Magie Není Všechno ✔

28. Kapitola

„Kdo? Kdo to udělal?" naléhal natvrdlý asistent.
„Moje matka."
„A to ti jako máme věřit?" pozvedla jsem obočí.
„Smart, jdi se jí zeptat," požádal mě natvrdlý asistent.
„Zabila jste Silent Watery a detektiva Storma Wice?" vychrlila jsem na ni hned, jak jsem otevřela dveře.
„Cože? Ne!" ohradila se Shining Note. „Kdo vám to proboha řekl?"
„Vaše dcera," řekla jsem.
„Aha," Note sklopila oči. „Víš... řekla jsem jí, že když jí na to přijdou, má to svést na mě, a..."
„Jo," povzdechla jsem si.
Když jsem se vrátila zpátky, přetlumočila jsem to, co mi řekla, natvrdlému asistentovi, který odněkud vyndal pouta.
„Ne, prosím, nechte mě, nic jsem neudělala! Pusťte mě!" ječela Wind.
„Tohle ti je k prdu, takže sebou přestaň házet," nařídil natvrdlý asistent a spoutal jí kopyta. 
Wind se pokusila přemístit, ale objevila se o tři metry dál, čímž si příliš nepomohla.
„Půjdeš s náma," ubezpečil ji natvrdlý asistent a praštil ji po hlavě, když si všiml, že se znovu pokouší rozzářit roh svou tmavě modrou magií.
Wind usoudila, že to nemá cenu a přestala se bránit. 
„Mami, prosím, řekni jim, že jsem to nebyla já! MAMI!" Wind byla rudá vzteky.
Shining Note po tváři stékaly slzy. „Vím, že dokážeš udělat skoro cokoli, Shining Wind, ale nikdy by mě nenapadlo, že bys na mě byla schopná hodit vraždu," mluvila klidně, ale přesto bylo jasné, že se zlobí.
Odněkud přijelo policejní auto, do kterého natvrdlý asistent nastoupil a Wind převzal jiný policista.
Já, Cure a Wood jsme šli pomalu pryč.
„Ta její máma je úplně zoufalá," promluvil Wood.
„Taky bys byl, kdyby tvoje dítě spáchalo dvě vraždy," usoudila jsem.
„Wind by pravděpodobně zabila každého, o kom by věděla, že to ví," usoudila Cure. „Je dobře, že ji konečně zavřou."
„A mě už nikdo nebude podezírat z vraždy," oddechla jsem si.
„A to není všechno!" Curein obličej se rozzářil. „Stihnu ještě dvacet minut z lékařství."
Začala jsem se smát. Po dlouhé době to bylo poprvé, co jsem se mohla zasmát, aniž bych musela myslet na Wateryinu smrt. Byl to úžasný pocit.

Krátce po tom, co jsme přišli do školy, za námi přišel natvrdlý asistent. „Získal jsem povolení k prohlídce Windina domu."
„K čemu to bude?" nechápala jsem.
„Abychom obstáli u soudu, musíme mít nějaký důkaz. Jako třeba vražednou zbraň."
„Ale jak vlastně poznáme, že je to vražedná zbraň?" zeptal se Wood.
„Kouzlem," pokrčil rameny natvrdlý asistent. „Které Smart nezná," dodal potěšeně.
„Je to určitě nějaká výjimka," řekla jsem.
„Každopádně teď nás tam budeš muset přemístit, protože tohle kouzlo neznám pro změnu já," ušklíbl se natvrdlý asistent a já měla chuť napodobit Wind a přetáhnout ho po hlavě kamenem.
„Jasně," zavrčela jsem místo toho a přemístila nás.