Magie Není Všechno ✔

24. Kapitola

„Nazdar," zavrčel natvrdlý asistent. „Jak už víš, detektiv byl zabit, takže tě k mé obrovské lítosti musím vyslýchat já.
„Taky mě to mrzí," zamumlala jsem nevrle.
„No nic, kde jsi byla dnes v noci kolem tří hodin ráno a co jsi dělala?"
„Spala jsem ve svém pokoji, co bych asi dělala?" obrátila jsem oči v sloup.
„Vážně?"
„Jo," odsekla jsem. „Radši se zeptejte Wind, ta by to mohla udělat."
„Tu jsem vyslýchal hned jako první," odvětil natvrdlý asistent. „Hned jak se dozvěděla o Wateryině vraždě, vzala si ji její matka k sobě, ta to neudělala."
„Proč by detektiva někdo zabíjel?" zeptala jsem se.
„Říkal, že odhalil vraha," natvrdlý asistent si povzdechl a bylo to poprvé, co jsem na jeho ksichtě viděla jiný výraz, než pohrdavý a nadřazený úšklebek. „Teda, než... než ho ten vrah zabil."
Na okamžik, na ten kratičký okamžik, který netrval víc než setinu sekundy, bych přísahala, že se mu v očích zatřpytily slzy.
„Neřekl ti, kdo ten vrah je?" zeptala jsem se, protože detektivové svým natvrdlým asistentům obvykle říkají všechno.
Natvrdlý asistent zavrtěl hlavou. „Ne. Ale říkal, že jde zatknout ji, takže jde pravděpodobně o klisnu."
„Neměli jste ještě nějaké podezřelé?"
„Tak a dost! Vyslýchat mám já tebe, ne ty mě!" naštval se natvrdlý asistent.
„Prosím, potřebuju to vědět, jestli mám očistit svoje jméno."
„Dobře, fajn. Nadiktuju ti seznam podezřelých a ty mi pomůžeš s vyšetřováním."
„No tak to teda ne!" ohradila jsem se. „Je to tvoje práce, ne moje!"
„Fajn, tak věz, že jsi na seznamu podezřelých první a policie našla tvůj vlas na oblečení detektiva Storma Wice."
„Cože!?" vyjekla jsem.
„Je to tak," pokrčil rameny natvrdlý asistent.
„Takže jestli vám pomůžu, vyškrtnete mě ze se seznamu podezřelých?" pozvedla jsem jedno obočí. „Protože jestli jo, budu muset s Equestrijskou policií zajít na Equestrijskou policii."
„Ne. Ty dokážeš, že jsi to nebyla ty, čímž očistíš své jméno a pomůžeš nám najít vraha."
„A to musím?"
„Tvá kamarádka, Undaunted Cure, nám už pomáhá."
„Cože, Cure!?"
„Říkala, že tě chce ochránit. Cure je laskavá a bylo by fajn, kdyby ses jejími činy také inspirovala. Je to mimořádně složitý případ. Potřebujeme každou pomoc."
„Tak dobře, pomůžu ti," odsekla jsem. Chtěla jsem dodat něco ve stylu "že jsi to ty", ale pak mi došlo, že by to mohlo vyvolat dojem, že mi na tomto mimořádně natvrdlém asistentovi nějakým způsobem záleží, což by bylo nepřípustné.
„Můžeš jít," dovolil mi natvrdlý asistent.
„Kam?"
„Do pokoje." 
„Já jsem ale ve škole."
„Teď je hloupost tam chodit, pokud ovšem nechceš, aby na tebe někdo v jednom kuse pokřikoval vrahu, zabila jsi Watery a detektiva Storma Wice, kdo bude Tvá další oběť?"
„Dobře, díky," zamumlala jsem, protože někomu, kdo mě ušetřil zbytku magie a celé hodiny zeměpisu bylo nutno řádně poděkovat, a vydala se po schodech nahoru, kde byl náš pokoj.