Část 27

836 42 0
                                    

Lexa....

Clarke musela odejít. Nevypadala příliš
nadšeně, ale asi to bylo důležitý. Políbila
mě a odešla pryč. Když odešla tak jsem
si dala sprchu, vzala jsem si džínové
kraťasy a k tomu bílé tílko. Pak jsem si
jen lehla na postel a tak jsem tam ležela.
Zavřela jsem oči a začala jsem pomalu
usínat.

O hodinu později...

Otevřela jsem oči rozhlédla jsem se po
pokoji a uviděla jsem Clarke jak sedí na
křesle s blokem a něco tam kreslí.

,,Clarke? Ty už jsi tady? řekla jsem
  rozespale a sedla jsem si.
  Jsem. řekla a usmála se na mě.
  Nejsi tu dlouho viď. zeptala jsem se jí.
  Ehm...ani ne. řekla a položila blok
  stranou. Šla si sednout vedle mě a přitulila
  se ke mě.
  Ty kreslíš Clarke? zeptala jsem se jí.
  Občas. řekla a položila její hlavu na moje
  rameno.
  To je fajn. řekla jsem.
  Můžu se podívat? řekla jsem a chtěla jsem
  se zvednout, ale Clarke mě rychle stáhla
  zpátky.
  Ne! vyhrkla ze sebe.
  Proč ne? divila jsem se.
  Bojíš se? šťouchla jsem do ní.
  Ne. ohradila se.
  Jen to ještě není hotové. řekla.
  To mi nevadí. řekla jsem a opět jsem se
  pokusila zvednout.
  Znovu mě chytila za ruku a opět mě stáhla
  zpátky.
  Ne. Prosím. řekla.
  Promiň....jen jsem zvědavá. řekla jsem a
  pousmála se.
  Až to bude hotový tak ti to ukážu dobře?
  řekla přesvědčivě a zadívala se mi do očí.
  Kdy to bude? zeptala jsem se.
  To nevím. řekla.
  A co to bude? zeptala jsem se.
  Neřeknu. řekla a ušklíbla se.
  Ty jsi hrozná Clarke. řekla jsem a usmála
  jsem se.
  Ale stejně jsem dokonalá ne? řekla a
  dala mi ruce kolem krku.
Jistě. řekla jsem a políbila jsem jí.
Nepůjdeme se někam projít? řekla.
Kam bys chtěla jít? zeptala jsem se jí.
Prostě ven. řekla a usmála se.
No tak jo. řekla jsem.
Zavolám Lincolnovi ze půjde s námi.
řekla jsem a chtěla si vzít můj telefon.
Nemusí s námi chodit Lexo. řekla.
No....když myslíš. řekla jsem.

...................

Vyšly jsme z hotelu a šli jsme. Ani jsme
nevěděly kam, ale byly jsme spolu a to
bylo hlavní. Lidí bylo všude kolem nás
hodně a já si nemohla nevšimnout toho,
že se na nás s Clarke ohlíželi. Kdybych
byla sama asi by mi to vadilo, ale teď
mi to to nějak moc nevadilo. Clarke
mě najednou chytila za ruku. Já se na ni
jen podívala a usmála jsem se. Ona se taky
usmála.

Došly jsme až k zábavnímu parku. Všude
hrála hudba a lidé na atrakcích ječeli.
Zastavily jsme se.

,,Lexo podívej! Horská dráha! řekla
  nadšeně a ukázala před sebe.
  Wow....vidím. řekla jsem udiveně.

  Ta dráha byla opravdu obrovská.
  Při pohledu na dráhu jsem si říkala,
  že by na ni mohl jít snad jenom
  absolutní šílenec.

,,Půjdem? řekla Clarke nadšeně.
   No....já nevím. řekla jsem.
   Prosím Lexo. řekla a usmála se.
   Fajn. řekla jsem.
   Tak pojď. řekla Clarke a už mě táhla do
   fronty.

   Fronta ubíhala poměrně rychle a čím
   blíž jsme byly tím větší strach jsem
   měla. Podívala jsem se na Clarke a ta
   se usmívala. Vypadala, že se vážně těší
   a byla úplně klidná narozdíl ode mě.

,,Jak může být tak vklidu?! Je sílená!
   ....Ale tak krásná. řekla jsem si.

   Už jsme byly skoro na řadě. Měla jsem
   strašnou chuť říct, že tam nejdu, ale
   věděla jsem, že by to Clarke mrzelo.

Tell Me You Love Me Kde žijí příběhy. Začni objevovat