byli minimum... Mám pocit že si zase kazím život...