Magie Není Všechno ✔

26. Kapitola

Teleportovala jsem nás na místo, kde se natvrdlý asistent momentálně nacházel, což nebylo zrovna dvakrát užitečné, protože stál přede dveřmi.
„Co ten tady dělá?" otázal se natvrdlý asistent a ukázal na Wooda.
„Stojí a plýtvá kyslíkem," vysvětlila jsem.
„Aha, tak... já, Smart a Cure půjdeme a ty si tu můžeš... ehh... plýtvat kyslíkem. Když tě to baví."
„Můžu jít taky?" zeptal se Wood.
„Ne."
„Říkal jsi, že se hodí každá pomoc," namítla Cure.
„Dobře, tak fajn," zavrčel natvrdlý asistent. „Smart, přemísti nás."
„Přemísti nás ty," ohradila jsem se, protože tohle přemisťování už mi lezlo krkem.
„Přemístit se neumím."
„Tak se to nauč."
„Umím vyšetřovat, což mi k životu stačí a teď buď tak laskavá a přemísti nás."
Naštvaně jsem rozzářila roh a přemístila nás před policejní stanici.
Prošmejdili jsme snad triliardu chodeb, než jsme konečně došli ke dveřím s nápisem oddělení vražd.
„Na to, že je to oddělení vražd to tu máte docela hezký," okomentoval vzhled kanceláře Wood.
„Jo. Poníci občas zapomínají, že na oddělení vražd se obvykle navzájem nezabíjíme," odpověděl natvrdlý asistent.
„Musíme si shrnout, co už víme," prohlásil Wood.
„Vrah byl jednorožec a pravděpodobně i z téhle školy," řekla jsem.
„Jak víš, že byl jednorožec?"
„Cure..."
„Pitevní zpráva!" vyhrkla okamžitě Cure, protože jí došlo, co se chystám říct.
Mě to vzápětí taky došlo, protože nechat třináctiletou klisnu hrabat se v mrtvolách asi není zrovna legální.
„Aha," natvrdlý asistent se ušklíbl. Očividně si o tom myslel svoje.
„Nepřišel do školy někdo, kdo tam neměl co dělat?" hodlala to zamluvit Cure.
„Nic jsem nenašel," pokrčil rameny natvrdlý asistent.
„Takže někdo, kdo tam běžně je," zamumlal Wood.
„Nepřijde vám divné, že Wind byla během obou vražd s matkou?" promluvila jsem.
„Jo, Smart, ale daleko divnější se mi zdá, že ty nemáš ani u jedné z vražd alibi," odpověděl natvrdlý asistent. „Poprvé jsi byla sama na pokoji a podruhé jsi byla s Cure, která spala."
„A co záznamy z kamer?" napadlo mě.
„Ředitelka by nám je měla poslat," natvrdlý asistent si vzal notebook ležící na jedmom z psacích stolů a otevřel jakýsi soubor.
Dlouho se nic nedělo, ale pak na záběr přišel detektiv Storm Wice.
„Zajímalo by mě, co tam dělá," prohodila Cure.
„To mě taky," přidal se k ní natvrdlý asistent.
K detektivovi se připlížil jakýsi poník v černém plášti. V magii, jejíž barva v tom šeru nešla rozeznat, držel kámen, se kterým nic netušícího detektiva praštil po hlavě. Ten se skácel k zemi. Vrah ho pro jistotu ještě několikrát bodl nožem, než se rozběhl pryč. Při běhu mu spadla kapuce. Tvář vidět nebyla, ale zato jsem jasně rozeznala bílou hřívu s temně modrým pruhem.
„To je Wind!" vyjekla jsem a všichni kromě Wooda, který zděšeně hleděl před sebe, jsme si vyměnili vystrašené pohledy. „To Wind zabila Watery a teď i detektiva. Wind je ta, kterou hledáme. Je vrah..."