Začenichala jsem, ucítila jsem vůni Naruta, začala jsem za ní skákat, trvalo to chvílí a uviděla jsem ho, společně s ostatními, byli u domu Hokagů, Kakashi vypadal ustaraně. Ale podle Sakury a Naruta šlo vydět že misi už splnili... Beze mne.. Vypadali vyčerpaně a každý z nich držel v ruce sáček, v kterém dostáváme peníze z mise. Sedla a opřela jsem se z větve o strom na kterém jsem seděla, bylo úžasné je takto ostře sledovat, Kakashi se najednou chytil za hlavu, něco řekl Narutovy a Sakuře, ty se rozešli směrem ke svím domovům, Kakashi se otočil směrem ke mně a začal ke mně skákat, zpozorněla jsem, ihned jsem udělala neviditelné jutsu, chvíli počkala, Kakashi vyskočil na větev na které jsem byla, odrazil se od ní a skákal směrem k mému baráku, asi mě hledá... Jutsu jsem zrušila a seskočila ze stromu, být albín asi není tak zlé... Moje schopnosti jsou milionkrát lepší... Nahromadila jsem chakru v nohách a skočila, skočila jsem sotva 1 metr a spadla jsem na zem, opět jsem byla obyčejná, bez ocasu a drápů, bez uší a tesáků, a hlavně bez mého speciálního oranžového oka. Opět nemám chakru... jsem bezmocná... Rozešla jsem se do lesa směrem k mému baráku, kdybych šla později, nestihla bych to na oběd... Takto se pohybuji strašně pomalu, nechápu jak to ty obyčejní lidé co neumí používat chakru baví... Po chvilce jsem si musela odpočinout, jinak můj drtek chakry na kterém přežívám klesne na nulu a já umřu... Sedla jsem si a opřela o strom, boleli mě boky a hlava, byla jsem unavená, nakonec jsem si k tomu stromu lehla, zavřela oči a jen odpočívala. Po asi 5 minutách jsem uslyšela jak někdo ke mně skočil, neodvážila jsem se otevřít oči a na boj nemám sílu... Člověk si asi ke mně dřepnul nebo kleknul jelikož mě pohladil po vlasech, otevřela jsem oči.
,,Kakashi... " řekla jsem tichým hlasem
,,to je v pohodě Karo, potřebuješ jen chakru"
Kakashi mě vzal do Náruče a začal skákat ke svímu baráku
,,prosím, chci být u sebe doma... " řekla jsem unaveným a tichým hlasem
Kakashi nachvíli zastavil, ale potom začal dál skákat ke svímu baráku, on asi nechápe že já tam nechci... Dívala jsem se z té výšky dolů, bylo to zajímavé, zavřela jsem oči a zase odpočivala.
Oči jsem otevřela když jsem ležela v postely, sedla jsem si, byl to můj pokoj... Podívala jsem se do chodby, a i můj barák.. Uff.. Kakashi mě k němu neodnesl... Spadla jsem zpátky do postele a podívala se na strop, málem jsem dostala infark... Hodně lidí by si asi myslelo že tam je pavouk, v mém případě tam seděl Kakashi v tureckém sedu a četl si knihu. Vzala jsem peřinu a schovala se pod ní... Pěstmi ji sevřela a čekala co bude dál, uslyšela jsem seskočil na zem, peřinu jsem chytla koleny a stehny. Kakashi peřinu chytil a chtěl ji odhodit, pevně jsem ji vším sevřela, nepodařilo se mu to...
,,Karo, co to provádíš?" optal se
,,nech mě na pokoji ty perverte!!!!"
zařvala jsem, můj hlas byl normální, vlastně.. Zkusila jsem zastříhat ušima, měla jsem liščí!!! Peřinu jsem pustila a ihned si uši chytla, pustila peřinu nohama a skrčila je, mám opět chakru, Oddychla jsem si... Kakashi odhodil peřinu, ve vteřině jsem měla hlavu mezi jeho rukmi a nohy mezi těmi jeho... Rukami mi moje ruce chytil a položil mi je vedle hlavy na peřinu. Byl nahoře bez, neměl tričko a ani šátek.
,,fakt to zkoušíš jo?" optám se
Tentokrát jsem se nečervenala, moje oči zasvítili svími barvami, oranžové ale svítilo víc, kolem mě začal planout liščí oheň, Kakashi ihned odskočil, Oheň ho nijak nespálil, vyskočila jsem z okna, moje oko přestalo svítit červeně, značně jsem zpomalila a už neměla svůj ocas a uši.
,,eeeh?!" vydám ze sebe.
,,proooooč?!?!" zařvu jak jen můžu a utíkám dál.
ČTEŠ
Kara Uchiha - Naruto FF
Fanfictionpříběh je o holce které je 13, je to sestra Sasukeho a Itachiho, prošla si úmrtím její celé rodiny kromě Itachiho, chová se střeštěle jako Naruto, ale někdy má své dny, že vypadá jako nejvážnější člověk na celé planetě... Ovšem se jí stane pár neho...
