1. Kapitola

433 66 35
                                    

(Příběh začíná, když je Smart tak kolem dvanácti let)

Na stěně visely hodiny a každé tiknutí znamenalo, že se čím dál víc blíží konec, učitelka vybere papíry a už bude zbývat jen individuální zkouška, která spolu s těmihle papíry rozhodne o mém přijetí na školu pro nadané jednorožce.
Deset minut před koncem jsem položila pero a začala si kontrolovat své odpovědi.
Všimla jsem si, že většina třídy ještě píše, z čehož jsem usoudila, že možná nebudu tak vypatlaná, jak jsem si myslela.
„Tak, hříbátka, končíme.“ Oznámila nám dosti přeslazeným hlasem učitelka.
Všichni se nahrnuli ke katedře, aby právě oni byli ti, kdo na ni svůj záznamový arch položí jako první.
Já jsem jen obrátila oči v sloup, protože mi tyhle souboje přišly dětinské a, jak by řekla máma, pod mou úroveň.

Byla jsem tak namyšlená…

Položila jsem papíry na všechny ostatní a šla si pro svou tašku, abych se mohla přesunout k místu, kde se má ta individuální zkouška konat.
Proběhla kolem mě parta hříbat, kteří se na tu zkoušku těšily možná až moc. Jedna z nich do mě nechtěně strčila.
„Nech mě na pokoji!“ Křikla jsem za ní, ale to už byla s tou svojí partou přátel pryč.

Jak jsem mohla být tak zlá…?

Dorazila jsem do obrovské haly, kde už seděli někteří ostatní uchazeči o studium. Bylo jich tu dohromady skoro dvě stě, ale škola jich i tak mohla přijmout jen dvacet.
Věděla jsem, že jako poník se jménem začínajícím na S budu až za dlouho, a tak jsem se uvelebila na nejbližším volném křesle.
„Acacia Wood!“ Vystrčila ze dveří hlavu nějaká jednorožčí klisna.
Hnědý hřebec s tmavě rudou hřívou se zvedl a s třesoucími se kopyty dosel až k ní.
„No tak, nemáme na to celý den.“ Popohnala ho klisna, čímž ho znervóznila ještě víc.
Když oba zmizeli ve dveřích, vyndala jsem si knihu, protože jsem usoudila, že tohle bude na dlouho.
Zrovna když hlavní postava běžela lesem s padouchy v patách se otevřely dveře a z nich vyšel Acacia Wood.
„Antique Temple!“ Zavolala jednorožka.
Byla to za klisna která do mě předtím vrazila. Ta ke dveřím skoro přiběhla, jak se těšila a já jen obrátila oči v sloup.
Antique vpadla do dveří a jednorožka za nimi zabouchla dveře.
Po pár minutách se ozval výbuch a milá Antique byla doslova vyhozena ze dveří.
Zvedla se a s pláčem odběhla.
Usoudila jsem, že jí nevzali a stáhla rty do zlomyslného úšklebku.

Tak škodolibá…

Začetla jsem se do knihy a jediné, co mě posléze vytrhlo ze zamyšlení byla klisna řvoucí moje jméno.
„Smart Mystery!“

.

Okej, nevím jestli ještě někdo žije ale znova se mi povedlo dostat do tohohle účtu takže asi znova vydám svoje starý knížky protože idk mohlo by být fajn na ně tak jako zavzpomínat pokud si je vůbec ještě někdo pamatuje xDDD

Mimochodem pokud někoho zajímá co teď dělám tak mě můžete sledovat na instagramu alidrawss1, ne že bych tam dělala něco extra úžasného ale občas tam hodím nějaký obrázek a plánuju dělat komiks takže jakoby tak lol xDDD

Magie Není Všechno ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat